Pracujeme na tom, abychom pro České aerolinie získali dodatečnou likviditu.
Nesedíme zde nečinně a ani nestrašíme zaměstnance, říká prezident Českých aerolinií Radomír Lašák.
* LN Hospodářská situace Českých aerolinií vyvolává v současnosti řadu spekulací. Jaký je skutečný stav?
Situace v ČSA odpovídá stavu v celém odvětví. Když se podíváte na všechny ostatní letecké společnosti, tak většina z nich je ve ztrátě. Krize, která na letecký sektor dolehla, se přímo odráží do čísel. Není divu, že letecké společnosti včetně Lufthansy jsou ve ztrátě. Není překvapení, že krize dolehla i na ČSA.
* LN V souvislosti s ČSA se ale spekuluje zejména o urgentní hrozbě nedostatku peněz...
Likviditní pozice je v tuto chvíli dobrá. Na účtech máme řádově stovky milionů korun.
* LN Znamená to, že obavy o finanční zdraví společnosti jsou liché?
Musíme být samozřejmě obezřetní. Přirovnávám to k takové populární hře mého syna na Facebooku, kde farmářovi shnije úroda jahod, které nesklidí včas. To samé platí i zde. Když nebudeme nic dělat, tak v určité fázi zimního období, které je pro každé aerolinky ekonomicky nevýhodné, bychom se do finančních potíží dostat mohli. Ale my tady nesedíme nečinně, nevzdycháme nad situací, nečekáme pasivně, jak to všechno dopadne. Už dlouho běží řada paralelních projektů, které mají za cíl potížím předcházet nebo jejich dopad minimalizovat.
* LN Co je tedy potřeba konkrétně udělat, aby ty jahody v ČSA neshnily?
V prvé řadě zajistit dodatečnou likviditu. Od března letošního roku je jasné, že vlivem úbytku pasažérů a zároveň snižováním cen letenek kritická situace nastane.
* LN Proč je tedy úsilí o zajištění dodatečné likvidity tolik zdůrazňováno až nyní?
Byli jsme ve schizofrenní situaci. Probíhala privatizace, a když hlavním favoritem byla velká firma typu Air France, bylo by kontraproduktivní ČSA zmenšovat. Spojením ČSA s velkou leteckou společností bychom získali řadu synergií. Spočítali jsme si, jak cestující létají po Evropě. Když se doplnila síť Air France-KLM a ČSA zejména směrem na východ, vykazovalo to synergii v řádech miliard korun. Tím však neříkám, že jsme před odstoupením Air France-KLM z privatizace na něco čekali. Ty projekty jely i tehdy, jen jsme o nich tolik nemluvili. První opatření byla realizována hned, co jsme zaznamenali prví náznaky krize, tedy již na podzim 2008. Nyní je potřeba dále akcelerovat veškerá opatření na posílení likvidity.
* LN Jaká opatření to jsou?
Je jich celá řada, na straně výnosů i nákladů. Dále se bude firma zeštíhlovat. První kolo propouštění, ve kterém ubylo přes 400 zaměstnanců, je za námi. Výpovědi již byly podány. Následovat bude druhé a třetí kolo. Ve druhém kole by mělo odejít 200–300 pracovníků. Toto nám spolu s dalšími kroky napomůže situaci vyřešit tak, aby se firma příští rok opět blížila černé nule.
* LN Air France-KLM odstoupilo z privatizace ČSA v polovině srpna. Váš Akční plán pro posílení finanční situace firmy jste ale započal již na jaře...
Na začátku krize nikdy nevíte, jak se bude vyvíjet, musíte umět reagovat operativně… Na jaře se staly dvě věci. Je potřeba odlišit první čtvrtletí a všechny další měsíce. V prvním čtvrtletí sice klesal počet pasažérů, ale průměrná cena letenky se držela na úrovni loňského roku. Krize se začala plně projevovat po započetí cenové války od dubna. A musím konstatovat, že i při vynuceném snižování cen letenek jsme se snažili být konzervativní. Zatímco průměrná cena konkurentů klesala o více než 10 procent, naše ceny klesaly v průměru o 9,2 procenta.
* LN Po personální obměně dozorčí rady v polovině září začaly zaznívat hlasy, zejména pak z úst nového předsedy dozorčí rady Václava Nováka, že zeštíhlování musí být ještě razantnější a rychlejší. Je to podle vás realizovatelné?
Neumím to komentovat. Žádný reálný návrh proveditelnosti tohoto prohlášení jsem neviděl. Chci vidět, co je za tím, jaké má každé takové opatření náklady a výnosy, jaké jsou jeho dopady do provozu, do fungování firmy jako takové.
* LN Znamená to, že dozorčí rada s managementem nespolupracuje?
