Premiéra filmu Perfect Days, hlavní role Ivana Chýlková (uprostřed) a Vojtěch Kotek (vlevo).
* LN Zhruba před deseti lety, když jsme se potkaly, měla jste manžela Američana, vlkodava, motorku a restauraci v centru Prahy. V jaké životní etapě se nacházíte teď?
Mám českého muže, dvě děti, kočku, nové kolo a výborný rýžovar.
* LN Co si vaše děti přinesly z asijské a africké kultury, ze kterých pocházejí?
To se asi ještě uvidí. Jsou zatím malé. Ale obě milují hudbu a tancování.
Alice Nellis (archivní foto z roku 2006).
* LN Jak se dvěma malými dětmi zvládáte náročnou práci režisérky?
Jako jakýkoliv zaměstnaný rodič. Někdy lépe, někdy hůře. Ale v zásadě je to mnohem lehčí s nimi než bez nich. Důvod vstát je každý den zcela jasný.
* LN Nebudu se vás ptát na zdraví... Spíš by mne zajímalo, jak se člověk vyrovnává se situací, kdy projekt, na kterém tak dlouho pracuje, najednou převezme někdo jiný, jako se to stalo vám s filmem Lidice, jehož režie jste se kvůli borrelióze musela vzdát.
Když je to ve chvíli, že jde člověku o zdraví, tak je prostě rád, že se nemusí trápit ještě dalšími problémy. Můj největší strach týkající se filmu byl, aby se Lidice vůbec natočily a aby moje nemoc neohrozila financování projektu. Takže jsem byla moc ráda, že se povedlo to rychle nějak vyřešit.
* LN Je člověk schopný dívat se potom na ten film objektivně, viděla jste vůbec Lidice?
Lidice jsem neviděla, protože je chci vidět s odstupem a v klidu. Máte pravdu, že je nikdy nebudu vidět objektivně.
* LN Vaše filmy bývají řazeny k nejvýraznějším v porevoluční české kinematografii. Jak složité je najít partnery na financování nového filmu?
Je to dost podobně složité, jako když jsem byla nadějná debutantka. V té době mě nikdo neznal, takže jsem zase nikoho neštvala. Naštěstí tyto problémy řeší producenti.
Režisérka Alice Nellis (vpravo) s Ivanou Chýlkovou.
* LN Ve svých filmech se často zabýváte tématy, která řeší ženy. Díky tomu se, obzvlášť u posledního filmu, nabízí přirovnání k Bridget Jonesové nebo seriálu Sex ve městě. Nemáte ale pocit, že vaší filmové hrdince, na rozdíl od britské Bridget nebo Američanky Carrie, diváci nic neodpustí?
Jestli jsou takhle přísní i na sebe, tak proč ne. Já si myslím, že odpouštět je obecně dobré. Hrdinka Ivany Chýlkové je bezradná v podstatě až na půdu. Jen nereaguje pasivitou nebo pláčem. Reaguje aktivitou. Často dost nepovedenou. Takže diváci zase mohou být rádi, že se do podobných situací nedostanou.
* LN Vaší hrdince je také vytýkáno, že se příliš nehodí do českého prostředí. Není to ale spíš tím, že bourá klišé, že nezapadá do škatulky, ve které single čtyřicátnice rádi vidíme?
České prostředí - a české čtyřicátnice - se mění. Když nějaký člověk (a to i třeba žena) do svých pětačtyřiceti tvrdě pracuje, může se stát, že něco dokáže. Byť by to bylo v oboru kadeřnictví. Když bude dobře jíst, sportovat anebo mít prostě štěstí, bude v té době třeba i štíhlý a krásný. To, že má někdo v bytě uklizeno, dal si tam pěkné tapety a na podlaze má bílý koberec z IKEA, neznamená nutně, že není Čech. Opravdový luxus v Čechách vypadá ještě hodně jinak. A často příliš nesouvisí ani s vkusem, ani s designem. V tomto filmu je životní styl, kterým hrdinka žije, součástí jejího problému, ale také něčím novým, co teprve poznáváme. Teprve si musíme zvyknout na to, že kariéra a peníze zase takové štěstí, jak bychom si možná přestavovali, neznamenají.
