Člověk musí přírodě porozumět, ne do ní pouštět jedy jen tak, říká tvůrce softwaru na rozpoznání rostlin

Lidovky.cz: Na vašich stránkách jsem se dočetla, že vaše firma FlowerChecker využívá technologie k tomu, aby přinesla přírodu blíž lidem. Mohl byste mi jako laikovi popsat, jak přesně FlowerChecker funguje?
Aby člověk správně soužil s přírodou, potřebuje jí především porozumět. Například rostlinná říše je už sice botaniky dobře zmapovaná, ale všechny ty těžce získané znalosti jsou vázané na konkrétní druhy rostlin. A protože identifikace druhu je pro laika velice komplikovaná, stojí tu jako bariéra mezi vědeckým poznáním a běžnými lidmi. Tuto bariéru boříme pomocí umělé inteligence. Při procházce přírodou tak už nemusíte jen míjet neznámou flóru, díky našemu nástroji Plant.id si je možné nalezenou rostlinu okamžitě „prokliknout” a dozvědět se, jakou má roli v ekosystému nebo jak se o ni starat.

Lidovky.cz: Z jakého důvodu jste se rozhodli mít webové stránky pouze v angličtině, přestože jste ryze česká firma?
Záměrně jsme vybrali angličtinu, protože se jedná o nejpoužívanější jazyk na světě. Další jazyky budeme přidávat v příštím roce. A samotný nástroj Plant.id vám už teď nabízí obecné názvy v češtině. Ještě loni jsme ukazovali pouze latinské názvy a to se lidem moc nezamlouvalo.

Lidovky.cz: Kde poprvé vznikla myšlenka využívat strojové učení k rozeznávání rostlin? Aktuálně máte software, který dokáže automaticky rozeznat téměr 10 000 druhů rostlin, jak dlouho jste na tomto softwaru pracovali?
Nápad vznikl už v roce 2013, kdy jsem se poprvé dočetl ve vědeckých článcích o tzv. hlubokých neuronových sítích. Do té doby byla automatická identifikace rostlin prakticky neřešitelný problém. O rok později jsme už začali dávat dohromady desítky botaniků, kteří nám v dalších pěti letech pomáhali neuronovou síť trénovat. Teprve letos se nám masivní investice do vývoje začíná vracet, jednak si konečně můžeme dovolit kancelář nebo pracovní úvazky, a navíc jsme z nezávislého srovnání v akademickém časopise vyšli jako nejlepší na světě.

Lidovky.cz: Právě jste prošli akceleračním programem Impact Hub Climate Challenge, kde jste představili projekt plant.id Sky, který lokalizuje plevel na polích, pomáhá snižovat spotřebu herbicidů a pesticidů, a tím šetřit životní prostředí. Jak vypadá celý proces od začátku koupě vaší služby až do konce, kdy dojde k implementaci softwaru?
Na začátku stojí zemědělec, který si den před postřikem objedná od našeho partnera, firmy Skymaps, nálet dronem. Dron pod dohledem pilota pole autonomně snímkuje, hned poté nám partnerská firma fotky předzpracuje a doručí. My do druhého dne snímky zpracujeme, konkrétně identifikujeme místa, kde rostou různé druhy plevelů. Tady hraje roli identifikace druhů, protože některé různé plevele vyžadují specifický postřik.

Výsledkem našeho zpracování jsou podklady tzv. aplikační mapu, tedy datový soubor, který si farmář po dalším zpracování firmou Skymaps nahraje do postřikovače, třeba na flash disku. Díky aplikační mapě postřikovač zapíná postřik jen pokud jede místem, které je zarostlé plevelem. Podmínkou je samozřejmě, aby postřikovač umožňoval variabilní dávkování a byl vybaven technologií GPS, ale to už je teď docela běžné.

Lidovky.cz: Které další výhody plant.id Sky přináší? A komu je tato služba určená především?
Kromě samotné aplikační mapy má zemědělec možnost získat i další informace o svém poli. Automaticky mu dokážeme například spočítat, kolik plodin se na poli nachází, kde je jen holá půda, která potřebuje přihnojit, nebo jestli je pole poškozené například od lesní zvěře. Tato funkcionalita je ale stále ještě předmětem vývoje a diskuzí s agronomy. Našimi zákazníky jsou především zemědělci s většími poli, která by bylo časově náročné monitorovat osobně. Evidujeme ale také poptávku třeba po monitoringu stromů v lesnictví nebo za účelem údržby zeleně pod vedením vysokého napětí.

