Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Josef Mašín: V bojích prokazoval mimořádnou statečnost, při zatýkání gestapem se tvrdě bránil

Kalendář hrdinů

  5:00
Praha - Podplukovník dělostřelectva Josef Vladimír Mašín (1896–1942) proslul zejména v letech druhé světové války, jako jeden z nejznámějších bojovníků domácího odboje. Němci Mašína popravili přesně před 77 lety.

Fotografie Josefa Mašína na tablu válečné školy v Praze v roce 1928. foto: Autorem je neznámá osoba (Wikimedia)

Jan Hrubý: Číšník, jehož úkolem byly sabotáže v továrnách a na tratích

Jména legendárních Tří králů zná snad každý, kdo se zajímá o moderní českou historii. Vojenské řemeslo však dobře ovládal již během první světové války, kdy se účastnil riskantních výzvědných akcí jako rozvědčík československého vojska na Rusi do rakouského a německého týlu. Vraťme se ale na začátek jeho vojenské cesty.

Josef Mašín, jako absolvent střední hospodářské školy nastoupil v roce 1915 kurz jednoročních dobrovolníků. Na východní frontu odjel s mladoboleslavským c.ak. pěším plukem č. 36. V seznamech ztrát z 11. září 1915 byl jednoroční dobrovolník svobodník Josef Mašín hlášen jako padlý. Pravda však byla zcela jiná.

Výpravy za cizí linie

Mladý Mašín upadl do ruského zajetí a již na jaře 1916 se stal příslušníkem 1. československého střeleckého pluku. V četě Rudolfa Medka se účastnil řady nebezpečných rozvědných akcí, při nichž se zakrátko vyznamenal. Při rozvědce v březnu 1917 vyhodil do povětří nepřátelské minové podkopy a pod palbou ošetřil a zachránil ruského vojáka. Ve slavné bitvě u Zborova pronikl do 3. linie rakousko-uherských zákopů a opět zde prokázal mimořádnou statečnost. 

Kalendář hrdinů: parašutistovi Krzákovi vyvraždili celou rodinu. Zůstal skromným vojákem

Řada vyznamenání se rozrůstala a Mašín byl povýšen do důstojnické hodnosti. Další riskantní a dobrodružnou akcí byl průzkum nepřátelského postavení před bachmačskou bitvou, který provedl v přestrojení za ruského vojáka. V jeho kvalifikačních záznamech se lze dále dočíst, že byl v dubnu 1918 vyslán do Kyjeva s tajným posláním.

Ať žije Československá republika!

Mašín byl zatčen gestapem v podvečer 13. května 1941 po přestřelce v domě ve druhém patře v ulici Pod Terebkou, dnešní Čiklova 19, v Praze-Nuslích (byl to ilegální byt Morávka). Tehdy vysílali Josef Mašín, Václav Morávek a František Peltán důležitou depeši pro Londýnskou exilovou vládu. Krátce po prvních odvysílaných větách se ozval zvonek. Za dveřmi byla početná přepadová skupina pražského gestapa. Všichni tři začali urychleně ničit veškeré depeše a vysílačku, ba dokonce stihli ještě odvysílat zprávu o své tragické situaci. Mašín se rozhodl proti gestapákům bránit. Prudce rozrazil dveře a vystřelil na prvního gestapáka nejblíže dveřím, byl to jistý úředník Mischke. Toho zasáhl do břišní oblasti. Mezitím Mašína kryl střelbou ze dveří Morávek. Tomu se však naneštěstí vzpříčil náboj v hlavni. Toho využil další gestapák, který Mašína postřelil, ten se skácel na rohožku. Okamžitě se na něj několik gestapáků vrhlo. Při rvačce upadl Mašín ze schodiště a při pádu si zaklínil nohu mezi zábradlí, což zapříčinilo její zlomení v bérci. Mašín se ještě pokusil zastřelit, v tom mu však bylo zabráněno. Zbraň však pevně svíral v ruce a teprve, až když mu gestapáci prostřelili zápěstí, jeho sevření povolilo. 

