Langer: Zrušme Dělnickou stranu

Akcí Dělnické strany se účastní například i příznivci neonacistického Národního odporu či Autonomních nacionalistů. Informaci jako první přineslo Rádio Česko.

Ministr Langer uvedl, že se posuzováním strany zabýval především proto, že jeho prioritou je boj proti všem formám extremismu. Jeho rozhodnutí prý předcházela trpělivá až mravenčí práce, a proto se mohlo zdát, že k němu spěje příliš dlouho.

"Není možné, aby se pod roušku svobodné soutěže politických stran a hnutí skrývala činnost, která je podle mého názoru neslučitelná s fungováním demokratického právního státu," prohlásil Langer. Konkrétní důvody, které ho k jeho rozhodnutí vedly, však nesdělil. Ministerstvo chce podle něj nejdříve shromáždit připomínky také od zástupců městských a obecních samospráv. Odkázal ale například na prohlášení strany ze 17. října ve kterém DS "vyhlašuje nulovou toleranci k polistopadovému politickému systému, po jehož odstranění již delší dobu volá".

Předseda Dělnické strany Tomáš Vandas řekl, že pokud je informace pravdivá, jde o "absolutně nesmyslné rozhodnutí", které nemá žádné právní opodstatnění. "Dělnická strana nikdy neporušila žádným způsobem zákony České republiky," uvedl Vandas s tím, že to vnímá jako snahu zastrašit opoziční politickou stranu. V nedávných krajských volbách Dělnickou stranu volilo téměř 29 tisíc lidí, uvedl předseda strany.

Šéf Dělnické strany: Budeme pokračovat dál
Ministerstvo vnitra samotné politickou stranu rozpustit nemůže. Může ale podat podnět vládě, která pak zrušení strany případně navrhne Nejvyššímu správnímu soudu. Langer uvedl, že pevně věří, že vláda i NSS jeho návrh podpoří. "Doufám, že pokud o této záležitosti bude rozhodovat Nejvyšší správní soud, tak že nepodlehne politickým tlakům, a že se zachová v rámci skutečné demokracie a nepovolí tento neoprávněný krok," uvedl Vandas.

I kdyby Nejvyšší správní soud rozhodl o zrušení strany, podle Vandase by členové Dělnické strany v činnosti nepřestali. "Pokračujeme určitě dál, ať se to panu ministru (Ivanu) Langrovi líbí, nebo ne," řekl Vandas. Podotkl, že Langer by se měl spíš zabývat svým "napojením na mafiánské zločince", a připomněl tak to, že se ministrovo jméno objevovalo v médiích ve spojitosti se zastřeleným kontroverzním podnikatelem Františkem Mrázkem.

Zákrok proti "pokojnému davu"
Stoupenci Dělnické strany, Národního odporu a Autonomních nacionalistů se před nedávnem sešli na shromáždění v Litvínově. Akce měla být odpovědí na výpady Romů vůči členům hlídek takzvaných ochranných sborů Dělnické strany, kteří přijeli začátkem října na litvínovské sídliště Janov monitorovat situaci. Shromáždění vyústilo ve střety s policisty. Několika skupinám extremistů se podařilo z centra města proniknout až na sídliště Janov, střetu s Romy ale nakonec policie zabránila.

Některá občanská sdružení pak kritizovala policii za to, že vůči radikálům zasáhla nedostatečně a že shromáždění podcenila. Sdružení zároveň vyzvala k rozpuštění Dělnické strany. Vandas naopak při nedávném projevu v Praze označil policejní zákrok za nepřiměřený, policie prý zakročila proti "pokojnému davu" a na politickou objednávku.

Další shromáždění svolala strana do Litvínova na 17. listopadu, akce má být "proti pozitivní diskriminaci a policejnímu násilí". Podle pozvánky umístěné na webu Autonomních nacionalistů je akce "svolávána jako reakce na rostoucí rasismus a násilí ze strany cikánů v Litvínově, zejména ve čtvrti Janov". Pod pozvánkou je odkaz na internetové stránky Autonomních nacionalistů i Dělnické strany. Organizátoři akce podle litvínovského starosty Milana Šťovíčka (ODS) shromáždění na radnici ohlásili, ví o ní i policie. Město bude připraveno, řekl již dříve Šťovíček.

Dělnická strana vznikla v lednu 2003. Na kandidátce strany pro letošní krajské volby na Vysočině figuroval například Erik Sedláček, před nedávnem nepravomocně odsouzený k tříletému pobytu ve vězení za trestný čin podpory a propagace hnutí směřujícího k potlačování práv a svobod člověka.