Nedávno totiž Albert II. prohlásil, že mu jeho zdravotní stav již nedovoluje plnit královské povinnosti a že odstoupí jakožto šestý král Belgie po bezmála 20 letech na trůnu. Narodil se 6. června 1934. Jako druhému synovi Leopolda III. a švédské princezny Astrid se mu dostalo vynikajícího vzdělání, studoval filozofii, geografii a botaniku, podle královské tradice také vojenskou akademii.
Jeho matka královna Astrid zahynula při automobilové nehodě ve Švýcarsku, když mu bylo 15 měsíců. Za druhé světové války přesídlila celá královská rodina do saského Hirchsteinu u Cvikova. Po skončení války pak do Švýcarska. Domů se belgický král s rodinou vrátil až v roce 1950.
ČTĚTE DÁLE: |
Ze dvou královských sourozenců byl starší Badouin vždy důstojný a rozvážný, zatímco Albert si získal pověst smělého odvážlivce a později byl pokládán za klasický příklad moderního monarchy: zajímá se spíše o ekologii a ekonomiku než o dvorní etiketu, hovoří plynně šesti jazyky, má velký smysl pro humor a býval vášnivým motocyklistou. Jeho vášeň pro motorky pokládali mnozí za nepatřičnou. Při jednom karambolu v roce 1984 si zlomil několik žeber a rameno.
V pětadvaceti letech se oženil s půvabnou italskou šlechtičnou Paolou, "nejkrásnější princeznou Evropy", do které se zamiloval na první pohled. Mají spolu tři děti - syny Philippa a Laurenta a dceru Astrid. Podle některých zpráv má nevlastní dítě. Jedná se o belgickou sochařku Delphine Boëlovou.
Král byl i slušným diplomatem. Mnohokrát úspěšně tišil narůstající frustrace ve společnosti, ať šlo o pravicový extremismus, hrozbu rozpadu státu či úplatkářství v politice.
Četné obchodní mise, jimiž dříve v pozici "supervelvyslance" přispíval ekonomice své země, jej v roce 1990 přivedly i do Prahy. Do Čech se znovu vrátil již jako král v roce 2000, kdy Pražany, Opavany a Ostravany nadchl svým neformálním chováním.
