LN: Na situaci praktických lékařů a ambulantních specialistů jste se rozhodli upozornit protestní akcí. Co vás nejvíc trápí?
Peníze a administrativa. Neustále nám přibývá více a více povinností a různých povinných hlášení, jako jsou elektronická evidence tržeb (EET) a e-recepty, a zároveň dostáváme málo peněz. Úhradová vyhláška pro rok 2018 počítá s tím, že prakticky všechny peníze půjdou do nemocnic, zatímco nám mají úhrady v příštím roce klesnout. Bojím se, že za chvíli přestaneme být konkurenceschopní po stránce kvality a dostupnosti, protože 36 procent ambulantních specialistů jsou důchodci. Jakmile se jim začnou ztěžovat podmínky, odejdou do důchodu a péče prostě přestane být dostupná.
LN: Děje se to jenom u nás, nebo i jinde?
U nás je to zcela jinak než ve zbytku Evropy. V Evropské unii se snaží dávat peníze hlavně do ambulantní sféry. Dneska se přece medicína posunula tak, že spoustu věcí lze úspěšně řešit ambulantně. Nemusíme za každou cenu pacienta hospitalizovat. Protože jakmile ho dáte na lůžko, péče okamžitě řádově zdraží. Tento trend ale Česko vůbec nerespektuje. Zatímco všude v Evropě se snižuje podíl peněz, které jdou do nemocnic na samotnou lůžkovou péči, u nás je to naopak.
LN: Zmínil jste EET. Lékaři by měli pacientům dát od března účtenku za úkon, který si sami hradí. V čem je problém?
V tom, že ambulantní specialisté mají v hotovosti strašně malý objem peněz, do dvou procent obratu ambulance. Nejsou výjimkou ani ambulance, které mají 200 korun za měsíc v hotovosti. To znamená, že náklady na zavedení EET by u nás významně převýšily to, co vyděláme. Takže se velmi obávám toho, že kolegové v ambulancích buď násobně zdraží svoje služby, nebo tu péči přestanou poskytovat. Jde o péči hrazenou v hotovosti, což jsou preventivní vyšetření a pak péče o cizince. Troufnu si tedy říct, že EET buď významně zdraží, nebo znedostupní některou část péče pro cizince v České republice.
LN: Patříte mezi dlouhodobé kritiky elektronizace zdravotnictví. Je to tak?
Není to pravda. Nejsme neandrtálci. Jsme pro, aby se elektronika využívala všude tam, kde nám pomůže a kde ušetří peníze. Proti čemu jsme, je e-preskripce v pojetí české vlády, protože to není o ničem jiném než o shromažďování dat na jedno místo a o zvýšení nákladů pro lékaře.
LN: Co dělá vláda špatně ve snaze zajistit zdravotnickou dokumentaci dostupnou online?
V tom, že teď se z e-zdravotnictví radují hlavně IT firmy. Když přijdete na jakékoli shromáždění, kde se projednává e-zdravotnictví v pojetí ministerstva, 99 procent osazenstva jsou IT pracovníci, kteří strašně rádi schválí úplně všechno, o čem se tam mluví, protože jsou to peníze. Ale my v tom vidíme únik peněz mimo samotnou zdravotní péči. Pokud ale nepůjde o prosté shromažďování dat, které nám přinese zvýšené náklady, budeme tomu tleskat.
Zorjan Jojko.
LN: A konkrétně?
V případě e-zdravotnictví ministerstvo předpokládá, že všichni lékaři vysypou své know-how do toho úložiště. Myslím si, že to je základní omyl. Protože pokud je nějaký doktor kvalitní, nikdy to tam nevloží, aby těm líným a hloupým nedával cenné informace na podnose. Představa, že všichni lékaři dají všechna data do elektronické dokumentace, je falešná. Platí, že zdravotnická dokumentace je můj pomocník při péči o pacienta. Do toho si dávám svoje poznámky, úvahy a podobně. Vysoce pravděpodobně by e-zdravotnictví vedlo k dvojí dokumentaci. Jedna by byla pravá a druhá by visela v elektronickém úložišti. Druhá věc je, že navržený systém e-zdravotnictví nepočítá s administrátorem dat. Někdo musí ta data rovnat, musí je třídit, výsledky, které se ukážou jako neplatné, musí vymazat nebo okomentovat. To by nejspíš měla být práce praktických lékařů. S tím ten systém vůbec nepočítá. A nikdo tedy nepočítá s tím, že by jim na to dal peníze.
LN: Nemůže ale mít i to shromažďování dat pozitivní účinky, například že to zabrání nebezpečným interakcím léků?
Dvacet let od revoluce opouštíme paternalistický přístup k pacientům. To znamená, že se k nim stavíme více a více jako k zodpovědným lidem, kteří mají zájem se o sebe starat a být zdrávi. Proto nepředpokládáme, že by nám kvůli něčemu lhali nebo něco zatajovali. Vezměte si, že v úložišti najdete nějaký údaj a pacient vám ho rozporuje, protože k tomu má nějaký důvod. Stejně vám pak nezbude, než abyste tomu pacientovi věřil. Nemůžu tedy přistoupit na to, že se stanu policajtem toho pacienta a budu ho hlídat, eventuálně obviňovat z toho, že mi říká něco jiného, než je v úložišti. Vadí mi také, že se pacientů nikdo nezeptal, jestli souhlasí s tím, že někde o nich budou viset údaje. A co se týče těch interakcí, asi 80 procent ambulancí už v Česku využívá software, který obsahuje kontrolu interakcí léků.
LN: Od ledna jsou novinkou také e-recepty, které budou muset lékaři předepisovat povinně. Data z nich se budou ukládat na jednom úložišti. Žádný přínos to tedy podle vás nemá?
Nepřinese nic jiného, než že pacient, aniž by se ho kdokoli na cokoli zeptal, povinně dá svá citlivá zdravotní data na jedno jediné místo. Přičemž žádnou další výhodu to nepřinese. Ta data dnes, byť s mírným zpožděním, mají zdravotní pojišťovny, které s nimi pracují a vyhodnocují je. Není v tom tedy žádný další benefit.
LN: E-zdravotnictví ale může pomoci odstranit podvody, které mohou odčerpat až 15 procent všech peněz z veřejného zdravotního pojištění...
Už asi 15 let poslouchám, že jsou peníze ve zdravotnictví využívány velmi neefektivně a že část z toho se čerpá podvodně. Ale že by šlo na podvody až patnáct procent všech peněz, které jdou do zdravotnictví, to si vůbec neumím představit. Já tomu nevěřím. To je nesmysl. Každá populace má své procento podvodníků a vrahů a české zdravotnictví z tohoto průměru nijak nevystupuje.
