Projekt Ukrajina, který příchod lékařů usnadňoval, slíbil premiér v dubnu ukončit poté, co ho kritizovaly komory lékařů, stomatologů a lékárníků. Ředitelé krajských nemocnic a Asociace krajů si ale prosadili jeho pokračování. V jeho rámci si totiž již nyní vybírají lékaře na místa, kde je potřebují „Kraje lékaře z Ukrajiny chtějí. Režim by měl být takový: my mu řekneme, kde bude pracovat, protože naši lidi tam nechtějí,“ řekl premiér.
Asi 150 lékařů, kteří dosud přišli díky projektu Ukrajina, si bude muset do roka doplnit stejné zkoušky jako mají ostatní lékaři ze zemí mimo EU. Působí podle krajů například na interních odděleních, na která jsou pak navázaná další jako rehabilitace nebo následná péče.
Zaměstnavatel, většinou ředitel nemocnice, si v projektu mohl požádat o schválení konkrétního zaměstnance z Ukrajiny, který u něj měl pracovat. Už dříve tedy ukrajinští lékaři přicházejí hlavně na místa, kde byl lékařů nedostatek.
Nejvíce pracovníků chybí v Ústeckém a Karlovarském kraji
České zdravotnictví se podle dřívějších slov ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) bez pracovníků ze zahraničí neobejde, nejhorší je situace v Ústeckém a Karlovarském kraji. Stejný problém řeší i jiné státy, například v Německu chybí asi 50 000 zdravotních sester.
Ministerstvo zdravotnictví se chce zaměřit na změnu aprobační zkoušky. V současné době ji tvoří písemný test, půlroční praxe pod dohledem lékaře a odborný pohovor v češtině. Úspěšnost u zkoušek je jen asi deset procent. Komory dříve uvedly, že zadání testů jsou veřejně známá, naopak pohovor lékaři opakují i několikrát a praxi si úmyslně protahují.