Ve vážném stavu byl Mašín převezen sanitkou do SS lazaretu v Podolí. Morávek ještě stihl přirazit dveře gestapákům před nosem. Ti dveře rozmlátili sekyrou. Morávkovi s Peltánem nezbývalo než spustit se po tenkém ocelovém laně, které jim sloužilo jako uzemnění pro vysílačku, z okna dolů. Peltán si při doskoku těžce pohmoždil obě nohy a Morávek si o uzlík na lanu nařízl prst, který si později musel uříznout.

Po zatčení byl Mašín při výsleších krutě mučen – přesto byl jedním z mála zatčených, kdo se v Petschkově paláci s gestapáky pral, při jednom výslechu „složil“ k zemi gestapáka Paula Adama Soppu, který byl vyhlášeným surovcem – gestapáci k němu chodili minimálně po dvou a k výslechu byl přiváděn ve svěrací kazajce. V době Mašínova pobytu v lazaretu v Podolí se Morávek několikrát pokusil o jeho vysvobození. Chtěl pro něj poslat sanitní vůz. Den předtím, než měla sanitka přijet, se Mašín pokusil skleněnou nádobou omráčit spícího gestapáka, který jej hlídal u jeho nemocničního lůžka. Mašín ale za tu dobu kdy byl v lazaretu patřičně zeslábl a neměl dostatečnou sílu na úder. Gestapáka pouze vzbudil a ten Mašína následně zpacifikoval. Za tento pokus o vzpouru si Mašín vysloužil přeložení na Pankrác, takže se pokus o jeho osvobození nezdařil. Morávek učinil ještě několik pokusů, avšak všechny selhaly. Pokusil se přesvědčit velení v Londýně, aby britská strana vyměnila dva zajaté německé důstojníky za Mašína a Balabána. Avšak Londýn se k tomu nevyjádřil. 

Mašín se v cele neúspěšně pokusil o sebevraždu tak, že se vrhl hlavou na topení. Hlavu si rozrazil, ale úraz nebyl smrtelný. Podruhé se pokusil si prokousnout tepnu, ani to se mu nepodařilo. Během ročního pobytu na Pankráci a po četných krutých výsleších zcela ztratil svou lidskou podobu – přišel o všechny vlasy a tělo mu pokrývaly hnisavé rány. Gestapáci mu dokonce ukázali jeho ženu, se kterou bylo rovněž surově zacházeno. Také k němu přivedli zmučeného Balabána, Mašín však ani přes toto nic na své spolupracovníky nevyzradil.

Když byl 27. května 1942 v Praze proveden atentát na Reinharda Heydricha, chtělo po Mašínovi gestapo, aby atentát odsoudil. Mašín prohlásil, že lituje toho, že Heydricha nemohl zabít on sám. 30. června 1942 byl odsouzen stanným soudem k trestu smrti a na Kobyliské střelnici v Praze popraven. Pouta Josefu Mašínovi popravčí odmítl sejmout a podle výpovědi svědků se hrdě postavil do pozoru vzdor svým spoutaným pažím a zvolal: „Ať žije Československá republika!“

Překvapivý návrat

Dům v Čiklově ulici, kde byl zatčen pplk. Josef Mašín. Šipkou označeno okno, odkud uprchli škpt. Václav Morávek s četařem Františkem Peltánem.

I v bojích s bolševiky potvrdil Mašín své velitelské a vojenské schopnosti. V létě 1918 pak utrpěl v boji těžké zranění. Po sibiřské anabázi se v únoru 1920 vrátil, k všeobecnému překvapení svých blízkých, do rodných Lošan. Takto tedy začínala kariéra pozdějšího dělostřeleckého důstojníka, který se o 20 let později znovu zapojil do boje proti nepříteli metodami, jež si osvojil na ruské frontě.

Při zatýkání gestapem se tvrdě bránil a i později svým věznitelům vzdoroval. Život statečného československého důstojníka vyhasl na Kobyliské střelnici 30. června 1942.

Seriál Kalendář hrdinů vzniká ve spolupráci s VHÚ Praha

Autoři: