Pondělí 30. listopadu 2020svátek má Ondřej 1 °C oblačno Předplatné LN
Lidovky.cz > Zprávy > Lidé

Doufám, že nespustíme druhou vlčí genocidu, říká odborník na psovité šelmy

Vlk (ilustrační foto) | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Vlk (ilustrační foto) | foto: Shutterstock

Pavel Hulva z Přírodovědecké fakulty UK se zabývá monitoringem a genetikou vlků a je považován za jednoho z našich největších odborníků na tyto psovité šelmy. Netají se tím, že jejich návrat vnímá pozitivně. „Pokud se vlci stanou trvalou součástí naší fauny, budou postupně přispívat k částečné regeneraci naší zdevastované přírody,“ říká.

Lidovky.cz: Co byste řekl těm, kteří na vlky hledí s obavami, zejména zemědělcům?
Nejde tolik o mě – snažím se jen namísto předsudků a emocí prezentovat objektivní pohled moderní přírodovědy, který je celkem jednotný: vlk je vzácný druh s klíčovou pozicí v ekosystémech. Zajistit funkčnost těch zbytků biosféry, které na přelidněné planetě zbývají, je důležité i pro zemědělství a lesnictví. Tento názor zastává i mnoho chovatelů zvířat a lovců, ke kterým se také řadím – jen v médiích není tolik slyšet.

Pavel Hulva: vlk budí emoce

Pavel Hulva: vlk budí emoce

Lidovky.cz: Vlci ale způsobují škody a napadají stáda.
Škody způsobené vlkem jsou mizivé oproti škodám způsobeným jinými druhy a milionová stáda našeho dobytka jen tak nezmizí kvůli pár desítkám vlků, kteří navíc naprosto preferují přemnoženou spárkatou zvěř v lesích. Stát za případné škody nabízí kompenzace a hradí i preventivní opatření. V mnoha jiných oborech se podnikatelé musí přizpůsobit vývoji bez dotací. Navíc statistika ze sousedních zemí ukazuje, že regulace populace vlků problém útoků na hospodářská zvířata nevyřeší – vlk loví ve smečce, pokud mu zabijete parťáka, už nedokáže ulovit například jelena a s větší pravděpodobností dá přednost snazší kořisti, třeba ovci.

Lidovky.cz: Jak se tedy bránit?
Jedinou obranou proti křížovému tažení proti vlkům je vzdělání. Bohužel u části komunity pastevců a myslivců vidíme, že nedostatek znalostí vede ke zbytečné radikalizaci. Snažím se dívat na věci z nadhledu a zdůrazňovat potřebu racionální analýzy při řešení konfliktů mezi člověkem a přírodou. Chtěl bych proto snažně prosit zemědělce, myslivce i enviromentální aktivisty, aby pokud možno zabránili radikalizaci svých sociálních bublin a ke slovu pustili i umírněné kolegy. Jak zdůrazňuje profesor Bělohradský, demokracie si žádá určitou míru uměřenosti.

Lidovky.cz: Jeden z argumentů zní, že vlci své oběti někdy ošklivě potrhají a ony dlouho umírají v bolestech…
Vlk je velmi efektivní predátor a ve většině případů kořist zabíjí rychle. To je i jedna z odlišností od psa, který nemá tak dobré lovecké instinkty a v případě, že se pokouší o lov, kořist více potrhá. U domácích zvířat, která člověk vyselektoval na ztrátu bystrosti a chová je v nepřirozených podmínkách, mohou nastat problémy, podobně jako když tchoř vleze do kurníku – tomu se ale dá předejít státem hrazenou prevencí. V případech útoku na hospodářská zvířata provádíme analýzu DNA ze vzorků odebraných na místě, která umožní zjistit, zda šlo o psa či vlka a další objektivní informace. Měli bychom si uvědomit, že predace je sice spojena s utrpením, ovšem zdaleka největším predátorem světa je Homo sapiens.

