Kolejové spojení terminálu s městem je všude ve světě běžnou záležitostí. Léta jsem žil v představě, že takhle to jednou bude fungovat i u nás: po příletu a odbavení prostě sjedu eskalátorem do podzemního nástupiště přímo pod letištní halou, zakoupím jízdenku na MHD, chvilku počkám na vlak a pak během patnácti dvaceti minut dojedu do centra, kde přestoupím na tramvaj nebo jinou linku podzemní dráhy. Nechápal jsem proto, proč trasa metra končí v Dejvicích na Vítězném náměstí a nebuduje se její pokračování směr Ruzyně.
Pak se to konečně stalo: přispěla Evropská unie a trasa byla prodloužena. Nová část se má otevřít příští rok. K mému překvapení – a navzdory původním předpokladům – však ze stanice Nádraží Veleslavín zatočila směrem na jihozápad k Petřinám a nemocnici Motol.
To jistě není špatný nápad, ale nebylo mi jasné, proč se ve Veleslavíně jednoduše nerozvětvila, jak je v jiných metropolích běžné, a jedna trasa nepokračovala dle původního plánu na letiště, které už přece není odtamtud daleko, a navíc by jedna mezilehlá stanice obsloužila i skomírající nákupní centrum Šestka (vlaky by pak z centra střídavě jezdily do Motola a Ruzyně). Myslím, že změna trasy byla jistým překvapením i pro lidi z EU. Místo toho se začalo znovu mluvit o zřízení rychlodráhy, což je ovšem pražský evergreen.
Motol. Konečná stanice, prosíme, vystupte. Metro na letiště se prozatím odkládá.
Rychlodráha – drahý špás
Na první pohled to zní hezky: vlaky by projely celou trasu z letiště až na Masarykovo, případně Wilsonovo nádraží bez zastávek ještě rychleji a cestování by bylo malinko pohodlnější. Má to však svá ale. Zaprvé by takový systém zřejmě nebyl součástí MHD a neobsloužil by místa na trase, jak bylo slibováno příslušným radnicím dříve.
Jízdné na rychlodráhu, budovanou snad soukromým investorem, by mohlo být i několik set korun, aby se velmi nákladná investice rychle vrátila. Turistům ze zahraničí, většinou neznalým kurzu koruny, to většinou bude jedno a lístek si zakoupí, obávám se však, že my ostatní se budeme dále hrkat autobusem.
Zadruhé je třeba si představit, jak taková rychlodráha funguje. To už není lokálka, jaká jezdí na dnešní buštěhradské dráze. Kvůli bezpečnosti musí být trať buď oddělena bariérami, jež ovšem zase rozdělí část města, kterou vlak projíždí, nebo musí vést v tunelu pod úrovní terénu.
To by byl v Praze nejspíš případ míst, jako je Ořechovka, Dejvice, případně Bubeneč (část trasy je vedena Stromovkou). Zejména oblast Hradčanské, kde si obyvatelé užili své během stavby metra a pak tunelu Blanka, by byla atakována znovu. A bylo by to trochu paradoxní: vedle stávajícího tubusu podzemní dráhy by se stavěl další, paralelní, pro rychlovlak.
Laik se pak logicky zeptá: Stojí to za to? A to nechám stranou rizika, která právě v Praze nelze zcela vyloučit: Co když to dopadne jako s Blankou, arénou v Libni a dalšími megastavbami? Možná se najde soukromý investor díla, ale ten může během stavby zkrachovat, odstoupit, dostat se do sporů... Zajímaly by mne i další aspekty. Trať by musela být nejspíš dvoukolejná po celé délce. Co třeba s úsekem ve Stromovce, který dnes vede unikátním a památkově chráněným tunelem, kam se druhá kolej jen tak nevejde? Nový tunel by se musel stavět povrchově, a jak by to v oblíbeném parku během toho procesu vypadalo, raději ani nepomyslet... (Za totáče jsme proti takovému nápadu protestovali, tehdy tam měla vést magistrála, jak si snad pamětníci vzpomenou).
Pomoc pro Kladno?
Těžko Kdykoli jsem dříve podobné pochybnosti nad rychlodráhou z Ruzyně vyslovil nebo napsal, hned jsem byl inženýry kárán. Věci nerozumím, píšu nesmysly, jen všechno komplikuji. Jednou mi kdosi vysvětloval, že trať může zůstat jednokolejná, budou se prý na ní střídat rychlovlaky a také lokálky, které za jízdné MHD obslouží celou trasu. To znělo rozumně, ale hned se zase vynořily pochybnosti, jak to celé bude fungovat, aby intervaly mezi vlaky nebyly příliš dlouhé a všechny se v obou směrech nějak bezpečně na lince stěsnaly.
Dalším argumentem pak byl fakt, že rychlodráha neskončí v Ruzyni, ale bude pokračovat dál na Kladno. To by jistě bylo záhodno, protože z této lokality dojíždí denně mnoho lidí do Prahy za prací. Ale nebylo by jednodušší ukončit vlak v Ruzyni a pak přestoupit na metro? Nebo ho dotáhnout až do Veleslavína, kde bude podzemní dráha v provozu už od příštího roku?
A už jsou tu zase otazníky. Snad jsem příliš velký pesimista a mé obavy jsou zbytečné (dodávám ale, že v případě Blanky zrovna nebyly). Není tu žádná stavařská lobby, nehrozí nebezpečí, že se dílo mnohonásobně prodraží, stavět se bude rychle, nevzniknou bariéry, jízdenky budou levné a celé dílo možná vybuduje jihokorejský investor, který miluje Prahu, stejně jako tisíce jeho krajanů, obdivujících jeden televizní seriál natočený v našem hlavním městě...
Pak by ale bylo asi dobré, kdyby lidé, kteří na projektu pražské letištní rychlodráhy pracují, trpělivě vysvětlili nám laikům, jak to celé bude fungovat, a ujistili nás, že jakékoli obavy jsou zbytečné (rád o tom přinesu zprávu). A to bez arogance, v klidu. Abychom se potom jednou zase nedivili...
