Sérioví vraziServer Lidovky.cz vám od ledna vždy na začátku týdne přináší seriál - příběhy největších sériových vrahů světa. Všechny případy najdete na www.lidovky.cz/vrazi.  |
Nově získaná svoboda, možnost podnikání, v čem chcete. A také příležitost, které se chopili i lidé, kterým nešlo vůbec o poctivě vydělané peníze. Po listopadu 1989 kriminalita v Československu raketově vyletěla a detektivové se v divokých 90. letech museli potýkat i s obřím nárůstem vražd. Pro srovnání - v roce 1989 činil počet „mordů“ v celém Československu 126, v roce 1996 už to bylo jen v ČR 266 (nejvíc, 313, se stalo v roce 1998, v roce 2016 už jen 137).
K jedné z oněch 266 vražd v roce 1996 došlo ve valašskomeziříčském hotelu Apollo. Ostravská kriminálka, vedená Lubošem Valeriánem, tam 19. ledna zamířila k nálezu přikrytého těla v posteli. Mrtvý muž měl na břiše čtyři bodnořezné rány. „Zcela zakryta prošívanou přikrývkou leží na ustlané válendě mrtvola oblečeného muže,“ říkala při ohledání těla primářka soudního lékařství v Olomouci Olga Císařová.
Tomáš B. v hotelu Apollo.
Kriminalisté věděli, že mrtvé tělo před nimi patřilo 46letému podnikateli Tomáši B., který žil nedaleko. Vyšetřovatelé hned začali pracovat s verzí, že motivem vraždy mohl být nějaký podnikatelský spor. Rodina vypověděla, že podnikatel jel na schůzku s „nějakými Pražáky“. Detaily o schůzce mohl mít ve svém elektronickém diáři, který byl však zakódován.
Jméno Miroslava Karnoše přivedlo kriminálku na stopu gangu.
Policisté také věděli, že u hotelu v době vraždy parkoval stříbrný Renault 25 se zamazanou espézétkou. Nakonec se podařilo dostat do diáře zavražděného. A také policii určit majitele Renaultu. Objevilo se tak jméno 29letého Miroslava Karnoše z Prahy. Když se ho kriminálka vyptávala, zda byl na Moravě, řekl že ano. A že tam s ním byli i dva známí - 23letý Milan Chládek a 22letý Oto Biederman. Nikoho ale prý nezabili.
Zásahové jednotky a vrtulníky
Policie začala trojici prověřovat. Problémy se zákonem už měli, byli známí jako milovníci a uživatelé střelných zbraní. Kriminalisté se rozhodli nic neriskovat. 21. února 1996 si pro Biedermana a spol. došli příslušníci zásahových jednotek, vrtulníky podezřelé přepravily do Ostravy.
Policejní snímek Oty Biedermana.
Skvěle vyzbrojené elitní jednotky na trojici milovníků zbraní a bojových umění udělaly dojem. Biederman začal vypovídat poté, co se od kriminalistů dozvěděl, že Chládek s Karnošem všechno hází na něj. „Zabraly ‚otcovské‘ domluvy jednoho ze starších kriminalistů, vrchního komisaře Václava Hrčka: ‚Proč mlčíš, když Karnoš s Chládkem všechno svádějí jenom na tebe?‘ řekl po pravdě. ‚Tak oni takhle?‘ naštval se Biederman. A promluvil!“ popsal Valerián spolu s Viktorínem Šulcem v knize Bratrstvo tajných hrobů.
Zásahové jednotky mířily do dalších míst. Jak Biederman mluvil, vydali se policisté pro Ivana Vrábela (30 let), jeho příbuzného Romana Procházku (24) a Jiřího Šťastného (21).
Ředitel bezpečnostní agentury Ivan Vrábel.
„Biederman uvedl, že vražda Tomáše B. měla být sundávačka (rozuměj fyzická likvidace určené osoby) placená jistým Mirkem ze severních Čech. Vražda dlužníka měla přesvědčit jeho společníka, aby zaplatil už zmíněný dluh ve výši 1 200 000 korun. Tuhle zakázku sehnal Vrábel, do akce šli Biederman, Chládek a Karnoš. Měli adresu bydliště a fotografii domu oběti. Telefonicky B. nabídli dobrý obchod, postupně si zpřesnili podmínky, a aniž by vzbudili podezření, podařilo se jim vylákat B. na hotelový pokoj, který v recepci zamluvil Chládek na kradený občanský průkaz,“ popsal Valerián.
