Jako první americký občan a jeden z mála cizinců se stal členem Komunistické strany Číny. Ze svého barvitého života strávil celkem 35 let v nejvyšších patrech čínské politiky a během té doby byl zároveň vícekrát v Číně uvězněn a následně omilostněn, aby se v roce 1979 nakonec vrátil do Spojených států zcela rozčarovaný. Ale popořádku.
  |
Vojenský tlumočník
Sidney Rittenberg se narodil 14. srpna 1921 v Charlestonu v USA, otec byl primátorem města, dědeček prominentním zastupitelem ve státě Jižní Karolína a matka byla dcerou ruského přistěhovalce. Po absolvování Porterské vojenské akademie v Charlestonu v roce 1937 mladý Sidney odmítl stipendium do Princetonu, a poté navštěvoval University of North a specializoval se na filozofii.
V roce 1940 vstoupil do Americké komunistické strany, kde ho zajímala zejména témata jako svoboda projevu, rasová nerovnost a kořeny dělnického hnutí. V roce 1942 – poté co USA vstoupily do druhé světové války – se stal příslušníkem armády. Ta si uvědomila jeho talent pro jazyky – naučil se francouzsky, latinsky a vynikal v němčině a na Stanfordské univerzitě se pak ještě v krátké době naučil plynně čínsky.
Má na svědomí desítky milionů životů. Mao Ce-tung je symbolem teroru |
Tento vzpurný syn z prominentní rodiny z Charlestonu v Jižní Karolíně přicestoval poprvé do Číny na konci druhé světové války jako vojenský tlumočník a událostmi byl následně vtažen do občanské války a politických událostí a nakonec i do komunistické revoluce. Kombinace toho, že hovořil plynně čínsky, měl dobrodružnou povahu a byl levicově orientovaný, pravděpodobně způsobila, že v roce 1946, poté, co byl řádně propuštěn z americké armády, se zprvu připojil k humanitární agentuře OSN v Šanghaji, kde se setkal s komunisty. Ti ho neustále vyzývali, aby se připojil k jejich hnutí. Kývl na nabídku a stal členem Komunistické strany Číny a zapojil se opět jako tlumočník. Ale tentokrát k vnitřním strukturám komunistického vedení kolem samotného předsedy Mao Ce-tunga. Udržoval také blízké vztahy s mnoha prominentními vůdci, včetně Čou En-laje, který se stal po v roce 1949 prvním ministerským předsedou nově vyhlášené Čínské lidové republiky.
Mao Ce-tung, ilustrační foto
První problémy v hvězdné kariéře se objevily, když jej paranoidní sovětský vůdce Stalin nepravdivě obvinil, že je Rittenberg americkým imperialistickým agentem v utajení. Rittenberg v důsledku toho strávil šest let ve vězení.
Zanedlouho po Stalinově smrti byl pak propuštěn na svobodu a v roce 1955 se stal ředitelem zahraničního vysílání Rádia Peking a osobně čas od času sám vysílal protiamerické propagandistické reportáže. Jeho víra a oddanost věci komunismu nezakolísala dokonce ani během období kulturní revoluce (1966–1976) a Velkého skoku vpřed (1958–1961), kdy pokusy o kolektivizaci zemědělství a sociální inženýrství nejvyšších komunistických vůdců způsobilo hladomor a následně 20 až 50 milionů úmrtí vlastních občanů.
Opakovaně ve vězení
Rodinný život neměl Rittenberg o nic méně turbulentní než svou profesní dráhu. Se svou americkou manželkou se před odchodem do Číny rozvedl a poté, co byl obviněn ze špionáže, se jako gesto solidarity se stranou rozvedl i se svou druhou ženou, čínskou rozhlasovou moderátorkou Wei Lin. Po omilostnění a propuštění z vězení pak jako idealizovaný a exemplární představitel Západu v Číně byl královsky honorován a od roku 1956 žil po svém třetím sňatku s manželkou Wang Yulin a třemi dcerami a synem v pekingském luxusním apartmá obklopen oblíbenými originály mingských starožitností.
V roce 1968 byl však Rittenberg znovu zatčen, tentokrát na příkaz Maovy manželky Ťiang Čching. Další desetiletí strávil za mřížemi a jeho čínská manželka Wang Yulin byla poslána do pracovního tábora a děti na výchovu na venkov k příbuzným. Po Maově smrti, zatčení jeho manželky Ťiang Čching a po skončení kulturní revoluce byl Rittenberg v roce 1977 z vězení propuštěn. V roce 1979 se pak vrátil spolu se svou rodinou zpět do Spojených států.
Vyhledávaný konzultant
Jeho návrat byl široce medializován na obou stranách. Podezření, že byl celou dobu agentem CIA, se nikdy neprokázalo. Jeho děti, Xiaoqin (Jenny), Xiaodong (Toni), Xiaoxiang (Sunny) a Xiaoming (Sidney Jr.) a čtyři vnoučata přijaly americké občanství a sám Rittenberg poslední léta svého života v USA bohatě zhodnocoval své čínské kontakty. Stal se vyhledávaným konzultantem při pronikání na čínský trh a vydělal miliony. Mezi jeho klienty patřili nejen soukromé firmy (např. Polaroid, Intel, Levi Strauss apod.) a podnikatelé (Bill Gates, Michael Dell a další), ale také státní instituce a banky.
Životní příběh Sidneyho Rittenberga je zaznamenán v dokumentu The Revolutionary (2012) a jeho monografii The Man Who Stayed Behind (1993) napsala Amanda Bennettová, bývalá korespondentka listu The Wall Street Journal v Číně.
„Měl jsem pravdu, když jsem chtěl pomáhat budovat novou Čínu,“ napsal Rittenberg ve svých pamětech. „Mýlil jsem se však, když jsem bral komunistickou stranu za ztělesnění jediné pravdy a projevoval jí nekritickou loajalitu,“ říká na závěr Sidney Rittenberg, muž, který první půlku života prožil ve stínu komunistické moci, aby pak v jeho druhé půli přetavil levicový idealismus v kapitalistický byznys.
