Na Ivana M. Jirouse se vyplatí přijít do kavárny aspoň půl hodiny před začátkem. S předstihem pouhých pět minut již z tramvaje pozoruji, že dostat se do kavárny bude oříšek, natož najít dobré místo. Magor už čte, sice stojí na malém pódiu, přesto ho s obličejem napláclým na dveřích nevidím. Jediná možnost, jak se dostat blíž, je protlačit se k baru a už se odtamtud nehnout, a tak vyrážím. Konečně mám možnost se tu trochu porozhlédnout, Magor stojí za mikrofonem, na hlavě klobouk, v jedné ruce tullamorku, v druhé knihu a na tváři úsměv. Čte ze svojí poslední knihy Magor dětem, a vskutku, část kavárny je naplněna dětmi. Zatím pozorně sedí na židlích a skrz oblaky kouře nejen z cigaret hledí směrem k Magorovi a uši mají nastražené. Zdá se, že je pohádka baví. Časem je ale ze způsobu Magorova čtení jasné, že má upito. Slova se mu začínají plést. Magor dopíjí a dostává dalšího panáka. Zdá se mi to kvůli dětem trochu nevhodné, ale pokud jim tu mohou vlastní rodiče kouřit přímo pod nos, není důvod, aby si Magor odpustil svůj standard. Barbora Koniakowská I. M. Jirouse je možné spatřit během různých festivalů a při jiných příležitostech.
Léto s Magorem
AUTORSKÉ ČTENÍ
