Úterý 23. dubna 2024, svátek má Vojtěch
130 let

Lidovky.cz

BRETT: Jak nám v lednu sušilo

Mladí a neklidní

  5:08
Říkali jsme si, že si na Nový rok něco pořídíme. Máme psa. Máme hodně chlupů. Ze psa. Možná by si někdo po těchto indiciích (Otec Fura by ze mne měl radost) vsadil na robotický vysavač. Málem. V půlce ledna nám velmi milí pánové s vizáží Santy Clause (přeci jen se ještě asi nestihli oholit a ostříhat po hektických Vánocích) přivezli z nejmenovaného e-shopu, který se chlubí největším showroomem v Ostravě sušičku na prádlo (ta prý skvostně odchlupuje).

Ondřej Brett foto: Archiv Ondřeje Bretta

To bylo radosti! Při odmotávání fólie z vysněného spotřebiče (všimněte si, že záměrně nepíši „při vybalování z krabice“, jelikož nám ji v žádné bedně nepřivezli) jsme si připadali světově, nadsvětově, božsky, posh (pro starší čtenáře přikládám překlad z angličtiny – nóbl)!!!

Ondřej Brett

Narodil se v roce 1987 v České Lípě, v takové malé vesničce u Jablonného v Podještědí. V roce 2006 nastoupil na JAMU, obor činoherní herectví (z dob studií si odnáší největší životní přátelství). Po ukončení studia a roce v šumperském divadle zakotvil v ostravském Divadle Petra Bezruče, kde zatím ztvárnil okolo 30 rolí. Hostuje na dalších ostravských scénách a spolupracuje s Českou televizí a Českým rozhlasem.

Slavnostně jsme do ní vložili čerstvě vyprané povlečení, opatrně zaklapli dvířka, uvážlivě zvolili ten nejvhodnější program a napjatě stiskli Start. Nic. Ticho. Displej slavnostně svítil, minuty programu se slavnostně odečítaly, ale buben zarputile neslavnostně stál. Krám. Po několika pokusech a telefonátech s jinými posh přáteli jsme naznali, že ji musíme reklamovat. Moji milí čtenáře, teď se držte, horská dráha se rozjíždí.

V pátek večer jsem volal na infolinku. Po třiceti minutách čekání na drátě se strašně uklidňující hudbou (asi by měli zvolit jinou, protože po dalších pěti minutách bych telefon hodil z okna) mě uklidnil pán, že u tohoto konkrétního spotřebiče nabízí službu, že ji zdarma odvezou a ihned k tomu přivezou jinou, kterou si znovu vybereme. Stačí si v pondělí zavolat na reklamační. Slušná firma.

V pondělí jsem volal přímo na reklamační. Pán z noční šichty onu službu špatně pochopil. Já jsem všechno špatně pochopil. Musíme ji snést ze třetího patra, kde ji na ulici naloží a až nám vrátí peníze, koupíme jinou a znovu zaplatíme 500,- Kč, abychom si mohli opět prohlédnout pány s vizáží Santy Clause, jak nám ji vláčí do bytu. Poprvé jsem lehce pozvedl obočí (bohužel si toho dáma po telefonu nevšimla) a sdělil jsem, že nic tahat nebudu. Připlatil jsem si službu „Komfortně až do bytu“, a proto věřím, že ji „komfortně“ z bytu taky odnesou. K mému překvapení souhlasila a příští pondělí si pro ni přijedou. Slušná firma.

Ondřej Brett
Ondřej Brett

Ve středu mi došel email s otázkou na počet pater a s návodem, jak sušičku správně zabalit. Do krabice. Opět jsem se prokousal uklidňující hudbou na jejich infolince, po hodině čekání byl přepojen ke zcela jiné dámě a po hodinovém vysvětlování celé anabáze mě ujistila, že ji stačí obmotat fólií. Slušná firma.

Další pondělí přijeli stěhováci. Ovšem u bytu se zjevil jeden pán a na moji rádoby vtipnou otázku: „To ji snesete dolů sám?“ mi odpověděl, že v papírech nic nemá. Měla být nachystaná dole. Odjel. Infolinka. Hudba. Chyba na jejich straně. Okamžitá náprava. Přijedou pro ni znovu ve středu. Významné povytažení obočí. Nebudu čekat do středy. Dobrá, teď hned oné firmě posílají mail, aby se vrátili a snesli ji.

Volám pánovi z přepravní firmy, že jim na centrále pípne email. Píplo prd. Na kolenou jsem ho poprosil (zas mi to bylo po telefonu houby platné), ať se pro ni vrátí, že ji s Peterkem sneseme. Jako šerpové jsme ji dovláčeli na ulici. Spásná dodávka se vrátila. Nenaloží ji – není v krabici. Telefon s šéfem oné stěhovaní firmy. Položil mi to. Jako šerpové jsme ji dovláčeli nahoru. Infolinka. Hudba. Chyba na jejich straně, potažmo na straně stěhovací společnosti. Okamžitá náprava není možná.

Další středu volá další paní z infolinky. Přijede si pro ni jiná stěhovací firma. Chvilku po ní volá madam z nové stěhovací společnosti. Ano, sušička může být jen ve fólii. Přijedou v pátek. Chvilku po ní volá šéf z první stěhovací společnosti, že pro ni přijedou v pátek. V tuto chvíli jsem doma začal hledat skryté kamery a zdravil jsem Edu Hrubeše. První firma odvoz stornovala. Infolinka. Hudba. Chyba. Volal jsem madam z druhé stěhovací firmy. Ano, přijedou v pátek.

Mladí a neklidní

Jsou mladí, talentovaní a mají kuráž. Navíc mají nadhled a chuť podělit se o střípky svých životů s ostatními. To vše spojuje herce Tomáše Dianišku, Ondřeje Brett a jejich kolegyně Terezu Dočkalovou a Petru Nevačilovou. V novém seriálu serveru Lidovky.cz můžete sledovat jejich kariéru a zážitky. Jak žijí mladí čeští herci?

V onen pátek, po skoro třech týdnech od prvního zavolání na infolinku, protelefonovaných asi šedesáti hodinách s devíti muži a třiceti ženami, jsem upřímně nevěděl, co mě vlastně nakonec čeká a kdo přijede. Zázrak. ODVEZLI JI!

Po měsíci mi cinkl email, že mi v největším showroomu vyplatí vrácené peníze cash. Infolinka. Hudba. Dohoda, že mi je laskavě zašlou na účet. Po dvou týdnech mi konečně na účtu korunky přistály a kdo čeká happy end v podobě nové sušičky z nového obchodu, čeká marně. Celé martýrium se protáhlo až do března. Takže daně.

Doufám, že jste se v mém vyprávění alespoň lehce zorientovali, a když ne, aspoň víte, jak jsem si připadal dva měsíce. Mějte se hezky, pípla pračka, jdu pověsit prádlo na balkón.

Autor:

Samoživitelka skončila v nemocnici a čtvrt roku nemohla pracovat
Samoživitelka skončila v nemocnici a čtvrt roku nemohla pracovat

Téměř deset miliard korun – tolik jen za loňský rok poslaly pojišťovny lidem za úrazy, závažná onemocnění či úmrtí. Životní pojištění pomohlo za...