Pěstování obilí s lesklými listy může ochladit Evropu až o jeden stupeň Celsia.
Zajímavý recept pro boj s globálním oteplením navrhuje tým britských vědců vedený Andym Ridgwellem z University of Bristol. Zemědělské plodiny, jako je kukuřice, ječmen nebo proso, mají odrůdy s různě lesklými listy. Díky tomu odrážejí různou intenzitou sluneční záření. Ridgwella napadlo využít pole osetá nejlesklejšími odrůdami jako obří zrcadla, jež by odrážela sluneční záření od zemského povrchu.
Počítačový model ukázal, že dopad na globální teplotu by se pohyboval kolem desetiny stupně Celsia. V mírném klimatickém pásmu Severní Ameriky, Evropy a Asie by však mohly teploty klesnout až o jeden °C. A to už není zanedbatelné. Za sto let by se efekt pěstování plodin s lesklejšími listy vyrovnal odstranění 195 miliard tun oxidu uhličitého z atmosféry.
Podobný výnos, ušetřená voda Zemědělci by se nemuseli omezit jen na výběr ze stávajících odrůd. Ridgwell předpokládá, že se lesklost listů bude šlechtit výběrem rostlin, které mají listy chráněny silnější voskovou vrstvičkou.
Někteří odborníci se obávají, že takové rostliny budou mít méně intenzivní fotosyntézu, a jejich výnosy poklesnou. To je ovšem za současného napjatého stavu na světovém trhu s potravinami zcela nežádoucí trend.
Ridgwell kritikům oponuje příklady, kdy se zvýšená lesklost listů na výnosech plodin nijak zvlášť neprojevila. Odrůdy ječmene s lesklejšími a matnějšími listy mají výnosy srovnatelné. Blyštivější odrůdy by mohly být dokonce výkonnější, protože by ztrácely odparem z chráněných listů méně vody.
Projektů, jež chtějí dosáhnout ochlazení ohřívající se Země zvýšeným odrazem slunečního záření, existuje celá řada. Některé počítají s rozmístěním obřích fóliových „slunečníků“ na oběžné dráze kolem Země. Jiné kalkulují s efektem třpytivých povrchů střech v městské zástavbě. Pěstování lesklejších odrůd zemědělských plodin je ve srovnání s konkurenčními „zrcadlovými“ projekty výrazně jednodušší a lacinější.
Další fronta na dotace Ridgwell navrhuje, aby byli zemědělci motivováni k pěstování lesklejších odrůd dotacemi. Peníze k jejich vyplácení by se podle něj daly získat prodejem kreditů na trhu s emisemi skleníkových plynů. Pěstitelé lesklých plodin dosáhnou podobného ochlazení atmosféry, jako kdyby se postarali o snížení koncentrace oxidu uhličitého v ovzduší. Podle toho by měli být také hodnoceni. Ridgwell spočítal, že by se tak dalo ročně pro zemědělce získat 50 miliard dolarů.
„Příjmy z pěstování lesklejších plodin by se mohly vyrovnat dotacím, jež v současné době Evropská unie vynakládá na podporu pěstování plodin pro výrobu biopaliv,“ řekl Ridgwell v rozhovoru pro britský časopis New Scientist.
