Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

LÉKO: Unie Turecko potřebuje, opačně to tolik neplatí. Poslouchejme více Friedmana

Názory

  8:02
Velkou radost jsem měl z čerstvé zprávy, že vyšla česky nejnovější kniha George Friedmana (66), zakladatele a ředitele přední světové soukromé zpravodajské agentury Stratfor, Flashpoints: The Emerging Crisis in Europe. Pod názvem Ohrožená Evropa: Rodící se krize ji vydalo Nakladatelství Tomáš Krsek, které patří tomuto českému podnikateli. Jde o chvályhodný čin nejen proto, že dílo vyšlo necelých devět měsíců po anglickém vydání, ale hlavně kvůli aktuálnosti.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. foto: ČTK

Jak v recenzi knihy napsal deník The Wall Street Journal, prognózy učinily z Friedmana velice žádaného experta dneška, předpovídá totiž budoucí trendy v globální politice. Sám Friedman si postěžoval, že ho politici málo poslouchají. Kdyby mu naslouchali zástupci mocenské elity EU, jistě by jinak přistupovali například k řešení problému nelegální migrace či války v Sýrii.

Předposlední kapitola je věnována Turecku. „Evropané vnímají Turky jako cizince ze dvou důvodů. Zaprvé, primárně to jsou spíš muslimové než křesťané, což není tak docela evropské. Zadruhé, právě Osmanská říše zničila Byzantskou říši, následníka Východořímské říše. Když se v roce 1453 Turci zmocnili Konstantinopole, Evropané je vnímali jako hrozbu pro evropskou civilizaci, podobně jako barbarské hordy, které ohrožovaly a nakonec způsobily pád Římské říše,“ píše Friedman s tím, že moc současného Turecka roste a za nějaký čas ovlivní Evropu mnohem víc než všichni turečtí a jiní muslimští přistěhovalci.

Klíčová země

A v těchto dnech se právě Turecko stává klíčovou zemí pro Evropu z hlediska války v Sýrii a uprchlické krize. Německá kancléřka Angela Merkelová v druhé polovině října byla donucena navštívit Turecko s prosbou o pomoc s uprchlickou krizí. Nezapomeňme, že to bylo ještě před volbami, kdy Erdogan zdaleka neměl takovou sílu, jakou má dnes. Turci navíc Merkelovou nepřijali tradičním způsobem, ale prohlásili, že Turecko je vedoucí říší regionu. Avšak Ankara už tenkrát měla tři tvrdé požadavky. Každý rok určitou sumu na uprchlické tábory, což se má letos pohybovat kolem tří miliard eur, jenže s podmínkou, že o výši částky se bude každý rok jednat. Zrušení víz, nebo alespoň významné zmírnění podmínek pro vstup Turků do EU. Merkelová slíbila, že to projedná, načež Velká Británie a Francie naznačily, že nesouhlasí. Třetí požadavek bylo přijetí Turecka do EU. Jenže většina států Unie říká, že 85 milionů muslimů nepotřebuje. Pokud tyto tři podmínky Brusel nesplní, Turecko svoje hranice neuzavře a v příštích letech nalodí k cestě do EU další miliony uprchlíků.

Merkelová se vrátila do Berlína a krátce na to Erdogan vyhrál volby (teď neřešme jak), vzniká nová bezpečnostní doktrína, kde hlavním nepřítelem jsou Kurdové, NATO může používat místní základny jen pod podmínkou, že turecká armáda může bombardovat Kurdy, Turecko trvá na tom, že v Sýrii po Asadovi může vládnout jen proturecká sunnitská garnitura, a nakonec si dovolí sestřelit ruského bombardéra, čímž ohrozilo vznik koalice proti Islámskému státu.

Turecko dává jednoznačně najevo, že EU potřebuje Turecko více, než Turecko potřebuje EU. Ano, můžeme říci, že něco takového je zcela mimo realitu, jenže většina Turků je o tom asi pevně přesvědčena.

Autor:

2. týden: Vyhrajte dobroty pro batolata v hodnotě 3 466 Kč
2. týden: Vyhrajte dobroty pro batolata v hodnotě 3 466 Kč

Zúčastněte se volby jména roku 2024 a správně odpovězte na soutěžní otázku.