Například v okolí Litovelského Pomoraví útočí dvě generace komárů současně. „První se vyvinula v tůních po květnových deštích. Druhá už je z míst, které zaplavila rozvodněná Morava,“ tvrdí Josef Chmela z olomoucké krajské hygienické stanice. Právě v této oblasti může ještě komárů přibýt.
Několik desítek obcí po celé Moravě už postřiky zahájilo. Ručně nebo z aut. „Využili jsme první možný termín, komárů už je tu opravdu velké množství,“ přiznává tlumačovský starosta Jaroslav Ševela. Postřik v okolí obce objednává krajský úřad. „Ze zkušeností z roku 2006 víme, že jeden stačit nebude, bude asi potřeba zaplatit ještě další,“ dodal.
Letecké postřiky už podle odborníků nemají smysl. „Larev už není tolik, navíc jsou rozdělené po území,“ připomíná Chmela.
Další specialista na komáry Oldřich Šebesta dodává, že problémem jsou i husté porosty, přes něž by se chemikálie těžko dostávaly. „Proti leteckému postřiku hovoří i další argumenty. Bylo by třeba obrovské množství přípravku, tolik ho není ani k dispozici. Musel by se objednat ve Spojených státech, a než by sem došel, je možné, že by už bylo pozdě – a do příštího roku by zase vypršela doba spotřeby,“ přiblížil Šebesta. Leteckým postřikem lze sice obsáhnout velké plochy, potíž je ale také v tom, že komáři jsou nyní v nejrůznějších vývojových stadiích. Jsou místa, kde není nic, jinde jsou larvy či kukly, někde už ale řádí dospělí komáři. V některých obcích dokonce nakupovali do nejpostiženějších domů odpuzovače komárů.
„Docela účinné jsou takřka všechny repelenty, možné je instalovat i sítě nebo odpařovače. Novinkou jsou takzvané 3D přípravky, které znemožní pobyt komárům ve vystříkaném prostoru,“ popsal Šebesta. Zatímco lidé se však alespoň nějak bránit mohou, zvěř v lesích si repelenty nepořídí.
„A třeba na Soutoku zvěři jistě dobře nebude,“ podotkl Šebesta. Po ničivých povodních v roce 1997 se objevily dokonce případy srn, které bodavý hmyz přivedl k šílenství. Myslivci se bojí, že se situace může opakovat.
***
KALAMITA
Krvelačnému hmyzu se daří
* Komáři mají letos ideální sezonu. Nejprve jim prospěla zima – platí, že čím více sněhu a čím později taje, tím více se na jaře zrodí komárů. Hned nato přišlo období dešťů, které také zvedlo hladiny vod a vytvořilo řadu klidných tůní, v nichž se mohly vyvinout komáří larvy. A tentýž problém se zopakoval po povodních v četných tůních a lagunách.
* Na vzniku komářích kalamit se podílejí jen asi dva ze čtyřiceti druhů komárů, které v okolí moravských řek žijí. Na lidskou krev si brousí sosák hlavně komár obtížný.
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Čechy
