Forman nikdy nepěstoval hrdiny: "Nesedí mi patos, gesta, operní emoce." Příběhy postav ze svých filmů staví na absurditě, trapasu a sebeironii a nechybí ani sžíravý, až černohumorný pohled na společnost.
Narodil se jako Jan Tomáš Forman 18. února 1932 v Čáslavi jako nejmladší ze tří bratrů. Až po letech se dozvěděl, že jeho pravým otcem byl slavný pražský architekt Otto Kohn, který upravoval penzion jeho rodičů u Máchova jezera. Mládí prožil v rodné Čáslavi a střídavě i v penzionu Rut ve Starých Splavech.
Rodiče zahynuli v koncentračních táborech Auschwitz-Birkenau a Buchenwald a Miloš vyrůstal u příbuzných a v poděbradské internátní škole krále Jiřího, kde byli jeho spolužáky mimo jiné Václav Havel, Ivan Passer, bratři Mašínové a Zbyněk Janata. Po studiích FAMU točil v televizi pořady o filmu.
V 50. letech se vypravil na světovou výstavu do Bruselu, kde se podílel na Radokově projektu Laterny magiky a navštěvoval americký pavilon. "Byl jsem paf z těch nádherných imperialistů." To už měl za sebou první scénáře, za manželku Janu Brejchovou a před sebou prvý střet s komunisty. Vyhodili ho z Laterny magiky, přišel rozvod, zhroucení a zkušenost z psychiatrie. Tu potom zúročil ve filmu Přelet nad kukaččím hnízdem.
V tání šedesátých let natočil dva krátké snímky pod názvem Konkurs a celovečerní prvotinu Černý Petr (1963). Pracoval s neherci, jakými byli Vladimír Pucholt či Jan Vostrčil, a při natáčení improvizoval. S Černým Petrem jel po výhře na festivalu v Locarnu do New Yorku. "Tam jsem objevil něco srovnatelného s mírou své ctižádosti." Ale vrátil se a v roce 1967 natočil film Hoří, má panenko. Byl nominován na Oscara, což znamenalo letenku do Ameriky, kde mu nabídli práci. Pro československou kinematografii natočil ještě Lásky jedné plavovlásky (1965).
Ruské tanky a srpen 1968 ho zastihly v Paříži. Nejstarší bratr už byl mrtvý, druhý odjel do Austrálie. Formanovu druhou manželku Věru Křesadlovou i s jejich dvojčaty Petrem a Matějem sice kamarádi do Francie dostali, ale ona se rozhodla vrátit do Prahy. Forman s Passerem odletěli do Ameriky.
Formanův první zámořský film Taking Off byl přijat vlažně. Přišly časy, kdy měl dolar na den. "Rozhodl jsem se zkusit to ještě jednou. Věděl jsem, že dokážu udělat v Americe úspěšný film." Natočil epizodu pro olympijský film Viděno osmi, režíroval hru na Broadwayi i reklamu na colu. Pak přišel Michael Douglas s nabídkou zfilmovat Keseyho knihu Vyhoďte ho z kola ven.
Psal se rok 1975 a Přelet nad kukaččím hnízdem dostal pět Oscarů v hlavních kategoriích.
Přelet nad kukaččím hnízdem
Přepis proslulého muzikálu Hair (Vlasy, 1979) a Ragtime (1981) se setkaly v Evropě s větším úspěchem než v Americe. Následoval osmioscarový Amadeus (1984), jenž mu režim bažící po dolarech dovolil točit v Praze. V Shafferově hře o Mozartovi našel Forman silné téma. Následoval slabší Valmont a krach projektu Pekelný tábor, jenž musel vzdát těsně před natáčením.
Po revoluci napsal Forman v pamětech: "Cosi ve mně vyhaslo, zmizel zápal, který mě vždy hnal za vítězstvím." Ale našel v sobě novou energii. Vášnivě obhajoval svůj film Lid versus Larry Flynt z roku 1996, jehož hrdina, kontroverzní vydavatel pornografie, bojuje za svobodu slova. Bral se za památku šokujícího komika Andyho Kaufmana ve filmu Muž na Měsíci (1999).
Václav Havel s Milošem Formanem před premiérou filmu Valmont 15. prosince
V témže roce se Forman, jenž má od roku 1977 americké občanství, potřetí oženil - s Martinou Zbořilovou má dvojčata Jima a Andrewa. Mají byt v New Yorku a dům v Connecticutu, kam je zlákal tanečník Michail Baryšnikov.
Milovník piva a doutníků Forman vyznává názor, že jen demokracie toleruje odlišnost, svoboda je možnost volby a vše kromě násilí na nevinných může být k smíchu. "Hledat smysl života - to je žít ho a kecat o něm," prohlásil v jednom rozhovoru.
Anketa
Který film Miloše Formana považujte za nejlepší?
