Důvodem rozhodnutí jsou závažné skutečnosti související s využíváním kmenových buněk pro pacienty s amyotrofickou laterální sklerózou (ALS).
Předseda Akademie věd, jako zřizovatele padesátky ústavů, má Sykovou sice právo odvolat, ale jeho rozhodnutí musí potvrdit rada ústavu. Její předsedkyní je právě Syková. Není obvyklé, aby předsedou rady byl zároveň ředitel ústavu, protiprávní to však není. Pokud by rada odvolání nepotvrdila a Sykovou nechala ve funkci, musela by věc podle Martinka pravděpodobně řešit dozorčí rada ústavu.
Vědecký tým Sykové, který v motolské nemocnici provádí experimentální léčbu ALS, si nechával od svých pacientů za terapii kmenovými buňkami vyplácet 150 tisíc korun. Účast na klinické studii je přitom ze zákona bezplatná. O případu informovaly týdeník Respekt a pořad Reportéři ČT. Podle televize chystá vedení motolské nemocnice žalobu na porušení dobrého jména. Aktuální stanovisko nemocnice zjišťuje.
Vliv kmenových buněk na smrtelné onemocnění, při kterém pacientům ochabuje svalstvo, se dosud nepodařilo prokázat. Do pěti let od propuknutí ALS nemocní lidé obvykle umírají. Podle Ústavu experimentální medicíny není pravda, že za účast ve studii museli klienti platit.
Motolská nemocnice musí kmenové buňky ze zákona aplikovat zdarma, protože jde o experimentální studii s neověřenými výsledky. Platbu za terapii kmenovými buňkami ale televizi potvrdilo několik pacientů či jejich příbuzných.
FN Motol prověřuje případy pacientů v léčbě kmenovými buňkami
|