Lidovky.cz: Jsme tedy pokrytečtí?
Někteří aktivisté se pohoršují nad krutostí vlka a mluví něžně o svých ovečkách, které vzápětí pošlou na porážku. Skutečně všechny ty milióny domácích kopytníků zemřou bez utrpení? Komunita lovců v ČR čítá asi 60 tisíc členů a počty ročních odstřelů jdou do statisíců kusů spárkaté zvěře. I kdyby jen jedno procento střel nebylo zcela přesných – nicméně každý lovec si může udělat svou statistiku, zda to číslo náhodou není vyšší – a zvíře nezemřelo ihned, znamenalo by to tisíce postřelených zvířat ročně. Myslivci mohou používat tříštivou munici, zvířata mají proto velmi těžká zranění. Snímky z jatek nebo dohledávek zvěře ovšem v časopisech pro pastevce a myslivce nenajdete. Mnohých příslušníků našeho druhu bychom se tedy měli ptát: „Jak to, že vidíš třísku v oku svého bratra, ale trám ve vlastním oku nepozoruješ?“ Moderní člověk na rozdíl od vlka tolik závislý na mase není a loví pro zábavu, vlk jinou možnost jak přežít nemá. Ale ani pokud si dáme chléb nebo hrachovou kaši, nejsme bez viny – zkuste se projít po žních po poli a spočítat zvířata zmasakrovaná těžkou technikou, o těch otrávených pesticidy ani nemluvě…

Sběr trusu pomáhá při zkoumání vlčí populace. Jeho rozborem ekologové zjišťují,...
Skrze získanou DNA  ekologové sledují, kde se vlci pohybují. Zjistili...

Lidovky.cz: Jak si vysvětlujete jistý paradox, že z vlků mohou mít někteří lidé strach a na druhé straně psy, jejich blízké příbuzné, většina lidí miluje?
Zatímco na světě zbývá nějakých 300 tisíc vlků, v tom samém okamžiku po zemi běhá asi miliarda psů. Pes se tedy dá chápat jako forma vlka, která se „skamarádila“ s člověkem, což je na přelidněné zemi velmi úspěšná strategie. Pes se kvůli tomu „napojil“ na naše komunikační způsoby. Všimli jste si někdy, že člověk má na rozdíl od ostatních savců bělmo a relativně malou duhovku, lze tedy na dálku zjistit, kam se právě dívá? Pes toho na rozdíl od vlka dokáže využít, naše oči sleduje a dokáže svýma očima komunikovat. Na druhou stranu pes je člověku mnohem nebezpečnější než vlk, protože z něj nemá strach. Přesto v Evropě vnímáme „polidštěného vlka“, tedy psa, převážně pozitivně, v mnohých kulturách je ale vnímán jako podřadné zvíře nebo potrava. Vztah k divokým vlkům je asi více rozpolcený: část lidí jej vnímá jako symbol hrdosti, krásy a panenské přírody, část jako nepřítele a hrozbu. Souvisí to ale více s psychologií nevědomí a historií náboženství než s přírodovědeckou nebo hospodářskou realitou.

Lidovky.cz: Bude vlků přibývat? Zvykneme si na sebe nějak?
Je potřeba si uvědomit, že vrcholový predátor má vždy velmi nízkou populační hustotu, tudíž vlků v krajině nemůže být dramaticky více než nyní. U nás se jedná o desítky, v budoucnu možná stovky kusů, to znamená, že stále půjde o velmi vzácné zvíře, které naprostá většina občanů naší republiky nikdy v životě neuvidí. V oblastech, kam se vlci po staletích vrátili, vidíme vlnu rozjitřených emocí, které se ale časem uklidní. Snažím se věřit tomu, že se poučíme z chyb minulosti a nespustíme historicky druhé kolo genocidy velkých šelem. Pokud se vlci stanou trvalou součástí naší fauny, budou postupně přispívat k částečné regeneraci naší zdevastované přírody. 

Po čtyřicítce žijeme na vypůjčený čas, říká lékař David Sedmera

David Sedmera | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Lidské tělo je velmi přesný a dokonalý mechanismus. V některých směrech až zázračný. Proč je však uspořádání těla...

Jak vyležet ‚lehký covid‘. Praktičtí lékaři radí, jak na samoléčbu

Měření teploty u vstupu do pardubické nemocnice. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Tak jako jiné virózy i obávaný covid-19, pokud zaútočí jen v mírné či střední síle, se musí doma prostě a jednoduše...

Shromáždění vlastníků jsou kvůli pandemii v ohrožení. Právník radí, co dělat

ilustrační snímek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Vyhlášení nouzového stavu komplikuje situaci společenstvím vlastníků bytových jednotek. Do konce roku musí totiž výbory...