22. ledna 2019 15:14 Lidovky.cz > Zprávy > Lidé

DOČKALOVÁ: Rýžička Jaromíra Jágra a nejoblíbenější lunapark jménem babysitting

Tereza Dočkalová | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Tereza Dočkalová | foto: Divadlo pod Palmovkou/David Turecký

Čauko, zdravím z babysittingu. Ne, že by mně v divadle zas tak špatně platili, ale zrovna tohle dítě, jménem Vávra, mám fakt ráda, vlepilo mi francouzáka už v jeho půl roce. Nekecám, prohnulo se v zádíčkách, vyplázlo jazyk a zapadlo jím přesně do mý údivem otevřený pusy. Láska jako trám. Jeho rodiče se mu naši právě objevenou lásku snažili zbytek procházky sveřepě vymluvit.

„Vávro, dobře se rozmysli, tahle je na tebe moc divoká.“

„I když, až budeš velkej, už by mohla bejt krotší.“

Asi na tom něco bude, ono takový revma nebo rozedma plic zkrotily už větší bouřliváky.

S Vávrou si hrajem na babičky, chodíme se dívat na zvířátka z lega, který jsme uspali pod jeho postýlkou, hrajeme hokej, v mezičase mě poprosí, abych mu ukázala jak dělá opička, pak zase ten hokej, pak mi oznámí, že půjde střílet z rakety, tak se těším, co za super raketoplán pro dětičky dostal k Vánocům a jestli k tomu existuje i malej skafandr a schválně jestli do něj nasoukám aspoň hlavu, ale to dvouletý dítě si stoupne na badmintonovou pálku, opačným koncem hokejky dělá pif anebo paf a v nečekaných intervalech vykřikuje slovo „Biatlon!“

Tereza Dočkalová
Tereza Dočkalová

Tohle se mi stoprocentně bude hodit do nějaký inscenace.

Jeho máma před odchodem do divadla říkala, že kdyby tu rýži s mrkví nechtěl, tak včera zabralo, že ta rýže je Jágrova, ale že prej teda úplně přesně neví, co to znamená, protože ho krmil otec. Okej, Vavříku, žádnej problém. Skončí to tak, že každá lžička s rýží vymyslí rychlou bezchybnou akci ve středním pásmu, ladně se zbaví soupeřovy obrany a rychlou kličkou zakončí v dokořán otevřený bráně plný kousků rýže a oranžových zbytků mrkve.Potom si chvilku povídáme o Vávrově plastovym vercajku, já mu vždycky rozumím úplně jiný slovo, ale on mě trpělivě opraví, že nemyslel osud, ale ježka. Sílí ve mně podezření, že si ze mě to dítě střílí podobně jako před chvílí z toho svýho DIY raketoplánu. Víc než cokoliv jinýho začíná naše konverzace připomínat takovej zvláštní babyErasmus no a ten, co se měl doma líp učit jazyky jsem tady bezpochyby já.

Tereza Dočkalová

Narodila se v roce 1988 v Novém Jičíně. V roce 2002 začala studovat herectví na ostravské Janáčkově konzervatoři a již během studií hostovala v Těšínském divadle v Českém Těšíně a v ostravském Divadle loutek. Poté dostala nabídku hostovat v ostravské Komorní scéně Aréna, kde na sebe upozornila v roli Nini Zarečné v Čechovově Rackovi a po ukončení studií zde nastoupila do angažmá. V roce 2012 obdržela Cenu Thálie v kategorii herečka do 33 let. Nyní je v angažmá pražského Divadla pod Palmovkou.

Já vím bráško, je tolik témat, kterým bych mohla věnovat svůj první blog v novém roce, ale nějak mi prostě zamrzly neuronový spoje a jediný, co si pravděpodobně na Silvestra předsevzaly, je do dubna klid na lůžku. Můj život je celkem rozmanitej, přicházím do styku s hrozně zajímavejma lidma, který říkaj skvělý a moudrý věci, jsem obvykle svědkem moc dobrýho divadla a já sama taky nejsem úplně vypatlaná, ale když se náhodou ocitnu poblíž nějakýho dítěte, přijde mi, že se kolem mě najednou děje něco tak strašně moc originálního, že se můžou všechny naše dospělácký zábavy jít bodnout. Přijde mi totiž, že konečně mluvím s někým sobě rovným. Možná to tak má každej. Nebo skoro každej. A jestli jo, tak je to nekonečně skvělý, protože se můžem hlídat navzájem. A neboj, bráško, tohle není tikání biologickejch hodin.

Až to na mě totiž jednou přijde, budu muset bez legrace vymyslet, kdo bude babysittingovat nás oba.

Tereza Dočkalová
J. Stejskal Moc hezké! 8:50 28.1.2019
S. Trolljegeren 14:43 1.2.2019