Nečasová je moje kamarádka. Obvinění ani politiku neřeším, říká Gregorová

Lidovky.cz: Jste s Janou Nečasovou kamarádky?
Ano, Jana je moje kamarádka a vůbec se to nebojím říct. Mám ji ráda, ixkrát mi lidsky pomohla a vážím si jí za to. Stejně tak si velmi vážím Petra Nečase, je to velice chytrý chlap.

Lidovky.cz: Nedávno jste otevřeně podpořila její novou firmu na osobní koučink. Co vás k tomu vedlo?
Teď nevím, jestli je to rozhovor o mně, nebo o Janě Nečasové. Podpořila jsem ji, protože je to moje kamarádka. Nejsem typ člověka, který by na svoje kamarády házel špínu. Mediální obraz je dneska totiž hodně zkreslený a já si obrázek o lidech dělám ráda sama. Od chvíle, kdy jsem viděla film Vrtěti psem, dělím všechno tisíci. Janu dobře znám a vím, jaká je. Proto jsem jí podpořila a vzkázala, ať vzlétne z popela jako Fénix. Je to silná ženská, ale lidi se k ní chovají strašně.

Lidovky.cz: V souvislosti s podporou jste řekla, že společnost nemá ráda silné ženy. Vnímáte to na vlastní kůži?
S tím se setkávám velmi často. Lidi jsou překvapeni, co všechno dělám, že sama jako žena a ještě k tomu Slovenka vedu divadlo. Když Radek umřel, mnoho lidí si myslelo, že divadlo skončí, že to neustojíme. Nestalo se tak, ale problém s mojí osobou má spousta lidí pořád… Setkávala jsem se s tím i před Radkovou smrtí. Dozvídala jsem se třeba, že svého muže řídím. Což je blbost, protože Radek byl obrovská osobnost. Já jsem ho jenom nezatěžovala zbytečnostmi - netušil třeba, jestli divadlo má, nebo nemá peníze, protože jsem chtěla, aby se soustředil jenom na hraní. Režisér Bednárik mi jednou řekl, že nejsem typ ženy „ochraňuj mě a braň“, ale „devastuj mě a nič“. Takhle to je.

Lidovky.cz: Neodrazoval vás od podpory byznysu Jany Nečasové fakt, že čelí obvinění ze zneužití vojenské tajné služby?
Obvinění nezkoumám ani neřeším. Jestli nějaká kauza je, tak prosím, ať se správně vyřeší. Já nerozumím politickým hrám, nezkoumám je a nechci je řešit. Přijde mi ale nesmyslné, aby na základě něčeho takového padla vláda.

Lidovky.cz: Bavíte se s Janou Nečasovou o politice?
O politiku se nestarám, ačkoli jsem se několikrát přesvědčila o tom, že zprávy, které se nám o ní dostávají, jsou taky hodně zkreslené. Z médií máte pocit, že se politici nenávidí a jdou po sobě. Zúčastnila jsem se nějakých akcí, kde byli i politici, a nemohla jsem věřit vlastním očím. Normálně spolu mluví, popíjejí, plácají se po ramenou...

Od smrti Radka Brzobohatého uplynou v září tři roky. Na život bez něj si vdova Hana Gregorová stále ještě nezvykla.

Lidovky.cz: Sama máte za sebou složité životní období, před necelými třemi lety vám zemřel manžel. Využila jste někdy služeb osobního kouče?
Nikdy jsem nic takového nevyužila. Po Radkově smrti jsem nenavštěvovala ani psychiatra. Nerada ukazuji někomu jinému, že se trápím, raději si to vyřeším sama v sobě. Naštěstí mám taky výborné kamarádky. Rozumím ale tomu, že koučink má dneska svoje místo. Znám jednu velice úspěšnou koučku z Bratislavy, vím, že je to žádaný obor. Setkala jsem se i s několika muži - kouči, i když jako osobnostní koučky preferuji spíš ženy. Máme mnohem logičtější myšlení než chlapi.

Lidovky.cz: Odezněla už největší bolest ze ztráty manžela?
Naopak, je to horší a horší. Pořád se dostávám do situací, kdy mi Radek nesmírně chybí, mám ho pořád kolem sebe. Na ulici mě zastavují lidi a říkají, jak Radka milovali. Neustále ho vidím v divadle, doma i na zahradě. Jeho pokoj zůstal dodnes netknutý, jako by odešel včera. Jeho svetr visí stále na židli a bunda s čepicí v předsíni. Vůbec nejhorší jsou večery, byli jsme zvyklí usínat u sebe, zaklíněni jeden do druhého.

