Za posledních deset let docent Měšťák nepřečetl snad žádnou knihu. Hlavně kvůli tomu, že neustále operuje a na nic jiného, samozřejmě kromě milovaného sportu, nemá čas.
Navíc sám Měšťák píše knihy o medicíně a plastické chirurgii, ale vydal i malinkou knížečku citátů. „Nečetl jsem moc ani v dětství. Knihy mě chytly až na vojně.
Samozřejmě jsem jako dítě četl Mayovky, ale to bylo všechno,“ vypráví Měšťák.
První kniha, kterou si na vojně koupil, byl Egypťan Sinuhet od Miky Waltariho. „A pak to jelo dál.
V antikvariátech jsem začal kupovat Liona Feuchtwangera, Alberta Moraviu, detektivky od Dicka Francise, ale i archeologii například Vojtěcha Zamarovského,“ říká Měšťák.
Kniha, která se mu ale vepsala do paměti a možná mu i malinko změnila život, je Egypťan Sinuhet. „Mě jednak zajímala ta medicína, ale i ten sociální příběh. Vždycky mi vytane na mysl otrokova věta: Vážený pane, kdyby nebylo bohatých ani chudých, tak budou ještě hloupí a chytří a silní a slabí. Silný postaví svou nohu na šíji slabého a lstivý odejme měšec stříbra prostému. Když někdo vychvaloval komunismus, tak mě tahle věta vždy napadla,“ říká Měšťák, který je vyučený mechanik a šest let před tím, než se pustil do medicíny, vykonával černé řemeslo. ?
***
JAN MĚŠŤÁK
? Byl jsem uličník. Měl jsem čtyřky na vysvědčení, a dokonce dvojky z chování,“ vzpomíná. ? Je strašná škoda, že plastická chirurgie se dala jiným směrem, než by měla. Stát do ničeho neinvestuje a žena s rakovinou prsu musí čekat 19 měsíců na plastickou rekonstrukci. To je hrozné,“ soudí Měšťák. ? „Volejbal je má životní láska. Hrával jsem ho za národní tým v dorostu a byl jsem v širší nominaci na olympiádu v Tokiu. Samozřejmě tahané debly hraju už čtyřicet pět let, a to neustále,“ směje se chirurg.
