14. srpna 2019 5:00 Lidovky.cz > Zprávy > Lidé

Bohumil Boček: generála, který velel hlavnímu štábu, komunisté zničili kvůli synovi

Generál Bohumil Boček (vpravo) provází pozdějšího prezidenta USA generála... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Generál Bohumil Boček (vpravo) provází pozdějšího prezidenta USA generála... | foto: FOTO VHÚ

PRAHA Položil základy poválečné československé armády, ale režim se mu odvděčil vězením, které ho nakonec zabilo. Takový je osud Bohumila Bočka, který bývá kritizován za vstřícný postoj k agresivní komunistické straně během února 1948. Vrchol kariéry prožil jako náčelník hlavního štábu pod prezidentem Edvardem Benešem. Přesto jako vězeň odsouzený na doživotí zemřel v roce 1952.

Mnozí legionáři, kteří měli nezpochybnitelné zásluhy z 1. i 2. odboje, čelí kritice, že svými postoji v době nadcházející komunistické totality přispěli k jejímu nastolení. To, že jde o problematiku, která je mnohem složitější, dokládá třeba případ jednoho z nejvýše postavených důstojníků předúnorové armády, armádního generála Bohumila Bočka.

Banner kalendář hrdinů.

Narodil se 4. listopadu 1894 v obci Sivice v okrese Vyškov. Po maturitě na textilní škole v Brně začal studovat techniku, kterou však kvůli vypuknutí 1. světové války nedokončil. Počátkem října 1914 byl povolán do rakousko-uherské armády a nedlouho poté odjel na východní frontu. Již koncem téhož měsíce byl v Haliči zajat Rusy.

Počátkem srpna 1916 vstoupil do legií a zúčastnil se bitvy u Zborova. Během bojů proti bolševikům na sibiřské magistrále byl několikrát zraněn. Domů se vrátil v lednu 1920 jako velitel praporu. Rozhodl se pro dráhu důstojníka z povolání a během dvou poválečných dekád prošel řadou posádek a funkcí. Naposledy od října 1935 velel v hodnosti plukovníka elitnímu hraničářskému praporu 6 „Sibiřských úderníků“ v Domažlicích. V této funkci jej zastihla okupace českých zemí. Rozhodl se zapojit do domácího odboje a v únoru 1940 odešel za hranice. Tzv. balkánskou cestou se dostal do Francie a po evakuaci do Velké Británie stanul v čele I. odboru ministerstva národní obrany v Londýně. Tuto funkci vykonával až do poloviny dubna 1944. V té době se dokonce dobrovolně přihlásil jako parašutista k vyslání do protektorátu.

Nový Benešův náčelník hlavního štábu

Následně se stal zástupcem velitele Čs. samostatné obrněné brigády a v srpnu 1944 byl odeslán do SSSR, kde 7. října 1944, tedy den po vstupu čs. vojáků na půdu předválečné republiky, převzal velení 1. čs. pěší brigády. Koncem roku 1944 se stal zástupcem velitele sboru a 15. dubna 1945 jej prezident Edvard Beneš jmenoval náčelníkem hlavního štábu.

Jeho podíl na znovuvybudování poválečné čs. armády je nesporný. Právě v té době se však snažil vyjít vstříc rostoucímu vlivu stoupenců KSČ, za což byl kritizován. Tato tendence vyvrcholila ve dnech únorové krize v roce 1948, kdy se spolu s generály Svobodou a Klapálkem zúčastnil založení Ústředního akčního výboru, což si mnozí vysvětlili jako vyjádření podpory armády právě probíhajícímu komunistickému převratu.

Jeho syn Zdeněk se však krátce po převratu zapojil do protikomunistického odboje a následně byl zatčen. V důsledku toho byl gen. Boček již koncem července 1948 odvolán z funkce a k 1. lednu 1950 propuštěn do civilu. I když se stáhl do ústraní a žil na venkově, koncem února 1951 byl zatčen a ve zmanipulovaném procesu odsouzen na doživotí. Dne 16. října 1952 zemřel ve vězeňské nemocnici ve Valdicích.

Seriál Kalendář hrdinů vzniká ve spolupráci s VHÚ Praha

Seriál Kalendář hrdinů vzniká ve spolupráci s VHÚ Praha

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na Lidovky.cz