Pro jejich práci je nejdůležitější holistický přístup k navrhování a práce s technologiemi, ale i s přirozeným reálným světem. Nebe na zemi bude k vidění ve dvoraně barokního Clam-Gallasova paláce v Husově ulici a je součástí takzvané Galerijní zóny festivalu. Richard Loskot byl již třikrát nominovaný na cenu Jindřicha Chalupeckého. Spíše než hmatatelné objekty je pro jeho tvorbu typické vytváření specifických prostorových kompozic, které pomocí moderních technologií umocňují lidské vnímání.
Lidovky.cz: Vaše instalace na letošním Signal festivalu přenese lidi nad bouřkové mraky. Jak vás to napadlo? Nabízí se, že při nějakém ne úplně klidném letu.
Je pravda, že si dodnes vybavuji nepříjemné noční přistání v Burgasu skrze bouřkové mraky, ale i přesto se nápad nezrodil takto přímočaře. Jakýmsi impulsem na začátku byla výstava v Helsinkách, kde jsem chtěl v galerijním prostoru vytvořit nízko plazící se mlhu. Díky tomu jsem začal ve svém studiu experimentovat s mnoha přístroji, které by něco takového umožňovaly. Dodnes mi ve studiu stojí rozvrtaný kuchyňský mrazák, který chladil mlhu z přístroje, protože ten dělal mlhu příliš horkou a ta pak stoupala vzhůru. Pro galerijní provoz se to všechno zdálo téměř nemožné, a proto jsem od toho upustil. Avšak tato cesta mě přivedla k nápadu, který jsem zrealizoval pro letošní SIGNAL. Místo mlhy používám pěnu podobnou té, která vzniká při napouštění vany, ale v ohromném množství. Sehnal jsem přístroj, který používají filmaři a na zahradě studia UAII jsme vytvořili ohromné množství pěny, do které jsme mohli vstoupit a dělat hluboké tunely. Objevili jsme, že krásně nese světlo.
  |
Lidovky.cz: Pro vaši tvorbu je typické, že spíš než konkrétní materiální předmět vytváříte určité prostředí a následně zážitek pro diváka. Jaký pocit by si návštěvníci měli odnést z Nebe na zemi?
Ano, skutečně věřím, že se dílo rodí v určité interakci, nebo dokonce až v hlavě diváka. Snažím se tedy inscenovat takové prostředí, v němž skrze určitý prožitek dochází k tomuto efektu. Tato instalace je náročná v tom, že si musím být vědom velkého davu lidí, který jím prochází. Tudíž musím počítat s velkou robustností a přímější vizuální komunikací s divákem. V mých představách tuším, že se divák nutně nemusí cítit jako nad bouřkovými mraky, ale věřím, že bude konsternován abstraktní světelnou architekturou, jíž bude procházet.
Lidovky.cz: Budou si diváci moci sáhnout? Nebo do „mraků“ přímo vstoupit?
Ač bych divákovi moc rád dopřál zážitek vstoupit do oblak, bohužel z technických důvodů to nelze. Velké množství lidí by strukturu a tvar pěny rychle ničilo. Také by se mohlo stát, že by to přerostlo jen v zábavnou párty a nikdo by nevnímal nebe na zemi. Proto jsem navrhl, že diváci jdou po dlouhé lávce. Pěna přetéká i na lávku, a tak se divák může mraků dotknout a i jimi projít.
Lidovky.cz: Instalace bude k vidění v barokním Clam-Gallasově paláci v centru Prahy. Nenarazili jste kvůli památkové povaze místa na nějaké komplikace? Bylo to složitější? A byl výběr lokace na vás?
Místo instalace jsem hledal s lidmi ze Signal festivalu, kteří mi ho doporučili a mně připadalo pro tuto věc naprosto vhodné. I když je v centru města, tak je sevřené, klidné a dá se v něm udělat naprostá tma. Navíc barokní prostředí paláce se celkem hodí k tvarosloví nadýchané pěny. Komplikace nebyly žádné, naopak bylo až zázračné, že zde vše bylo dostupné – elektřina, voda, ideální rozměry a vlídní správci.
Lidovky.cz: Pracujete rád se světlem i obecně nebo jste pro Signal udělal spíše výjimku?
Já věřím, že světlo je vše, co vidíme. Světlo nese veškeré informace, proto musím vždy pracovat se světlem.
Lidovky.cz: Jak byste popsal svoji tvorbu někomu, kdo ji vůbec nezná? Mají vaše díla nějakou spojovací linku?
Ano, už jste to načala v jedné z předchozích otázek. Má díla jsou spíše prostředím, která skrze prožitek inscenují umělecké dílo. Jejich součástí musí být tedy divák, na kterého se soustředím, o němž přemýšlím. Také mám rád, když divákům nabídnu jistou otevřenost, aby na konci tohoto poznání mohli říci „aha“. Také řeším častěji věci z oblasti fyziky a poodkrývám děje, které běžně přehlížíme.
Lidovky.cz: Co vás profesně čeká v příštím roce? Máte v tuto chvíli nějaké plány?
Plán mám první a jediný a to, že se nám ze začátku roku narodí dítě. Přesto, i když vím, že jsou další věci, dál nevidím.
Lidovky.cz: Co pro vás Signal festival na české scéně představuje?
Velice rychle si vybudoval známost a velikost. Baví mě, nakolik dokáže proměnit veřejný prostor tematika světla. Jsem také rád, že současný ročník jde dál za centrum města, kde bude více klidu na vnímání jistě zajímavých instalací.
