Chystáme se s rodinou na vodu, Norové ale říkají, že bude pršet. A vyčasit se má samozřejmě až v neděli ráno, když už pojedeme zpátky domů,“ posteskla si kolegyně v práci, když se probíraly plány na víkend a ona viděla předpověď mezi Čechy mimořádně populárního norského webu Yr.no. ,,Podle mojí aplikace taky přijdou přeháňky, ale že by se mělo vyčasit, o tom ani zmínka,“ kontroluje svůj iPhone druhá.
Na věčnou otázku ,,Jak bude?“ můžeme dnes najít tolik odpovědí jako nikdy v dějinách. Ještě relativně nedávno se lidé spoléhali na pranostiky a nasliněný prst vztyčený k nebesům. Vývoj počasí odhadovali podle sytosti večerních červánků a toho, jak vysoko se na žebříku vyšplhá žába rosnička. V polovině 17. století se ve světě začalo s prvním měřením povětrnostních podmínek – na českém území jej nejdéle provádí od roku 1752 pražská jezuitská kolej Klementinum. Od té doby se meteorologické přístroje mnohonásobně zpřesnily a počasí na zeměkouli sledujeme dokonce pomocí satelitů až z kosmu. Rozšířil se i záběr údajů, jež vědce zajímají: od teploty a tlaku přes vlhkost po cirkulaci atmosféry a oběh vody. A k předpovídání počasí slouží složité matematické modely a výpočty, jejichž přesnost se nedá s pranostikami srovnávat.
Nadšenci do počasí
Sledování počasí na bezmála profesionální úrovni fascinuje v Česku stovky nadšenců, kteří neváhají investovat od pěti do mnoha desítek tisíc korun do vlastní meterologické stanice měřící teplotu, srážky, vlhkosti či rychlost větru.
,,K meteorologii mě přivedlo místní extrémní počasí, které je velmi zajímavé zkoumat,“ říká krušnohorský rodák Rudolf Kovařík z meteorologické stanice v Šindelové na Karlovarsku, který se počasí věnuje už čtyřicet let. Počasí začal měřit už na základní škole, vlastnoručně si vyrobil i srážkoměr a s postupem času rozšiřoval svou soukromou stanici o další přístroje. ,,Vlhkoměr jsem pašoval přes hranice ještě z bývalé NDR.“
Nejvíce nadšence do počasí přitahuje extrémní počasí a neobvyklé jevy. ,,Horské počasí je zajímavé tím, že se neustále mění, padá zde nadprůměrné množství sněhu a dochází k silným nárazům větru,“ říká pozorovatel Vladimír Ondruch z meteorologické stanice na Lysé hoře, která patří k nejvýše položeným stanicím a nejdeštivějším místům v Česku.
Vladimír Ondruch má na zahradě vlastní měřicí stanici.
Přestože nadšenci do počasí meteorologické jevy sledují převážně pro zábavu, jejich poznatky můžou být k užitku i profesionálům. ,,Spolupracujeme s Českým hydrometeorologickým ústavem, který si na základě našich měření z terénu může udělat reálný obrázek o tom, k jakým úkazům na místě došlo,“ říká předseda Amatérské meteorologické společnosti a dnes i pozorovatel na stanici v Peci pod Sněžkou Tomáš Prouza.
Dnes již data z meteorologických stanic zpracovávají počítače a meteorolog vyhodnocuje výstupy matematických modelů. Ani s technologickým pokrokem se však meteorologie bez člověka neobejde. Pozorovatelé na stanicích například poskytují údaje o oblačnosti, námraze, či mlze, tedy zásadních jevech v předpovědi počasí, které ale přístroje zaznamenat nedokáží. ̈
,,Meteorologické stanice jsou od sebe v Česku vzdálené třicet kilometrů a modely proto nejsou úplně přesné,“ říká meteorolog a tiskový mluvčí úseku meteorologie a klimatologie Českého hydrometeorologického ústavu (ČMHÚ) Petr Dvořák. ,,Mozek člověka je komplexnější, dokáže situaci a možný vývoj počasí odhadnout a lidský prvek je proto v meteorologii nepostradatelný.
