Na hudební scénu jste původně vstoupila v rámci elektronického projektu My Name Is Ann, kde jste zpívala, hrála na saxofon a pracovala s elektronikou. Jak se stalo, že jste přešla na úplně nový nástrojový obor?
Pro mě je to další druh osobního vyjádření skrze další médium. Není to počítačový software, není to hlas, není to saxofon, je to zvuk tohoto nástroje. Finální hudební výsledek je sice jiný, ale krok úplně jinam to není. Je to jen další bod ve vývoji mé hudební cesty. Ostatně, My Name Is Ann dále funguje, i když na tento projekt teď nemám tolik času. Nicméně už mám připravené skladby na další album.
Jak jste nový nástroj objevila?
Úplnou náhodou. Žila jsem asi rok a půl v Barceloně a tam jsem na hudebně-zvukovém workshopu viděla Martího Ruize hrát na sochu z kovových tyčí. Dala jsem se s ním do řeči a zeptala se ho, jestli by nebylo možné takový nástroj vyrobit ze skla, protože pocházím ze sklářského kraje. Řekl mi o existenci nástroje Cristal Baschet, který vymysleli v padesátých letech experimentátoři bratři Baschetové a byl právě ze skla. Rok na to jsem byla pozvána na mezinárodní sklářské sympozium do Nového Boru a sklárna mi navrhla vytvořit ve spolupráci s ní nějaké nové dílo. Napadlo mě postavit první český Cristal Baschet. Sklářům se nápad zalíbil, z Barcelony jsme pozvali Martího Ruize ke spolupráci, já vytvořila design nástroje - a Bohemian Cristal Instrument byl na světě.
Na jakém principu váš nástroj funguje?
Základ nástroje, na němž vznikají vibrace, jež vytvářejí zvuk, jsou vertikálně umístěné skleněné tyče. To jsou původně takzvané lampové tyče, které se ve sklárnách používají na výrobu figurek do vitrín. Když prsty, namočenými ve vodě, rozezníte vibraci, putuje do těla nástroje. Tam se určuje výška tónu pomocí pohybu plíšků na konci kovových tyčí. Podle jeho posunutí nahoru nebo dolů zní vyšší nebo nižší tón. Je to vlastně podobný princip, jako když na kytaře přitahujete nebo povolujete strunu. A odtud putuje zvuk do nerezových rezonátorů, z nichž vychází ven.
Jaké je ladění nástroje?
Mám ho naladěný do celých tónů. Kdybych chtěla, mohu si jednoduše doladit i půltóny, ale mně to jisté omezení vyhovuje. Nástroj sám má mnoho dalších variabilních prvků i hodně alikvótních tónů.
Natočila jste s nástrojem video v rozkvetlé poušti, které bylo na webu velmi populární. To byla plánovaná součást PR?
Kdepak, naprostá náhoda. Každý víkend se snažím z Los Angels vyjet někam do přírody. Na jaře tam kvete poušť a Američané do ní rádi jezdí. Já se tam vydala s pár kamarády a napadlo mě si vzít nástroj s sebou a vyzkoušet si, jak hraje, když ho postavím jen tak na louku. No a natočila jsem si jen pro svoje účely takové referenční video, které jsem dala na facebook. A najednou se strhla neuvěřitelná mela. Každý den tisíc nových fanoušků, spousty sdílení, psaly mi stovky lidí z různých koutů světa. Kdyby takhle fungovalo opravdové PR, bylo by to docela jednoduché.
Bohemian Cristal Instrument je akustický nástroj. Používáte ho i ve spojení s elektronikou?
Ano, při svých sólových koncertech používám několik kytarových pedálů a looper, který v reálném čase vytváří zvukové a rytmické smyčky. Na nástroj se dá hrát dobře i perkusivně, paličkami, takže si mohu zahrát rytmus, ze kterého vytvořím smyčku, který je podkladem pro další zvuky. K tomu mám ještě mikrofon s dalším vokálním efektem, díky němuž mohu elektronicky upravovat nebo smyčkovat i svůj hlas. Výsledkem je zvukově hodně nasycená ambientní a půlzující hudba. Snažím se jí dát takový až rituální charakter.
Vyzoušela jste si i nějaké spolupráce s dalšími umělci?
V únoru jsem měla parádní koncert s americkou skladatelkou s korejskými kořeny Borou Yoon v The Broad Museum, jednom z nejlepších performančních prostorů v Kalifornii. Bora Yoon, která byla nominována na Grammy, vytváří zvukové plochy za pomoci nalezených objektů, hraček nebo například starých telefonů. Zároveň zpívá a hraje na housle i další tradiční nástroje. Třetím členem byl arménský transgenderový hráč na theremin, Armen Ra. Skvělá kombinace na podiu, fungovalo nám to výborně. Ale zkoušela jsem hrát i s kamarády s kytarou, se smyčcovými nástroji, a dnes večer na Colours of Ostrava bude mít premiéru můj společný projekt s Williamem Closem, který vystupuje se Zemskou harfou (The Earth Harp), jejíž struny budou nataženy několik desítek metrů.
Jak ten projekt vznikl?
Williama jsem viděla hrát vloni na festivalu Lightning In A Bottle v Kalifornii a hned mě napadlo, že by naše nástroje mohly zvukově dobře znít dohromady. Tak jsme si dali schůzku u něj ve studiu a moje tušení se potvrdilo, opravdu nám to šlo. A tak jsme si řekli, že když bude možnost, uděláme něco dohromady. No a ta možnost se naskytla teď na výzvu z Colours of Ostrava. Pro Williama to zároveň to bude první vystoupení v Evropě.
Plánujete natočit album?
Moc s tím nespěchám. Nechávám tenhle projekt ještě zrát, myslím, že je to ten nejlepší přístup. Udělala jsem zatím jednu studiovou skladbu Drowned, zrovna minulý týden jsem ji pustila na internet a do médií. O albu sice rámcovou představu mám, ale ještě se mění. V současné době se soustřeďuji hlavně na co nejdokonalejší živé provedení.
