Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Lesní ho(u)bby

Design

  10:24
Dnes si ověříme, jak jste pokročili v oblasti ekologie. A protože je houbařská sezona, bude vaším úkolem jednoznačně zodpovědět otázku: JE HOUBAŘINA EKOLOGICKY PŘIJATELNÁ? (Odpověď naleznete níže.)

Tomáš Hanák. foto: Hynek Glos, Lidové noviny

Ano i ne. Houba je obnovitelným zdrojem potěšení, potravy (řidč. otravy) i poznání. Celkový počet druhů hub se odhaduje až na milion, přičemž řadový člověk je schopen rozeznat až tři:
1) asi prašivka
2) že by klouzek?
3) zeptáme se babičky.

Kromě rozdávání radosti je posláním hub odstraňovat organické zbytky odumřelých rostlin a živočichů - slušností by tedy bylo, aby houby rostly s pietně smeknutými klobouky. Jelikož se tak dosud neděje, respektive většinou nedívá, cítí se někteří houbaři jakýmisi vychovateli a rybičkou-guillotinou vše napravují. Během této „nápravy“ (tzn. snětí pokrývky nohy stětím) však nejednou dojde k přefiku červíka či plže, jehož jediným proviněním bylo, že chtěl vytunelovat houbu, kterou jsme my, lidé, chtěli do smaženice či bramboračky - a to už je ekologicky nepřijatelné!

Ilustrační foto.Na rozdíl od plísní, které - často nevědomky - pěstujeme za almarou či mezi prsty u nohou, jsou houby relativně těžko dostupné. Buďto za nimi musíme do hypermarketů (kde se již nesbírají do košíčků, nýbrž vozíčků), případně do západních příhraničních oblastí (kiosky TSCHECHISCHE PILZE, hned vedle CHINESISCHE TRPPEISLIKEN), nejčastěji však rovnou do háje - to vše převážně automobily. V sezoně jich proto po ránu bývá v lesích více než hub po dešti (a pokusy neziskových organizací odradit motohoubaře vykrádáním jejich aut se příliš neosvědčily).

Negativem je i rušení lesního bioticha - ono hlasité „Márůnó! Pójď sé pódíváát!“ či „Vláástíííkůů!? Kdéé jsíí?“ jistě nepřispívá k harmonickému životu a vysemeňování lesní zvěře či ptactva. Připočteme-li, že volaný Vlastík (16), znechucený nepřítomností lysohlávek, někde za bukem tajně kouří, volaná, otrávená Maruna (42) se v ostružiništi sprejuje chemikálií proti komárům a volající, nadšený Luboš (45), drží holínkou v šachu užovku, vyjde nám, že ne všichni houbaři si zaslouží třímat zelený praporec.

O houbách v troubách: ano, mnozí houbaři (na Moravě hóbaři) tak dodnes suší své úlovky - přitom globální oteplování nabízí jednoduché alternativní řešení.

I myko však může být eko. Existují ukáznění jedinci, kteří by v honbě za krásnorůžkem lepkavým nikdy nepřekročili například hranice chráněného Houbínského pralesa. Hnacím, nezřídka doslova spalujícím motorem slušného houbaře je výhradně touha po styku s přírodou (srnou, kunou, bachyní, bystřinou), takže jej obvykle nijak nermoutí, vrací-li se z lesa jako houbless. Takový houbař do lesa patří!

Autor: