Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

‚Azbestový zabiják je všude kolem nás, Češi jsou nepochopitelně lhostejní,‘ varuje znalkyně Guschlová

Lidé

  5:00
Praha - Karcinogenních vláken azbestu, která se šíří do okolí ze starých staveb, se bojí celá civilizovaná Evropa a na následky umírají lidé. Česko je však podle Zoji Guschlové, uznávané znalkyně se specializací na azbest, k problému nepochopitelně lhostejné. „Sanace azbestu u nás probíhá trestuhodným způsobem,“ říká Guschlová.

Zoja Guschlová, absolventka pražské VŠCHT a místopředsedkyně České asociace pro odstranění azbestu. Působí jako soudně registrovaná znalkyně se specializací na azbest a ostatní anorganická vlákna foto:  Dan Materna, MAFRA

LN: S jakými případy se nejčastěji setkáváte ve své praxi?
Například případy odstraňování boletických panelů při rekonstrukcích škol. Málokdy má škola proveden stavebně-technický průzkum na azbest oprávněným akreditovaným subjektem. Jedná se o zjištění výskytu azbestu, jehož výstupem je inspekční zpráva, která přesně říká, kde azbest je a kde není. Běžně se stává, že „průzkum na azbest“ provádějí subjekty, které k tomu nejsou odborně způsobilé. Kolikrát ani místo nenavštíví. Takové dokumenty, které se pak předkládají stavebnímu úřadu a hygienické stanici, nemají žádnou právní relevanci.

Zoja Guschlová

absolventka pražské VŠCHT a místopředsedkyně České asociace pro odstranění azbestu. Působí jako soudně registrovaná znalkyně se specializací na azbest a ostatní anorganická vlákna.

LN: Třeba v případě, pokud by se někdo soudil kvůli ohrožení svého zdraví azbestem?
Například.

LN: Proč se to děje?
Je to mizivou znalostí základních pravidel a legislativy pro práci s azbestovými materiály. A také tím, že mnozí vidí, že takovéto porušování zákona a pravidel prochází, a ještě tím ušetří náklady. Když seženete firmu, která vám napíše, že objekt, jejž hodláte zbourat nebo rekonstruovat, neobsahuje azbestovou zátěž, ušetříte peníze. Řádné odstranění a likvidace azbestových odpadů totiž nejsou levné.

LN: To se tedy týká i škol?
Nejvíce demolic. Ale v případě oprav škol, školek i dalších objektů to platí také. Při výměně opláštění z boletických panelů, což jsou materiály, které obsahují azbest, musí být v rámci ochrany zdraví všech lidí velká obezřetnost. Jinak dochází ke kontaminaci zbylých částí objektu i prostoru mimo něj. V praxi jsem se během posledních let setkala často i s tím, že stavební dělníci bez osobních ochranných prostředků odstraňovali boletické panely způsobem, jako kdyby pracovali se zdravotně nezávadným stavebním materiálem, nebo že stavební úřady přijaly velmi odbyté zprávy o stavebně-technickém průzkumu na azbest.

LN: Jak má taková správná sanace vypadat, aby nebyli ohroženi dělníci ani lidé kolem?
Předně – inspekci na zjištění azbestu musí vykonat výhradně oprávněný subjekt, který za výsledek nese zodpovědnost. Pak musí jiný subjekt zhotovit podrobný plán odstranění azbestu, sanaci může provádět pouze koncesovaná sanační firma, oprávněná k práci s nebezpečnými odpady, která musí hlásit zahájení prací minimálně 30 dní předem na hygienické stanici.

LN: Jak má vypadat sanace přímo na místě, když přijde firma třeba měnit stoupačky z azbestocementových trubek v jádrech bytovek a podobně?
Vždy se musí nejdříve zajistit kontrolované pásmo, mimo které se nemohou azbestová vlákna šířit. Při odstraňování azbestocementových stoupaček se musí vytvořit hermeticky uzavřené pásmo, ve kterém je zjednodušeně řečeno podtlak. Jen tak mohou být lidé mimo toto pásmo v klidu. Pracovníci vždy musí mít ochranné osobní prostředky, jednorázové celotělové overaly, celoobličejové masky nebo polomasky s HEPA filtry, které jsou schopny zachytit mikrometrické částice všech vláknitých anorganických škodlivin, nejen azbestu. Stabilizovaný odstraněný azbestový materiál se opět musí vozit na příslušné skládky nebezpečného odpadu výhradně jen v uzavřených silnostěnných obalech, označených, že obsahují azbest.

CO ŘÍKÁ ZÁKON O AZBESTU

■ Tento přírodní minerál se pro své protipožární a izolační vlastnosti hojně využíval ve 20. století jako součást střešních krytin (eternit), izolačních fasád, (boletické panely), hasičských obleků či brzdových destiček.

■ V Evropské unii je jeho použití zakázáno od roku 1995, v Česku platí striktní zákaz od roku 2005.

■ Při opravách a likvidaci staveb s obsahem azbestových materiálů se chystané práce musí hlásit 30 dnů předem na hygienické stanici.

■ Práce smí provádět pouze podnikatel s živností vázanou na nakládání s nebezpečnými odpady.

■ Pracovat je povoleno výhradně v ochranných pomůckách (rouška, overal, neprodyšný stan).

■ Během prací a po jejich dokončení je nutno zajistit kontrolní měření koncentrace azbestových vláken.

■ Veřejnost v okolí musí být na práce s azbestem upozorněna.

LN: Jak často sanační firmy tímto správným způsobem postupují? Nemám dojem, že by se jednalo o běžný postup.
Vidět jakékoli řádné odstraňování azbestové zátěže v České republice je bohužel zcela ojedinělé. Znalost postupu je minimální. Uvědomte si však, že vlákna azbestu nejsou vidět ani cítit při vdechnutí. Žádná sanační firma zkrátka nesmí prostor mimo vytyčené pásmo kontaminovat.

V Evropě, tedy hlavně té západní, je to samozřejmost, zdraví lidí je naprostá priorita. U nás se bohužel stále velmi často postupuje stylem lopata–motyka. A podobné je to při sanaci fasád ze známých boletických panelů. Viděl jste někde hermeticky uzavřenou fasádu při takové práci? A kolem objektu vytyčené kontrolované pásmo s upozorněním na práce s azbestovými materiály?

LN: Jen u vás v kanceláři na vzorové fotce. Jaká je praxe?
Leckdy mi lidé volají, že se u nich likviduje azbestový materiál, eternitová střecha, stoupačky, fasáda a podobně v rozporu se zákonem. Naštěstí už i laici jsou leckdy poučení, všímají si svého okolí, začínají se sami o sebe víc bát. A dobře dělají.

Když dorazím na místo, musím velmi často konstatovat, že se porušují nutné zásady ochrany zdraví. Jsou to bohužel až tragikomické situace, když vidíte, že pracovníci vůbec netuší, s čím si zahrávají. Jen blázen si může myslet, že při práci s azbestovým materiálem bez ochranných pomůcek se těch karcinogenních vláken nenadýchá. Kdokoliv se nachází v blízkosti takové nechráněné sanace, je potenciálně ohrožen. „Azbestový tichý zabiják“ je skoro všude kolem nás a je to opravdu vážný celospolečenský problém.

LN: Přibývají případy, kdy se lidé o problém zajímají a sami na rizika upozorní vás či úřady?
Posledních osm let určitě. Po kauze kontaminace škol a školek v Praze, jižních Čechách a jinde, což bylo koncem roku 2011 a v médiích se o tom psalo hodně v roce 2012, se hlavně rodiče začali víc zajímat o to, do jakého prostředí chodí jejich děti. Tehdy se jednalo o chybnou sanaci při odstraňování boletických panelů. Laik by se mohl domnívat, že se republika od té doby poučila, ale bohužel, není to tak.

LN: Azbest je v Evropě zakázáno používat od roku 1995. Předtím to ale byl díky protipožárním vlastnostem desítky let povinně používaný materiál. Jaké množství azbestových materiálů se ještě dnes v Česku nachází?
Přesná čísla neexistují. Ale dovolím si hodně hrubý odhad. U nás se v rodinných domech, bytovkách, školách, školkách, nemocnicích, domovech důchodců, sportovních areálech, průmyslových areálech, bývalých JZD, kasárnách a podobně nachází kolem sedmi milionů tun azbestu.