Takhle bych to nenazýval. Musím říci, že panu Novákovi držíme pěsti, zejména co se týče kolektivního vyjednávání s odbory. Pokud by bylo úspěšné, došlo by ke skokovému vylepšení finanční situace. Nutné ale je, aby došlo skutečně k podpisu dodatku kolektivní smlouvy, resp. k podpisu nové kolektivní smlouvy. Žádný jiný dokument nebude validní a celá snaha vyjde nadarmo.
* LN Vy sám jste navrhoval odborové organizaci pilotů, aby přistoupila na 30procentní snížení platů, navíc by nebylo nutné tolik propouštět. Pan Novák navrhuje 45procentní snížení platů a ještě větší propouštění. Váš návrh piloti odmítli. Je podle vás reálné, aby na tak dramatické snížení platů nyní piloti přistoupili?
Moje nabídka stále platí. Dáváme k dispozici svá místa v okamžiku, kdy odboráři přistoupí na námi navrhované snížení platů. Zatím nebyla akceptována.
* LN Až dosud jste se při restrukturalizaci firmy soustřeďovali nejen na posílení likvidity, ale také na celkovou restrukturalizaci společnosti, která by ji měla činit životaschopnou i ve střednědobém horizontu. Nyní se hovoří neustále o penězích. Nezapomíná se právě na vizi budoucího rozvoje?
Náš restrukturalizační plán zohledňuje i tu střednědobou vizi. Cílem celé restrukturalizace je zachovat model zaměřený na transferové cestující, protože jsme v něm úspěšní. Z celkového počtu zhruba pěti milionů cestujících, které jsme loni přepravili, bylo 53 procent transferových. Letos již jich je 57 procent. Model tzv. přípojových vln, kdy se nám letadla v určitý moment sletí a pak zase rozletí do různých destinací, je vypočítán na 45 letadel. Pokud bychom začali kapacitu naší flotily zmenšovat pod tento počet, model by přestal fungovat. Úbytek výnosů by dramaticky převýšil objem úspor nákladů.
* LN Existují i spekulace, že k záchraně aerolinek by nakonec mohl přispět i vlastník, tedy stát. Je to prý řešení, o které bude žádat nový předseda dozorčí rady. Je podle vás reálné, aby stát nakonec posílil kapitál ČSA?
Dokážu si představit cokoliv. Pokud by vlastníkem nebyl stát, soukromý vlastník by kapitál posílil již v minulosti v okamžiku rozhodnutí, že flotila letadel bude expandovat z třiceti na padesát. Nicméně já jsem se vždy bránil realizovat krizový management z peněz daňových poplatníků. To se mi bytostně příčí.
* LN ČSA ale nedávno čerpaly 2,5 miliardy korun ze státní firmy Osinek. Navíc i zde se spekuluje o tom, že aerolinky ty peníze nebudou schopny vrátit. Sdílíte tyto obavy?
Osinek byl od začátku vnímán naším managementem jako návratná půjčka. Je jasné, že kapitalizace by byla pro firmu nejvýhodnější a firmě by pomohla.
* LN Zmínil jste, že je lepší získat na kritické období likviditu i z prodeje stále ještě zbytného majetku. Mnoho lidí vás přitom kritizuje...
Rozprodej majetku je klasická demagogická fráze. Každý, kdo umí počítat, umí porovnat dvě čísla, která situaci vystihují nejlépe. Firma investovala do svého hlavního výrobního nástroje, tedy letadel, za tři a půl roku našeho managementu 6,88 miliardy korun. Aby tyto peníze mohla zaplatit, musela si zajistit zdroje. Od počátku našeho nástupu v lednu 2006 přitom bylo jasné, že tato firma nikdy nevygeneruje peníze potřebné k zaplacení těch letadel. Abychom mohli uhradit splátky finančního leasingu, vypomohli jsme si prodejem majetku, který z 90 procent prokazatelně nepotřebovala. Utržili jsme za něj 4,1 miliardy korun. Kdyby to bylo opačně, tak tu výtku chápu a sypu si popel na hlavu. Ale porovnání nového majetku o hodnotě 6,88 miliardy s prodaným ve výši 4,1 miliardy jasně ukazuje, že k žádnému výprodeji nedošlo.
* LN Jak je možné, že ČSA měly ve svých aktivech tolik nepotřebného majetku?
To je v podstatě historická záležitost, která se datuje ještě do začátku 90. let. Tehdy došlo k dělení majetku mezi aerolinkami a letištěm. ČSA tak přišly k majetku, na který si nikdy nemohly vydělat. Jeho provoz byl ale často nesmírně nákladný.
* LN Někteří kritici zdůrazňují, že při zhoršující se tržní situaci a následně horších provozních výsledcích jste měli nákupy nových letadel zastavit. Kolik nových letadel váš management nasmlouval?
Částka 6,88 miliardy korun nezahrnuje žádný kontrakt na nákup nového letadla. My jsme v podstatě udělali jedinou věc – díky dobrým cenovým podmínkám jsme uplatnili opci na dalších 8 letadel. Ta ale v té sumě zahrnuta nejsou. My jsme nenakoupili jediné nové letadlo. Kontrakt vždy fungoval tak, že jedno nové letadlo přišlo, jedno staré se vracelo. V zájmu nezastarávání flotily a s využitím výhodných cenových podmínek jsme uplatnili opce na 8 letadel z 12letadlového kontraktu podepsaného někdy v roce 2005.
