RADIM KRATOCHVÍL (42)
|
Miloš Forman mu říkal Bob, „skorosyn“, někdy taky „anošika“ – což měl být opak nešiky. „Anošika“ Radim Kratochvíl, syn Formanovy exmanželky Věry Křesadlové a dramaturga Jana V. Kratochvíla, o Miloši Formanovi nedávno vydal knihu Ecce homo Forman. V ní kromě osobních zážitků shromáždil i vzpomínky Formanových přátel a blízkých spolupracovníků (například režisérů Ivana Passera, Jiřího Menzela, hollywoodských herců Woodyho Harrelsona nebo Michaela Douglase), to vše doplnil řadou dosud neznámých fotografií.
Nevlastní bratr Formanových dvojčat Petra a Matěje měl skvělou příležitost poznávat slavného filmaře především na pánských cyklovýletech po Evropě, v zimě zase na lyžařských výpravách. Netají se tím, že Miloše Formana velmi obdivoval – a to určitě není samozřejmost u syna bývalé manželky. Mezi Formanovic rodinnými propletenci, jimž Kratochvíl říká „spojené rodiny“, jak se zdá, žádná zášť nikdy nebyla a není. Martina Formanová, poslední režisérova žena, taky těsně před Formanovou smrtí pozvala do USA jeho pražskou rodinu – včetně Věry Křesadlové. A bylo to, jak líčí Radim Kratochvíl i v rozhovoru, neuvěřitelně pěkné setkání.
Kniha je vlastně Kratochvílovým dodatečným poděkováním svému slavnému „skorootci“, jemuž nejbližší přezdívali (mimo jiné) Losos.
LN: Co se vám vybaví jako první při vzpomínce na Miloše Formana
Hluboký hlas. Kolo, dobré restaurace, televizní kanál CNN, doutník, mariáš…Výjimečný čas a výjimečné zážitky s člověkem, se kterým vás baví být.
LN: Když jste se narodil, byl už v Americe. Co se o něm u vás doma říkalo?
To souviselo s různými tajemnými předměty, které jsem doma nacházel. Dýmka, cena ze zahraničního festivalu, čepice, mapa Paříže přes celou stěnu. Miloš byl zkrátka jakási tajemná entita, o které se u nás vždycky mluvilo s respektem, ale byla daleko, až v Americe. Jako kluk jsem byl zvědavý, kdo to vlastně je. Jenže jediným kontaktem tehdy byly telefonáty na účet volaného – na Vánoce, na Silvestra. Což bylo vždycky něco výjimečného, slavnostního.