Hana Gregorová.

Lidovky.cz: Říkáte, že problémy si řešíte nejraději sama v sobě. Jaké činnosti vám pomáhají oprostit se od smutku?
Nesnažím se zabít smutek nějakými činnostmi. Docela ráda se smutným myšlenkám oddávám, dokonce bych řekla, že sama sebe někdy až vědomě týrám. Mám ty chvilky ale ráda… Když večer přijdu z divadla, dám si kafe, cigáro a ve svých myšlenkách si povídám s Radkem. Nebo si čtu jeho zamilované dopisy.

Lidovky.cz: Nelitujete toho, že jste se po jeho smrti rozhodla sama vést divadlo, které jste zakládali spolu?
Nikdy v životě ničeho nelituji, maximálně tak toho, že nežijeme třeba tři sta let. Myslím, že Radek by si přál, aby to takhle dopadlo. Divadlo jsem vedla i před jeho smrtí, po jeho boku to ale bylo úplně jiné. Byla tam ta hlavní motivace, Radek. A že mi ho divadlo pořád připomíná? Oprostit se od něho nedokážu nikde. Kdybych nechala divadla, stejně zapnu televizi a Radek bude tam. V hlavě ho navíc budu mít, i kdybych odjela na pustý ostrov.

Lidovky.cz: Počátkem letošního roku jste se ale nechala slyšet, že byste divadlo nejraději pověsila na hřebík…
Občas jsou situace, kdy člověk nemůže. Zrovna teď jsem unavená a vyčerpaná. Nemám jediný den volna, takže bych divadlo chvílemi opravdu nejradši zamkla a nechtěla nikoho ani vidět. Přes prázdniny ale naberu síly a věřím tomu, že to bude zase dobré. A když už to nepůjde, tak to nepůjde a nedá se nic dělat. Nic není důležitější než život a hlavně zdraví.

Lidovky.cz: Neuvažujete o tom, že byste vedení divadla předala někomu jinému
Co já vím, možná to někdy může nastat. Občas si říkám - je mi dvaašedesát let, jak dlouho to ještě mám takhle táhnout? Hlavně teď na konci sezóny mám pocit, že bych v divadle mohla bydlet. Je to nesmírný zápřah.

Lidovky.cz: Myslíte, že do vašeho života ještě vstoupí jiný muž?
Nikdy nemůžete nic vyloučit, ale nepředpokládám to. Vezměte si už jen to, kde ho mám hledat? Chlapi jsou dneska úzkoprofilové zboží, občas mi připadá, že pořádní chlapi neexistují. Navíc Radek ve mně stále je a pochybuji, že by ho dokázal někdo nahradit. Nikoho neodsuzuji, ale nedokáži pochopit ženy, které ovdoví a do roka si jsou schopné najít jiného partnera. Úplně mě to fascinuje, nedokáži si to vůbec představit.

Lidovky.cz: Čím podle vás je, že – jak říkáte – pořádní chlapi neexistují?
Asi dobou. Muži jsou workoholici, mají pocit, že mají stále málo. V mladém věku si vezmou na třicet let hypotéku, všechno jsou jen peníze peníze, do toho hrozba ztráty zaměstnání… Nevím, ale přijde mi, že dnešní doba je strašně uspěchaná.

Lidovky.cz: O vašem synu Ondřejovi byste asi neřekla, že není pořádný chlap.
Náš syn byl dobře vychovaný a má dobré geny. Tak jako byl jeho táta, je Ondřej gentleman, slušný a velkorysý chlap. Kdybych byla mladá, byl by pro mě vzorem dobrého partnera.

Lidovky.cz: Jak vycházíte s jeho přítelkyní Taťáňou Kuchařovou?
Výborně, není vůbec pravda, co píše bulvár. Že Táňu nesnáším, protože mi bere Ondřeje, že ji nemám ráda, protože mi šlape na paty a podobné nesmysly. Jsem šťastná, že jsou spolu, jsou zamilovaní, úžasní, klape jim to a věřím, že jim to vyjde. Vídám se s nimi, jak to jde.

Lidovky.cz: Jak budete trávit nadcházející divadelní prázdniny, na které se těšíte?
Nikam se nechystám, nejsem ten typ, co by za každou cenu musel někam cestovat. Odpočinek pro mě znamená, že můžu vypnout hlavu, na to se o prázdninách těším. Natáhnu se na zahradě a nikam nebudu muset.