* LN Jak byste reagoval na argument, že při zhoršujících se provozních výsledcích jste ty opce neměli uplatňovat...
Po boji je každý generálem. Opce se uplatňovaly v době, kdy po krizi nebylo ani vidu ani slechu. V tomto oboru se na okamžitý tržní vývoj nedá reagovat tak flexibilně jako v jiných odvětvích. Nová letadla se musí objednávat zhruba tři roky před jejich dodáním. V době, kdy jsme opce uplatňovali, jsme sledovali, že hospodaření firmy spěje k tzv. bodu zvratu. Tedy že si bude schopna vydělat na svůj provoz svým podnikáním.
* LN Nevnímáte jako chybu, že jste vůči odborářům, zejména pilotům, nepostupovali i razantněji? Sice jim váš management po dlouhé době alespoň zmrazil platy, ale až donedávna jste se nepokusili o jejich snížení...
Když se podíváte dozadu, vždy najdete věci, které byste udělal rychleji nebo trošku jinak. Ale já zde opravdu nevidím žádnou zásadní věc, kterou bychom měli udělat jinak. Vždy jsme se řídili a řídíme konkrétními ukazateli, ne pocity.
* LN Udělal byste dnes při pohledu zpět něco jinak?
Hodně jsem o tom v poslední době přemýšlel. Vždyť bylo často slyšet hlasy typu „přiznejte svou chybu“... pro dokreslení je ale nutné vzpomenout například na počáteční reakci při nastupující krizi. Když jsme v říjnu přišli s tím, že krize se začíná na ČSA projevovat a aby od počátku následujícího roku nedošlo k navyšování platů o inflační doložku, tak nás odboráři obvinili, že jsme hysteričtí. Nakonec jsme ale byli prvním managementem firmy, kterému se na jaře podařilo snížit mzdy na úroveň roku 2008 a stvrdit to podpisem kolektivní smlouvy. Při zpětném pohledu jsem tak nepřišel na žádnou chybu, která by měla vliv na hospodaření firmy. Ano, mohu si říci, že kdybych věděl, že v říjnu 2008 vypukne krize, tak bych dva roky předtím neuplatňoval opce na nová letadla. Ale to nevěděl nikdo.
* LN Možná byla chyba, že jste byl dlouho v prezentacích velmi optimistický. Přebral jste firmu v blátě, a i když byla ještě zablácená, hýřil jste optimismem...
Někdo je svým naturelem optimista. Já spíše inklinuju k anglosaskému modelu prezentací. Ale my jsme jasně stanovili, jakých výsledků chceme dosahovat, a těch jsme i dosahovali. Až do 3. čtvrtletí 2008 jsem skutečně velmi optimistický byl. Vždyť tehdy vše nasvědčovalo tomu, že se firma poprvé po deseti letech uživí ze svého provozu.
* LN Do jaké míry jsou podle vás negativní prognózy vývoje nátlakem na odboráře, aby rychleji přistoupili na snížení platů, a do jaké skutečným popisem stavu společnosti?
Když se podíváte na okolní svět, tak za poslední rok zbankrotovalo zhruba 90 leteckých společností a další budou nepochybně následovat. Nejsme bohužel v pozici Lufthansy, která si v době konjunktury naspořila likviditní polštář. Podívejte se na kritickou situaci např. British Airways. Je pravda, že jakékoliv uspořené náklady pomohou firmě přežít. Skutečné utažení si opasků ze strany zaměstnanců by samozřejmě pomohlo.
* LN V úterý proběhne zasedání dozorčí rady společnosti, na kterém se budou probírat scénáře dalšího vývoje. Udělal jste pod vlivem současného vývoje nějaké změny ve vašem restrukturalizačním plánu?
Určitě ano. Plán restrukturalizace je v podstatě nekonečný proces. V podstatě jsme rozšířili opatření na zajištění dodatečné likvidity. Také jsme identifikovali dalších zhruba 300 pracovních míst, která je možno redukovat nad rámec avizovaných 860 míst.
* LN Říká se, že v ČSA jsou teď dva kohouti na jednom smetišti ... vnímáte to také tak?
V blízké době se budeme muset vrátit ke standardnímu německému modelu řízení, resp. k znovuvymezení úlohy výkonného managementu a úlohy dozorčí rady. Pokud by dozorčí rada případně měla spíše ambici být na pozici exekutivního managementu, musel by o tom rozhodnout akcionář. To je daleko čistší než obě role kombinovat.
***
Ve druhém kole propouštění by mělo odejít 200–300 lidí. Přiblíží nás to černé nule.
Při zpětném pohledu jsem nepřišel na žádnou chybu, která by měla vliv na hospodaření firmy