LN: Polsko si před časem stanovilo závazný plán, dokdy svou azbestovou zátěž zlikviduje, kolik to bude stát, kdo to zaplatí. Máme u nás něco podobného?
Nemáme. Proto byla koncem roku 2017 založena Česká asociace pro odstranění azbestu. Jeden z cílů je, aby v České republice vznikl celonárodní odazbestovací program, dotovaný financemi Evropské unie, která na to přispívá. Podobně po vzoru Polska, které program na odstranění azbestu schválilo v roce 2009 a do roku 2032 by mělo být hotovo.

LN: Proč zrovna do roku 2032?
To vychází z předpokladu Evropské unie. Ze stanoviska Evropského hospodářského a sociálního výboru vyplývá, že by do tohoto roku měly být zbaveny azbestu všechny členské země. Každá členská země se podle toho musí zařídit. Poláci jsou v rámci střední a východní Evropy nejdále.

LN: A co Česko? Je reálné zbavit se u nás veškerého azbestu během 13 let? Už jsme začali?
Systematicky jsme nezačali. Musí se ještě hodně změnit, aby Česká republika vůbec začala tímto směrem uvažovat.

Petice žádá ochranu před azbestem. Stát by měl být přísnější na firmy, které s tímto materiálem pracují

LN: Kde to vázne?
Nejaktivnější je ministerstvo životního prostředí, azbest zapadá do jejich kompetencí a plánu odpadového hospodářství. Ale celá věc je složitější v tom, že problematika se také týká ministerstva zdravotnictví, ministerstva průmyslu a obchodu, ministerstva pro místní rozvoj a některých dalších. Je to problém na meziresortní úrovni. I když je tu snaha, aby začaly jednotlivé resorty spolupracovat, protože bez toho český celonárodní program na odstranění azbestu nevznikne. Ale výsledek je zatím tristní. Čas hraje proti nám a je potřeba si uvědomit, že azbestové materiály dále degradují a jejich výměna dříve či později bude muset nastat.

LN: Jaký je limit výskytu azbestových vláken v ovzduší, při jehož překročení už lze mluvit o vážném riziku poškození zdraví?
Česká republika má pro vnitřní prostředí některých staveb stanoven vyhláškou limit pro respirabilní (vdechnutelná – pozn. red.) azbestová a minerální vlákna, a to tisíc vláken na metr krychlový. To je limit pro vnitřní prostředí například škol, školek, domovů důchodců, nemocnic, úřadů a podobně. Pro venkovní prostředí ale nemáme limit žádný. Ani pro domácí prostředí. Lze použít limit taxativně doporučený Světovou zdravotnickou organizací, což je tisíc vláken na metr krychlový.

LN: Jaké hodnoty u nás běžně naměříte v interiérech a ve venkovním prostředí.
Běžně je to přes tisíc vláken. A bohužel i leckde ve venkovním prostředí, když se v okolí nezákonně nakládá s azbestem, kde by se dalo očekávat, že vítr vlákna rychle rozfouká. Kontrolní měření, která jsme měli možnost za tu řadu let uskutečnit, se týkala především interiérů, ve kterých jsme zjistili i pět tisíc vláken na metr krychlový, v extrému je to i 60 tisíc vláken. A to jsme v interiérech, kde by správně mělo být nezávadné prostředí, tedy úplně bez nálezu.

Kdo může za azbest ve škole? Stavební firma i hygiena

LN: Třeba když jsou tam děti?
Samozřejmě. Jakákoliv koncentrace může způsobit vážné ohrožení zdraví. V současnosti jsou uznány čtyři nemoci z povolání, které způsobují vdechnutá vlákna azbestu. Karcinom plic, karcinom hrtanu, u žen potvrzené případy karcinomu vaječníků a karcinom pohrudnice (maligní mezoteliom pleury), který patří mezi nejzhoubnější nádory vůbec s mediánem celkového přežití pod 13 měsíců. Je zákeřný i tím, že ho nelze diagnostikovat dopředu a může se projevit až 15 let od vdechnutí vláken.

Přitom nezáleží na tom, kolik azbestových vláken za život vdechneme. Vlákna se po vdechnutí celoživotně ukládají v plicích. Už je nikdy nevydechneme. Proto u nás musí sanační firmy 40 let archivovat evidenci pracovníků kvůli případnému uznání nároku nemoci z povolání v důsledku inhalace azbestových vláken.

