Byl to profesionální hasič. Měl ženu a malého syna, hodně sportoval a cítil se fit. Až do chvíle, kdy počátkem roku 2012 zkolaboval a lékaři zjistili, že má uprostřed srdce agresivní nádor. Jakub Halík dostal na výběr: buď risk v podobě zákroku, který není ani trochu běžný, ale dává naději na život. Anebo jistotu – nádor by do několika měsíců vykonal své. Zvolil naději.
POHNUTÝ OSUD: Náměsíčníka Davida Drahonínského zachránilo taekwondo |
Celé srdce tak muselo z jeho těla co nejdříve ven. Nahradila je dvě mechanická čerpadla. Jakub Halík se stal prvním člověkem na světě, který s čerpadly dokázal žít tak dlouho – půlroku. Hranice medicíny se tím zase o kousek posunuly.
Žádný tep, žádný tlak
Do velice riskantní akce se pustil tým kardiochirurgů pod vedením profesora Jana Pirka v Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) v Praze 3. dubna 2012.
Výměna srdce za čerpadla byla světovým unikátem. Metodu, kdy se pacientovi nahradí umělým přístrojem obě srdeční komory, před Pirkovým týmem zkusili jen lékaři v americkém Houstonu, kde je jedno z nejlepších kardiocenter na světě. Jejich pacient však po sedmi dnech zemřel. S touto variantou musel Jakub Halík počítat. Českým lékařům se ale podařilo postup zdokonalit. Mechanická podpora nemocných pro ně nebyla žádnou novinkou, čerpadla už používají několik let. Nahrazují ovšem jen levou stranu srdce. S tím pak pacient čeká na transplantaci. To ale nyní nestačilo. V případě Jakuba museli kvůli nádoru nahradit celé srdce, proto spojili dvě pumpy. Bylo však potřeba je přesně sladit, což bylo při operaci to nejsložitější. Zákrok trval osm hodin.
O operaci se veřejnost dozvěděla až o několik měsíců později, v srpnu 2012 na mimořádné konferenci svolané IKEM, na niž dorazil i pacient. „Je to úleva. Doteď jsem pořád čekal na výsledky testů, které měly ukázat, jestli nádor, který jsem měl v srdci, někam nemetastázoval. Teď vím, že všechny testy jsou v pořádku a čeká mě další krok k uzdravení,“ popsal tehdy Jakub Halík. Před novináře předstoupil s dvěma brašnami, které měl při chůzi přes rameno a které nesměl nikdy odložit. Byly v nich baterie, které pumpy napájely. Z brašny vedly kabely, které pokračovaly do pacientova boku k místu, kde měl dříve srdce a kde nyní byla dvě čerpadla s názvem Heart Mate II.
POHNUTÉ OSUDY: Zaskočené sousto uvrhlo Káju Saudka do kómatu. Po 9 letech zemřel |
„Rozhodnutí, zda operaci podstoupit, bylo složité, ale já jinou šanci neměl,“ vysvětloval Jakub. Že mu chybí srdce, si prý neuvědomoval. Jediný rozdíl byl v tom, že neměl tep a nedal se mu naměřit tlak.
Operaci provázely komplikace. Pacient měl vnitřní krvácení a po zákroku mu selhaly ledviny. Během léčby mu zase kvůli nedostatku pohybu ochably svaly, zhubl 15 kilogramů a musel rehabilitovat. „Můj běžný den začíná snídaní, ranní hygienou, pak za mnou většinou přijde návštěva a čeká mě rehabilitace, což je v mém případě chůze,“ popisoval Halík.
Pár týdnů na to přišla další dobrá zpráva. Jakub byl zařazen mezi čekatele na transplantaci srdce. Šance, že vše zlé přestojí, se opět zvýšila.
Popostrčil medicínu
Svůj závod s časem ale nakonec prohrál. V sobotu 12. října nad ránem odešel. „Asi před týdnem se mu začaly zhoršovat funkce jater, až přestala fungovat úplně,“ řekl LN Jan Pirk, když vyšlo najevo, že jeho pacient zemřel.
Se samotným přístrojem prý žádné problémy nebyly, dodal tehdy Jan Pirk. Za další tři týdny lékaři oznámili, co přesně se stalo: buňky jater začaly Jakubovi odumírat, protože dostal otravu krve.
POHNUTÉ OSUDY: Jaroslav Jiřík byl prvním Čechem v NHL. Zahynul v hořících troskách svého letadla |
Stejně jako o operaci, ani o smrti IKEM neinformoval ihned. „Nepřála si to rodina,“ zdůvodnila několikadenní mlčení nemocnice mluvčí IKEM Markéta Šenkýřová.
Pár dní na to se s ním rozloučila jeho rodina, přátelé a kolegové v Kralupech nad Vltavou, kde žil. „Byl to ohromný frajer a chlap, který nám pomohl medicínu postrčit zase o kus dál,“ zavzpomínal před pohřbem pro MF Dnes kardiochirurg Pirk.
Když na podzim roku 2012 média o smutné zprávě psala, Jan Pirk se v LN rozhovořil, jak tato operace posunula medicínu dál a jak zvýšila šanci, že by transplantace srdce, na které se v Česku čeká průměrně osm měsíců, mohlo v budoucnu do určité míry nahradit právě mechanické srdce. „Všechno se strašně vyvíjí. První kardiostimulátor, který byl udělaný ve Švédsku, byl jako velká lednice. Dneska je menší než krabička od sirek. Totéž se týká čerpadel,“ popsal přední kardiochirurg.