Biederman s dvěma kumpány se rozhodli Tomáše B. v hotelu zabít. I když měli pistole, nepoužili je. Neměli totiž tlumiče. Proto Biederman s Karnošem podnikatele ubodali. Když Biederman Tomáše B. bodl do břicha, pošeptal mu: „Pozdravuje tě Litvínov.“ Nájemní vrazi dostali zaplaceno, aby právě tohle řekli...
Biederman jde k soudu.
Při dalším výslechu, který trval 13 hodin, se pak Oto Biederman přiznal k ještě k jiným čtyřem vraždám. Nenápadný mladík průměrné inteligence, který za těch pár let od absolvování „učňáku“ pracoval v kolínském lihovaru a pak jako „securiťák“. A od roku 1994 se naplno věnoval už jen trestné činnosti...
Je 7. června 1993 v noci. Češi si zamilovali obchodní domy narvané zbožím, proto byla tržba OD Krone na rohu Václavského náměstí denně velmi vysoká - nejméně milion korun. Skupina lupičů ve složení Biederman, Procházka, Šťastný - všichni zaměstnanci bezpečnostní agentury, která Krone hlídala, - se rozhodla se peněz zmocnit. Vrábel byl ředitelem bezpečnostní agentury, takže věděl, kam a kdy jít, a celou akci vymyslel.
  |
Miliony z obchodního domu Krone
Všechno měli připravené, věděli jaké kódy použít, aby se dostali do trezoru. Stála jim v cestě jen jedna překážka. Noční strážný. „Rozhodli jsme se ho zlikvidovat jakýmkoliv způsobem,“ povídal Biederman policistům. Vypovídal, protože to chtěl u soudu použít jako polehčující okolnost.
Pětatřicetiletý strážný Josef D. pustil skupinu svých kolegů v noci zadním vchodem dovnitř a chtěl je zapsat do knihy návštěv. Štastný, ale hlavně Biederman, na něj pak zaútočili. Zasadili mu 62 bodných a bodnořezných ran, z nichž nejzávažnější pronikly do dutiny břišní a do krku, přičemž zasáhly zejména srdce, plíce, játra a střeva. Biederman ho také mlátil tonfou (obuškem s kolmou rukojetí) a Šťastný jej škrtil ocelovým škrtidlem.
Jiří Šťastný (vpravo) při rekonstrukci v OD Krone.
Skupina se zmocnila peněz i pistole strážného. Nože použité při útoku, ukradenou pistoli ČZ i zbytky spálených pytlíků od peněz vhodil Biederman do rybníku v obci Tlustovousy kousek za Prahou, kde bydlel. Gang si rozdělil celkem 3 200 000 uloupených korun. Biederman, který se ke gangu připojil až na poslední chvíli, dostal 200 tisíc, Šťastný 700 tisíc a zbytek připadl Vrábelovi s Procházkou.
Policie je nevyšetřovala a dva roky tak byl klid. Na jaře 1995 se Biederman a další členové gangu z okolí Úval u Prahy dozvěděli, že jejich známý a podnikatel Martin S., se chystá na velkou cestu do USA. Chlubil se, že má doma mnoho dolarů, v přepočtu asi za milion a půl.
„Utopená“ pistole zavražděného strážného z Krone.
Skupinka už minimálně jednou spolu předtím byla v billiard klubu v Újezdě nad Lesy. Večer 1. června 1995 se tam rozhodl Biederman se společným známým Jaroslavem Pavlíčkem Martina S. vylákat. Přijeli pro něj do obce Škvorec a vydali se dle Biedermanových slov „zachlastat“ směrem k Újezdu nad Lesy. Dva a půl kilometru před klubem - na odpočívadle za Úvaly - však auto zastavili.
Dvě střely na odpočívadle
Bylo mezi 22. a 23. hodinou. Martinovi S. namluvili, že čekají, až za nimi přijede jeden podnikatel. Potom ho z bezprostřední blízkosti Biederman dvěma ranami do hrudníku a hlavy zastřelil.
„Zatáhli jsme tělo za auto, aby nebylo od silnice vidět,“ vypověděl později Biederman. „Potom jsme mrtvého S. s hlavou omotanou igelitem kvůli možnému krvácení uložili do kufru Pavlíčkova auta, který byl rovněž vystlán igelitem. Jestli se nám tam mrtvola vešla? Jasně, Pavlíček měl BMW.“
Šéf ostravské kriminálky Luboš Valerián.