Na rozdíl od mužů, kteří si myslí, že postačí svým mladším partnerkám do smrti, hrdinka Erika tuší, že tento vztah velkou budoucnost nemá.
* LN Mám někdy pocit, že u nás ještě stále přetrvává představa, že velký věkový rozdíl mezi partnery je přirozený, pokud je žena tím mladším z nich. Některá taková žena ale za patnáct dvacet let může mít zároveň malé dítě a o mnoho let staršího manžela, takže se bude muset starat o oba simultánně, což si málokdo uvědomí. Myslíte si, že se vžitá představa třeba začíná pomalu měnit?
Každý větší věkový rozdíl s sebou nese nějaké specifické problémy. Jeden jste zmínila, ale i přestože je tento problém zcela reálný, lidé považují vztah o dost staršího muže s mladou ženou za normální. Obráceně je to stále ještě považované za určitou raritu a téměř úchylku. Na rozdíl od mužů, kteří si myslí, že budou svým o dvacet let mladším partnerkám do smrti stačit, hrdinka Perfect Days tuší, že její vztah s mladým klukem velkou budoucnost nemá. Proto se také adekvátně tomu chová. Ale je pravda, že některé vztahy jsou tak mimořádné, že překonají jakékoliv věkové rozdíly. A myslím, že vžité představy se postupně mění a měnit budou.
* LN Vybrala jste si předlohu skotské autorky Liz Lochheadové. Její hru jste zpracovala částečně po svém. V čem jste, mimo to, že se odehrává v Praze, a ne v Londýně, původní hru měnila?
Změnila se hlavně v prostředí -celá divadelní hra se odehrává v jedné místnosti, kde si postavy o tom, co se kde jinde stalo, vypráví.
* LN Kam se příběh postav z Perfect Days posunul filmovým zpracováním?
Ve filmu je méně vypravování, protože si to "kde jinde" můžeme ukázat. A také je film mnohem kratší. Divadelní představení mělo přes tři hodiny, to by nám u filmu asi neprošlo. Ale vzhledem k tomu, že se vše nemuselo jen vypravovat a popisovat, se mi podařilo hru zkrátit, aniž bych musela nějak výrazně zasahovat do dějové linie.
* LN Ve filmu také vidíme některé postavy, o kterých jsme v divadle jen slyšeli, jiné získaly větší slovo.
Myslím, že větší prostor dostala švagrová Eriky Alice, kterou hraje Zuzana Bydžovská, nebo třeba mladý Adam, kterého hraje Vojta Kotek. U některých postav se také trochu změnilo zázemí. Například homosexuální kamarád Richard není v tomto případě kadeřník, ale herec.
Při natáčení filmu Perfect Days s režisérkou spolupracoval kameraman a její životní partner Matěj Cibulka.
* LN Setkala jste se s autorkou předlohy Lochheadovou?
Ano, Liz znám. Byla tu už na divadelní premiéře. Když jsme pak začali uvažovat o filmu, zajela jsem za ní s producentem do Glasgow, abychom tam probrali případné změny. Je to velmi veselá a v Británii také velmi vážená dáma.
* LN Ponechala jste hře i filmu anglický název. Proč, vyjadřuje podle vás lépe atmosféru příběhu, než by vyjádřil český název?
Název filmu je odkazem na písničku "Perfect Day", která je velmi známá i u nás. Divadelní hra se hrála také pod tímto názvem a po různých debatách s distributory jsme se rozhodli tento název ponechat. Prostě ho máme rádi a myslíme si, že k té hře patří.
* LN Možná i proto je váš film občas označován za "nečeský". To lze brát i jako kompliment, myslíte, že by mohl uspět v zahraničí?
Myslím, že ne. České filmy se v zahraničních distribucích prostě moc neprodávají. V anglicky mluvících zemích nejsou lidé zvyklí koukat na titulky a stejně jako tady jen málo lidí půjde do normálního, nefestivalového, neartového kina dejme tomu na bulharský film. No, jen řekněte, kdy jste naposledy viděla bulharský film? A s českými filmy v zahraničí je to podobné.
Text byl redakčne zkrácen