Lidovky.cz: Kdybyste měl zhodnotit vaši účast v Climate Challenge, co vám přinesla? Jaké jste udělali během akcelerace pokroky?
Ve firmě nás hodně baví vývoj a výzkum našich produktů. V rámci Climate Challenge jsme museli zapracovat i na věcech, kterým jsme předtím nevěnovali tolik času. Pro potřeby akcelerace jsme se třeba museli konečně shodnout na názvu produktu nebo vymyslet dlouhodobější strategii a cíle. Díky Climate Challenge jsme si ujasnili, kam jako firma chceme směřovat a jaké hodnoty jsou pro nás klíčové. Myslím, že se nám podařilo stmelit stávající tým a rozšířit ho o kapacity, které nám do té doby scházely.

Lidovky.cz: Obecně říkáte, že váš software má ohromný potenciál. V čem tkví? Jak si představujete reálnou budoucnost plant.id a plant.id Sky?
Doteď jsme vyvíjeli naše modely hlavně na trhu s mobilními aplikacemi pro zahrádkáře a milovníky květin. Nyní máme do konce zimy potenciál vyvinout funkční klasifikátor nemocí rostlin napříč všemi pěstovanými druhy. Věřím, že do jara zachráníme životy stovek pokojových rostlin.

Hlavní potenciál ale leží na trzích v oblasti zemědělství, ty jsou mnohem větší. V Evropě je 40 % kontinentu pokryto zemědělskou půdou a zemědělci teď platí každý rok jen za nákup herbicidů skoro dvě miliardy eur. Není to jen zlatý důl, ale i příležitost využít technické řešení pro omezení devastace biodiverzity v okolí plošně ošetřovaných polí a snížení obsahu pesticidů v potravinách.

Lidovky.cz: Je nynější verze plant.id konečná, nebo ji stále zdokonalujete?
Plant.id stále vylepšujeme, je potřeba si držet náskok. Letos jsme začali ke každému druhu zobrazovat informace z Wikipedie a do jara stihneme i prototyp identifikace různých stresů, se kterými se rostlina potýká. Ať už to budou různé bakterie, viry, plísně houby nebo jen nedostatečná zálivka. Na tomto projektu úzce spolupracujeme s rostlinolékařkami z Mendelovy univerzity v Brně.

Do jara také chceme stihnout vydat dva technologické demonstrátory, jeden hardwarový a druhý webový. Ten hardwarový bude plevele určovat v reálném čase přímo pomocí kamer umístěných na postřikovači, zatímco webová verze má pracovat s leteckými snímky, které do něj přes web nahrají piloti dronů, kteří pole nasnímkovali. Díky agentuře Czechinvest budeme mít prostředky na začátku léta objet evropské konference, produkty lépe nasměrovat podle požadavků zákazníků a najít technologické partnery.

Lidovky.cz: Hodně tedy pomáháte zemědělcům. Jak vnímáte vývoj zemědělství v České republice? Máte srovnání s jinými evropskými státy, co se týká vlivu zemědělství na biodiverzitu a životní prostředí?
Přesně tak, ty nejlevnější herbicidy budou už od příštího roku z dobrých důvodů zakázané, a zemědělci tak budou tlačeni k hledání alternativ. My se pro ně snažíme do té doby přijít s technologickým řešením, aby nepřišli o výnosy.

Podle studií, se kterými pracujeme, je biodiverzita v okolí plošně ošetřovaných polí levnými glyfosáty relativně snížená, v průměru o 22 %, což se týká především ryb a ptáků. V České republice čísla k biodiverzitě nemáme, ale třeba ministerstvo zemědělství ve své zprávě o stavu vodního hospodářství z roku 2019 říká, že nejčastěji nacházenými zdroji znečištění vodních zdrojů byly metabolity herbicidů používaných pro ošetření řepky. Pesticidy tedy působí též na lidské zdraví, některé jsou totiž rakovinotvorné, některé mají vliv na plodnost.

Lidovky.cz: Jaký je váš osobní přístup k ochraně životního prostředí a ke klimatické změně? Berete vaši práci jako poslání, nebo je to pro vás čistě byznys?
Na začátku vývoje Plant.id mě osobně motivovala hlavně zvědavost a touha překonávat výzvy. Před šesti lety byla technologie hlubokého učení úplně nová a možnost automatické identifikace rostlin byla jen akademickým snem. Nás lákalo zjistit, zde je ten problém vůbec řešitelný a co z neuronových sítí vlastně zvládneme vyždímat.

Teprve až se nám podařilo problém rozlousknout a firmu stabilizovat finančně, začali jsme se racionálně zabývat otázkou, kde bude mít naše technologie nejsilnější dopad. Proto jsme si vybrali zemědělství. Snažíme se tedy balancovat jak byznys, tak vlastní hodnoty. Starost o životní prostředí je určitě téma, které náš tým spojuje i v běžném „kancelářském” životě. Například jsme naučili sousední kanceláře třídit odpad, získali certifikát Zodpovědná firma a k Vánocům si pořídíme vermikompostér.