Nečekaná změna v životě Dany Fischerové nastala v dubnu 2009. "Honza odjel pracovně do Irska a v pátek odpoledne mi telefonoval, že mu volal Mirek Topolánek," vzpomíná Dana Fischerová. "A já se ho zeptala, kterou židli ti nabídl? On řekl, tu svojí. Přestože můj manžel nepije, tak mě jako první napadlo, že si dal nějaké to irské pivo navíc." Svého muže v jeho rozhodnutí přijmout funkci premiéra úřednické vlády, která měla zemi během pěti měsíců přivést k volbám, podpořila. "Moje babička říkala vždycky, když něco bylo na krátkou dobu, "to vydržíš i nahým zadečkem v roští". A tak jsem mu řekla totéž trochu jadrněji s tím, že pět měsíců se to dá vydržet."
Svatební foto Fischerových.
Během několika dní musela Dana Fischerová zvládnout zásadní změnu svého života: z ženy v domácnosti, kterou nikdo neznal, se stala "druhou dámou". Podařilo se jí to s dlouho nevídanou elegancí. Ze svého životopisu nic netajila, s novináři otevřeně hovořila o smrti svého dítěte i prodělané rakovině. "Chápala jsem, že kdybych se začala skrývat, tím větší zájem bych budila," říká.
Vedoucí úřadu vlády jí na první schůzce řekl, že nic nemusí a na nic nemá nárok. V oblasti charity se rozhodla dělat to, nač jí budou síly stačit. Pomáhala např. geriatrickému centru v Praze 8 či spolupracovala se sdružením Kapka naděje Venduly Svobodové. Svého muže doprovázela i na zahraničních cestách, za nejsilnější zážitek označuje přijetí papežem. "Chvíli jsem měla pocit, že ve Vatikánu omdlím," říká. Trauma jí přinášelo to, že neumí anglicky.
Více o životě Dany Fischerová naleznete v pátečním vydání Lidových novin.
