Prapůvodně happeningový projekt, složený z muzikantů aktivních souběžně i jinde (klávesista Jiří Hradil je v nalezení v Tata Bojs či Kašpárkovi v rohlíku, harmonikář Miloš Rejsek ve Swordfishtrombones, bubeník Martin Čech hrával s Chorchestrem nebo FruFru), dokáže vystavět výtečné nálady, udržet pozornost a nespoléhá se jen na vynikající instrumentální zázemí. Nápady tu jsou na prvním místě, a jestliže nejpřesnější zaškatulkování je v tomto případě nu-jazz, je nutno to rozhodně nebrat dogmaticky, protože vlivů se do tvorby promítá celá řada.
Nebylo kam spěchat Nahrávka debutového, eponymního alba údajně vznikala dlouhých osm let, což se projevuje příjemnou pestrostí, kdy z poklidných pasáží vystupují i hybné a odvázané skladby Dusty Roads a Gotcha. Ale hlavně je tu patrná vyzrálost a usazenost materiálu, prověřeného lety a nemalým počtem koncertů. Skladby tak jasně vycházejí z improvizace, pohrávají si s náladami i atmosférou a nikam se neženou. Ostatně i fakt, že deska se objevila s počátkem prázdnin a brněnský křest je naplánován na konec září a pražský dokonce až na začátek října, o něčem vypovídá.
Materiál alba se dá rozdělit do dvou pomyslných skupin. Jednou jsou téměř písničky - ať už zpívané či deklamované (jako je úvodní 21st, kterou sami tvůrci označili za pokus vyjádřit „jak by dopadlo setkání Stevea Reicha s Allenem Ginsbergem, kteří se rozhodli zahrát si spolu blues“), tou druhou pak občas až k psychedelii odkazující instrumentálky. V těch je album silnější, hýří nápady a dává volnější prostor k obrazotvornosti.
Inspirace regionem Kvarteto Lesní zvěř si přizvalo k nahrávání nejen zkušeného a domácími muzikanty oblíbeného producenta Dušana Neuwirtha, ale jako hosty i Horňáckou muziku Petra Mičky. Právě přihlášení se ke kořenům a to, že se jimi skupina nechala nenásilně ovlivnit, se ukázalo pro žánr, ve kterém jiní bojují se zaměnitelností, jako velmi šťastné. V závěrečné, téměř desetiminutové skladbě, se z kontrastu triphopového basového partu a síly smyčců podařilo dostat maximum.
Poslední dobou se veškeré zmínky o skupině v médiích neobejdou hned na začátku bez připomenutí, že zakládajícím členem, který několik let spoluformoval její tvář a i na albu se objevuje v roli hosta, je exministr a předseda zelených Ondřej Liška. V konfrontaci s - na debut nezvykle přesvědčivou a příjemně dotaženou deskou - je to přinejmenším nespravedlivé.
HODNOCENÍ LN ***** Lesní zvěř
Indies Scope, 2009
