Špičkové americké seriály jsou dnes spolehlivější volba pro člověka, který v audiovizi hledá zajímavě vyprávěné příběhy se zajímavými postavami než hollywoodská filmová produkce. Tahle často opakovaná pravda platila i letos, nedá se ale říci, že by se na obrazovkách objevila novinka, u níž by se dalo předpokládat, že bude jmenována v jedné řadě s těmi úplně vrcholnými zástupci žánru.
Stanice HBO, která byla dříve považovaná za praporečníka hodnotné seriálové tvorby, počátkem roku uvedla svůj nejnákladnější původní projekt – adaptaci několikadílné románové fantasy Hra o trůny George R. R. Martina.
Zatím uvedená první série dokládá schopnost autorů převést do srozumitelné podoby velice komplikované dílo se spoustou postav, pohybujících se v mnoha různých prostředích, z nichž navíc každé má svou pro vývoj děje důležitou historii. A neděje se každý den, aby postava, již diváci po celou dobu vnímají jako hlavní, byla v posledním díle popravena. Zároveň ale působila první série Hry o trůny trochu jako velmi pěkně provedená dvanáctihodinová expozice, v níž toho divák musí spoustu vstřebat, nemá ale moc příležitostí nechat se skutečně strhnout.
Kriminální rodina
Druhá vlajková seriálová loď HBO je gangsterská sága Impérium: Mafie v Atlantic City (příští rok by ji měla vysílat i ČT). Je to dílo, jež očividně usiluje o skutečnou velikost a skoro jí dosahuje. I příběh Impéria má značnou epickou šíři, vychází z historie města Atlantic City, kde v době prohibice obchod s alkoholem značně „frčel“, mimo jiné i díky městskému pokladníkovi Enochovi Johnsonovi (ve filmu je přejmenovaný na Thompsona). Ten do jisté míry reálný základ je pro autory trochu omezující, osudy některých hrdinů jsou předem dané. A první polovina druhé sezony je především defilé zajímavých lidí v zajímavých prostředích a někdy i situacích, nějaký skutečně silný dramatický tah ale nemá. V druhé půli, především pak v posledních třech částech, se to ale změní a série získá temnou, osudovou sílu. Z jedné z hlavních postav Jimyho Darmodyho (Michael Pitt) se stane figura ikonická, tragická.
V Impériu se Nucky (Steve Buscemi) dostane do pěkné bryndy.
Jistým způsobem opačný je ve vztahu k velkorysým výpravným produkcím seriál Strážce zákona (Justified). V první sezoně to byl sled velmi dobře realizovaných, většinou ale izolovaných „případů týdne“ ze života kovbojského příslušníka US Marshalls ve státě Kentucky, spojené ne úplně silnou jednotící linií. V té druhé dostal ale hlavní hrdina Raylan Givens skutečně pozoruhodné protivníky, tři bratry kriminálníky a především jejich fascinující máti, již skvěle zahrála Margo Martindaleová.
Zatímco Impérium a Hra o trůny jsou příkladem úctyhodné a zároveň ne úplně vždy úspěšné snahy naplnit skutečně velikou ambici, je Strážce zákona dílo měřítkem i aspiracemi docela malé, zvládnuté ale téměř dokonale.
Mezi novými sériemi měl letos na podzim velmi dobrý ohlas špionážní Homeland. Hlavními hrdiny jsou svéhlavá a psychicky nemocná agentka CIA Carrie Mathesonová (Claire Danesová) a mariňák Brody (Damian Lewis), který byl po osmi letech osvobozen ze zajetí teroristickou organizací. Carrie ho přitom podezírá, že se ho jeho věznitelům podařilo „obrátit“. Autorům se podařilo vybalancovat potřeby napínavého příběhu s vhledem do psychologie hrdinů, oba hlavní představitelé jsou výborní.
V závěru se museli vypořádat s požadavkem první sezonu náležitě uzavřít a přitom ponechat otevřené dveře tomu, aby seriál mohl příští rok pokračovat. Vzhledem k rozvržení děje a postav to byl úkol téměř neřešitelný, podařilo se jim ho ale splnit jakž takž důstojně – tedy ne skvěle, ale alespoň snesitelně.
Výrobce jedů
Předposlední sezonu má za sebou skvělý seriál Breaking Bad (v Česku uváděn pod otřesným názvem Perníkový táta). Dalších dvanáct obrazů ze života bývalého učitele Waltera Whitea (skvělý Bryan Cranston), který potom, co u něj diagnostikovali rakovinu, začal vařit pervitin, v ničem neslevil ze svého standardu. V první půli sezony spíš charakterová studie, v té druhé neuvěřitelně sevřený napínák. Z premisy, která by většinou skončila u nějaké té lehce absurdní „cool“ zábavy, autoři dospěli k hodně nesmlouvavé studii lidského pádu. Vystavěli přesvědčivý a osudově působící řetěz příčin a následků, malých zel, jež vedou ke zlům daleko větším.
Z Waltera Whitea se postupem doby stal člověk, který vyrábí jedy a sám je jedem prostoupený, tráví i všechny kolem sebe, aniž by to někteří z nich třeba věděli. V tom seriálu jsou prakticky všichni tak či onak amorální, zároveň je to dílo, které s nezvyklou seriózností zkoumá morální otázky (ne, že by to občas nebyla legrace) a jeho autoři dokážou diváka přimět, aby s některými z těch padouchů občas třeba i cítil. Výjimečná věc.