LN: Jediná obrana je tedy prevence? Nevystavit se azbestu pokud možno vůbec?
Přesně tak. Vážné zdravotní problémy mohou nastat až za řadu let. Západní svět, ať už to je Německo, Rakousko, Nizozemsko, Francie, Velká Británie, nebo USA, má respekt. Chápe, že azbest je tichý zabiják.

Vy ta vlákna necítíte, nevidíte. A neonemocníte okamžitě. Až po dlouhé latenci. A příležitostí, kdy u nás běžný občan, aniž by to tušil, může i dnes inhalovat azbestová vlákna v různých koncentracích, je hodně.

LN: Tahle rizika azbestu jsou ve světě známá poměrně dlouho. Jak si vysvětlujete, že u nás nikoho neděsí? Že stát, který aktivně bojuje proti karcinogennímu tabáku a ze všech sil chrání nekuřáky před pasivním kouřením v hospodách, nevede stejnou kampaň a osvětu proti azbestu?
Musím říci, že po zkušenostech třeba z Německa, kde na sanaci azbestu dohlíží možná víc různých nestranných kontrolorů, než pracuje samotných dělníků, mne to neustále udivuje také. Přijedete k nám a tady nikdo azbest neřeší. Proč? Asi jde o více faktorů. Jednak o neznalost, ale i snahu ušetřit, kde se dá.

Což je ale významné podceňování rizika. Znám osobně řadu lidí postižených vážnými nemocemi jednoznačně způsobenými azbestem. I řadu pozůstalých. Jsou to velice silné příběhy. Rodina nebo pozůstalí ale většinou nemají sílu se tomuto liknavému systému u nás vzepřít. Ti postižení kolikrát ani nikdy nepracovali přímo s azbestem. Mnozí z nich žili v prostředí, aniž by to tušili, ve kterém byla mnohdy zvýšená koncentrace azbestových vláken.

Zrádný azbest z lomů. Experty překvapila rakovinotvorná vlákna v ulicích Brna

LN: Trochu bych se ohradil, aby to nepůsobilo dojmem, že kdo se nadýchá azbestu, zemře.
Tak to samozřejmě není. Jde o velice individuální záležitost. Někdo může pobývat v milionových koncentracích vláken, a je stále zdravý. Jinému ale stačí k onemocnění nízké koncentrace.

LN: Bavíme se o důsledcích azbestové zátěže z minulosti a o tom, že používat azbest je už přes 20 let zakázáno. Ale pak je tu ještě jiné riziko. Azbestová vlákna jsou obsažena v kamenivu, které dodnes legálně těží řada lomů u nás. Kolik takových lomů v Česku funguje?
Vámi zmíněné kamenolomy jsou další obrovskou azbestovou zátěží, kterou Česká republika má. Kamenivo s obsahem azbestu je běžně používáno nejen ve stavebnictví, ale i ve městech jako zimní posypový materiál. Běžně se používá při rekonstrukci chodníků, silnic, náměstí. Při manipulaci s ním se pak azbestová vlákna nekontrolovaně v různé míře šíří do okolí. V otevřeném prostoru, aniž by to lidé kolem tušili, jsou koncentrace v řádu tisíců i desítek tisíc vláken na metr krychlový.

LN: Majitelé těchto lomů vydělávají spoustu peněz a budou se bránit, že těžený kámen splňuje všechny potřebné normy. Že nákladní auta, která kámen rozvážejí, jsou kvůli omezení prašnosti důsledně zaplachtovaná. Jaké řešení vidíte vy? Těžbu v nich zakázat a lom zavřít?
Ukončení těžby se podle mého jeví jako jediné řešení. Plachty šíření mikroskopických vláken azbestu nezabrání. Ale takový lom by mohl dál komerčně fungovat třeba na ukládání nebezpečného azbestového odpadu.

LN: Kolik takových lomů, kde těžený kámen obsahuje azbest, u nás tedy je?
Česká republika jich má dost.

LN: Takže kolik?
To zatím nechám bez komentáře. Je to téma, na kterém pracujeme.

LN: Desítky?
Můžu říci, že desítky.

Autor:

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!