Spisovatelovi fanoušci z celého světa o možném působení 77letého Forsytha v řadách tajných služeb spekulovali už dlouho. Jedním z důvodů těchto domněnek bylo i realistické vykreslení prostředí světa agentů v jeho špionážních románech.
„Napsala se řada vzpomínkových knih, odtajnily se přísně tajné protokoly. Už neexistuje ani Východní Německo, ani Stasi, ani KGB, ani Sovětský svaz,“ zdůvodnil spisovatel rozhodnutí odhalit svou minulost v rozhovoru poskytnutém deníku Sunday Times. „Komu by to mohlo uškodit?“ dodal.
Mistr politických dramat. Frederick Forsyth slaví 75. narozeniny |
Tajná služba Forsytha, který působil mimo jiné jako novinář pro BBC či agenturu Reuters, kontaktovala poprvé na konci 60. let, když informoval z Nigérie o tamní občanské válce. Později se prý zúčastnil misí například do bývalé britské kolonie Rhodésie, do Jižní Afriky či do někdejší Německé demokratické republiky.
„Tehdy bylo celkem běžné, že dobrovolníci pro svou vlast dělali některé věci, nevnímali jsme to jako něco divného,“ uvedl Forsyth s tím, že za svou práci nedostával žádné peníze. Jistou formou odměny mu prý byla možnost zavolat lidem z rozvědky, aby s nimi konzultoval části svých románů.
Nejznámějším Forsythovým dílem je Den pro Šakala z roku 1971, který vypráví příběh nájemného vraha, jenž má za úkol zlikvidovat francouzského prezidenta Charlese de Gaulla. V Československu tento román vyšel v překladu již v roce 1975. Další autorovy bestsellery jsou například Spis Odessa (1972) či Žoldáci (1974). Jeho poslední román vyšel v roce 2013 pod názvem Seznam smrti. Forsythova autobiografie by se měla na pultech britských knihkupců objevit v září.
