Medvědi, které teplejší klima vyhnalo na jih, našli nový zdroj potravy.
Pro ledního medvěda je léto obdobím nouze, které přečkává jen díky vydatné zásobě tuku, vytvořené během zimního lovu tuleňů. Brzké jarní tání ledu Severního ledového oceánu vyhání lední medvědy na pevninu dříve, než se stačí pořádně vykrmit při tuleních hodech.
Vyhladovělí medvědi se na pevnině stahují do blízkosti lidí a zkoušejí se přiživovat na odpadcích. Stále častěji dochází k nebezpečným střetům člověka s vyhladovělými šelmami. V některých kanadských osadách na pobřeží Hudsonova zálivu už zřídili „medvědí vězení“, kam na letní měsíce zavírají odchycená zvláště nebezpečná zvířata.
Nejnovější pozorování z okolí Hudsonovy zátoky naznačuje, že dřívější jarní návrat medvědů na pevninu otevírá pro tyto šelmy nový zdroj potravy. Medvědi přicházejí na souš v době, kdy kladou vejce husy sněžní. Medvědi se naučili vejce vyhledávat a doplňují si jejich konzumací chybějící živiny.
Populace hus sněžních v Severní Americe počátkem 20. století nebezpečně klesaly. Od té doby se ale jejich počty neustále zvyšují. V současné době se husy v Arktidě přemnožily a v létě je jejich tradiční hnízdiště už nedokážou uživit. V pozadí nebývalého vzestupu husích populací se skrývá změna jejich zimovišť. Husy se naučily na zimu létat do zemědělsky obhospodařovaných oblastí, kde paběrkují na zbytcích úrody z kukuřičných polí a rýžovišť.
Lední medvěd si vejci rád zpestří jídelníček. Nalezená vejce buď rozdrtí v tlamě, anebo je rozbije tlakem čumáku v ptačím hnízdě a obsah vylíže. Především mladí medvědi nevynechají příležitost k pochutnání si na vejcích mořských kajek. Na Špicberkách loupí medvědi vejce z hnízd hus příbuzných berneškám bělolícím.
Americký zoolog Robert Rockwell z newyorské City University v posledních letech pozoroval stále více mladých medvědích samců, jak se po návratu z rozmrzlého oceánu na pevninu oddávají plenění husích hnízd. Živiny získané během jednoho dne lovu tuleňů nahradí medvěd vypleněním 43 husích hnízd. To platí v současné situaci, kdy se medvědi dostávají na husí hnízdiště poměrně pozdě. Husí snůška už je za vrcholem. V hnízdech jsou většinou vejce v pokročilém stádiu vývoje a ta mají nižší výživnou hodnotu.
Stěhování medvědů na pevninu přichází každý rok v průměru o necelý den dřív. Během deseti let by se mohl příchod medvědů na pevninu posunout do období, kdy snůška vrcholí a ve vejcích jsou zárodky v raném stádiu vývoje. V této situaci by živiny z jednoho dne lovu tuleňů nahradila vejce ze 34 hnízd. Výsledky svého výzkumu zveřejnil Rockwell ve vědeckém časopise Polar Biology.
Ohrožený druh?
Před nedávnem byl lední medvěd ve Spojených státech přidán na seznam ohrožených druhů. Rockwell je přesvědčen, že této šelmě vyhubení v důsledku globálního oteplení nehrozí.
„Lední medvědi přežili i oteplení, ke kterému došlo před 125 000 let, kdy byla hladina moře o pět metrů výše než dnes a stromy rostly až za polárním kruhem. Pokud budou současné změny pokračovat, medvědi se jim přizpůsobí. Nevěřím, že by vyhynuli proto, že jsou závislí na zalednění arktických moří. Asi zhubnou a někteří asi uhynou. Ale nevěřím, že by vymřeli,“ říká Rockwell.