Když se kriminalista Valerián Biedermana zeptal, zda tím myslel, že auto mělo velký kufr, dostalo se mu nezvyklé odpovědi: „Pro náš účel víc než dostačující. Takový auto má kufr na dvě, možná až na tři mrtvoly!“ popsal kriminalista v knize Bratrstvo tajných hrobů. Mrtvolu zakopali v domě Pavlíčkovy matky v Přišimasích.
Po několika dnech se vkradli do domu Martina S. a zcizili trezor. Když ho otevřeli, našli uvnitř jen kupónovou knížku. Když Martin S. zmizel, vybrala peníze manželka a pro jistotu - na radu kamaráda policisty - s dětmi dům opustila. Biederman měl z vraždy jen osm tisíc, našel je u podnikatele v peněžence...
Benzínka jako zdroj peněz
Peníze docházely a oni potřebovali další. Už o šest dní později po vraždě Martina S. spáchali další. Biederman s Chládkem přepadli čerpací stanici MOTA na Praze 9. Biederman 49letého čerpadláře Zdeňka L. požádal o cigarety a uvnitř stanice mu namířil revolver na hlavu.
Oto Biederman při rekonstrukci vraždy na benzínce.
Zdeněk L. mu předal peněženku s třiceti tisíci. V tu chvíli Biederman uslyšel zvenku kroky, proto otočil hlavu. Dovnitř šel jen Chládek. Biederman koutkem oka zpozoroval, že se pumpař hýbe a vystřelil. Střela do hlavy byla smrtelná.
Sebrali peníze a zmizeli. Ale zastavili jen o pár kilometrů dál. V nedalekém nočním klubu Riviéra většinu peněz hned utratili za prostitutky a alkohol.
Jaroslav Pavlíček pomáhal Biedermanovi zavraždit Martina S. Neuplynuly však ani čtyři měsíce a i on zemřel. A právě Biedermanovou rukou. Pavlíček zdědil pozemek v Praze, který se zalíbil Vrábelovi. Proto se rozhodli člena svého gangu odstranit a pozemku se zmocnit.
Samopalem vraždil s rodiči v domě
Pavlíček 28. září 1995 dorazil k Biedermanovi domů do Tlustovous. Měli jednat o tom, že by Vrábelova bezpečnostní agentura pozemek od něj koupila. Když si sednul Pavlíček na roh postele, vytáhl Biederman ze skříně samopal Škorpion a šesti ranami ho zastřelil. Pro jistotu ještě přidal dvě rány nožem.
Biederman se samopalem Škorpion.
V domě přitom byli Biedermanovi rodiče a bratr, ti byli už ale zvyklí, že Oto běžně střílí z okna. Pavlíčka schoval nejdřív do skříně a později tělo s pomocí Chládka zakopali na zahradě. Opět to byla naprosto zbytečná vražda. Pozemek nebyl na Pavlíčka v době vraždy úředně převeden...
Nedostatek peněz vyřešil Biederman tím, že na konci roku kývnul skupině podnikatelů z Litvínova na nabídku nájemné vraždy. Tomáš B. a jeho podnikatelský kolega jim dlužili za odebrané zboží dva miliony korun. Vražda jednoho z nich měla být varováním pro druhého, aby ihned zaplatil. Pátá vražda v hotelu Apollo už ale Kolínskému gangu neprošla...
V roce 1999 dostal Oto Biederman za pět vražd doživotí, Ivan Vrábel za trojí organizátorství vraždy 24 a půl roku, Milan Chládek za pomoc k trojímu činu vraždy 18 let, Jiří Šťastný za jednu vraždu 12 a půl roku, Roman Procházka za jednu vraždu 13 let a Miroslav Karnoš za jednu vraždu 13 a půl roku.
Kolínský gang před soudem.
Ostravský vyšetřovací tým na Biedermana zapůsobil. Z vězení zapisovatelkám posílal zamilované dopisy a nezapomněl ani na vyšetřovatele Valeriána. Nechal mu jednou dokonce zahrát písničku. „Vážené rádio, zahrajte mému oblíbenému vyšetřovately Lubošy Valeriánovy skladbu Daniela Landy Včera mě někdo trefil,“ stálo doslova v dopise...
Oto Biederman ve vězení.
