Další teorie o smrti Gagarina: v kabině zůstala otevřená ventilace

Podle Kuzněcova, někdejšího experta na údržbu a opravy letecké techniky, ve stíhačce - zřejmě vinou pilota, který s migem letěl dříve - zůstal otevřen přívod ventilace. Ve výši 3000 metrů kabina ztratila hermetičnost. Piloti zřejmě propadli panice a snažili se dostat z potíží střemhlavým letem. Ten byl však tak prudký, že letci ztratili vědomí a neovladatelný letoun narazil do země.




Tato hypotéza se podle Kuzněcova zdá být nejpravděpodobnější příčinou neštěstí. Měla by se stát i oficiální verzí a tak skoncovat i se všemi spekulacemi, které sahají až ke spikleneckým teoriím, že se tehdejší sovětské vedení rozhodlo Gagarina úmyslně zbavit, ze žárlivosti na popularitu tehdy čtyřiatřicetiletého prvního člověka ve vesmíru.

Srážka s ptáky nebo s balónem
Jiní experti ale upozorňují i na další možné verze neštěstí, kterými kromě selhání přístrojů či jiných systémů stíhačky mohla být i srážka s hejnem ptáků nebo s meteorologickým balonem či prostá pilotní chyba.

Gagarin, ačkoliv byl v Sovětském svazu i za jeho hranicemi v podstatě symbolem sovětských leteckých a kosmických úspěchů, nalétal od svého zařazení do kosmického programu v roce 1960 jen 78 letových hodin, a to vždy s instruktorem.

Byli opilí a unesli je mimozemšťané
V minulosti se objevily i teorie, podle nichž se Gagarin a jeho instruktor stali oběťmi teroristického útoku, únosu mimozemšťany anebo prý byli oba opilí, ačkoliv toto podezření mělo vyloučit zveřejnění lékařské zprávy o předletové prohlídce a rozboru krve po pádu.

"Živnou půdou" pro nejrůznější fabulace o příčinách katastrofy je zejména to, že tehdy zřízená státní vyšetřovací komise nedospěla k žádnému konkrétnímu závěru. Jistě, tehdy se ještě nepoužívaly takzvané černé skříňky, které monitorují technický stav stroje a činnost posádky. Komise nenalezla na letounu žádné závady, nic, co by nasvědčovalo vypuknutí požáru, žádné stopy po výbušninách.

Mnozí odborníci ale nyní soudí, že se komise úmyslně, z ideologických a resortních důvodů vyhnula skutečným příčinám katastrofy.

Český odborník: snažili se vyhnout jinému letadlu
Milan Halousek, předseda astronautické sekce České astronomické
společnosti, před časem za nejpravděpodobnější příčinu havárie Gagarinovy stíhačky označil snahu vyhnout se srážce s jiným letadlem, které dosud nebylo přesně identifikováno. Patrně mohlo jít o tehdy přísně tajný Suchoj Su-11. Právě srážce s ním se prý MiG-15 s Gagarinem a Serjoginem na palubě snažil vyhnut, manévr však nezvládl a zabořil se do země u obce Novoselovo nedaleko Moskvy.

Jurij Gagarin vzlétl do vesmíru 12. dubna 1961. Podruhé už se na oběžnou dráhu nedostal, stal se symbolem úspěchů sovětského kosmického programu a čas trávil především cestováním po světě a na recepcích. Po smrti byl spolu se Serjoginem pohřben na čestném místě u zdi moskevského Kremlu.