2. ledna 2015 17:30 Lidovky.cz > Zprávy > Lidé

Havel není jebačkář, říkal Hrabal v nepublikovaném rozhovoru pro Playboy

Bohumil Hrabal v únoru roku 1994. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Bohumil Hrabal v únoru roku 1994. | foto:  Michal Růžička, MAFRA

PRAHA V Lidových novinách vyšel autentický přepis nikdy nepublikovaného rozhovoru, který v únoru 1993 poskytl Bohumil Hrabal redaktorovi maďarské mutace časopisu Playboy.

„Nejchlípnější jsou ne mladíci, ale starci tak jako jsem já,“ říká v něm slavný český spisovatel a pokračuje: „Moje fantazie vyvolává ve mně erotické a sexuální představy takovým způsobem, že se to blíží k jistému druhu smrti, ovšem to vím jen já a to mi bude příští rok osmdesát let.“

Celý rozhovor najdete v sobotním vydání Lidových novin

Rozsáhlý rozhovor je plodem trpělivosti a houževnatosti maďarského novináře, kterého i s tlumočníkem nejprve dvakrát poslal Hrabal „do prdele“, při třetí krátké návštěvě v Kersku připustil, že by se mohli ještě jednou sejít a při čtvrté se rozpovídal. Mluvil ve svým charakteristických dlouhých elipsovitých větách, přesto – alespoň v první polovině rozhovoru – soustředěně a zároveň otevřeně.

O psaní, stárnutí, Kafkovi i Havlovi

Téma poněkud určil charakter časopisu, pro nějž byl rozhovor poskytnut, tedy Playboy, takže se Hrabal rozpovídal o sexu a erotice, o tom, jaký je mezi nimi rozdíl a jak se tyto dva jevy doplňují a podmiňují. Mluvil ovšem též o svém psaní, o stárnutí, pražské grotesce, o Kafkovi a Haškovi a též o Václavu Havlovi, jemuž složil nezvyklou poctu: „Pan Václav Havel je podle mě prezident téměř bez pohlaví, to je ten pravej prezident, ani homosexuál, ani nějakej... jebačkář, ten nemá ani ženskej ani mužskej náboj... je nad vším a k tomu může směřovat jen to maximum lidství, to je pro nás Havel.“

Spisovatel Bohumil Hrabal sedí s dalšími lidmi v hospodě u piva při natáčení...
Bohumil Hrabal.
Bohumil Hrabal v únoru roku 1994.
Bohumil Hrabal se svým typickým gestem rukou, U zlatého tygra při focení do Slovního českých spisovatelů 2. 11. 1995

Interview v té podobě, jak se odehrálo, nebylo nikdy publikováno. Zachovalo se jen na magnetofonové pásce. Jde o materiál natolik zajímavý – a jaksi dojemný – že stálo za to ho po dvaadvaceti letech oprášit a v podobě maximálně autentické publikovat.

Redakce upozorňuje, že audionahrávka obsahuje vulgární výrazy a současně že je ve špatné technické kvalitě.

Jiří Peňás

Autor

Jiří Peňásjiri.penas@lidovky.czČlánky