18. dubna 2019 6:42 Lidovky.cz > Zprávy > Lidé

Nejkrásnější kraslice zdobené slámou. ‚Každé vajíčko si o svůj vzor řekne samo’

„Slámu mi vozí přátelé z různých koutů republiky, liší se v odstínech. Může být... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy „Slámu mi vozí přátelé z různých koutů republiky, liší se v odstínech. Může být... | foto: Tomáš Hájek

Pod rukama jí vznikají jedny z nejkrásnějších kraslic. Marcela Hrabovská z Želešic u Brna pro zdobení využívá malé kousky slámy – na jedno vyfouknuté vejce jich spotřebuje i tisícovku. „Nic si předem nemaluji, každé vajíčko si o svůj vzor samo řekne,“ říká žena, která nad výrobou jedné kraslice stráví klidně i šestnáct hodin.

Snaží se dodržovat tradiční postupy, namísto razníků na slámu používá nůžky, a když potřebuje vejce nabarvit, sahá po přírodních barvivech. „Slámu mi vozí přátelé z různých koutů republiky, liší se v odstínech. Může být bílá, zlatá, hnědá i růžová,“ říká dvaašedesátiletá Marcela Hrabovská.

LN Kde se vzal zvyk zdobit vejce slámou?
Původně jsou to hanácké kraslice. Hanáci jsou totiž trochu pomalejší – a tohle zdobení vajec vyžaduje rozvahu. Ale postupně se oblast rozšiřovala přes Konicko, Slavkov, Křenovice a dál přes Brno až na Blanensko a Vyškovsko. Dříve to bylo tak, že si děvče vzalo třeba vojáka a odstěhovalo se s ním jinam – a s ní šla i tradice.

LN Jak dlouho se výrobě kraslic věnujete?
x
Celý život. Prvotním impulzem byla nutnost. Měli jsme se dobře, ale rodiče nechtěli utrácet za krásná vejce. A já je chtěla mít hezká, musela jsem si je tedy nazdobit sama. Jako děcko jsem dělala i jiné techniky – umím vajíčka škrabat, vyráběla jsem voskové reliéfy, které jsou docela rychlé, a přitom krásné. Sláma je asi nejpracnější, a když jsem se musela starat o děti, domácnost a zahradu, neměla jsem na ni moc čas, takže jsem takto zdobená vajíčka dělala jen pro nejbližší. Později jsem k nim ale tíhla víc a víc, a jakmile odešly děti z domu, zůstala jsem u ní. Posledních dvacet let se věnuji jen zdobení vajec slámovou technikou.

Snaží se dodržovat tradiční postupy, namísto razníků na slámu používá nůžky, a...
„Nic si předem nemaluji, každé vajíčko si o svůj vzor samo řekne,“ říká žena,...

LN Učila jste se ji sama?
Potkávala jsem se s paní Zdražilovou z Blanska, úžasnou dámou. Ta slaměnou techniku umí! Vždycky jsem se jí ptala, jak je možné, že je má hezčí. A ona odpovídala: „Ale vždyť je máš taky hezký, děvče.“ Stejně jsem chtěla vědět, co dělám špatně, a tak jsem seděla vedle ní a ona mi ukazovala chyby. Díky ní mám dneska techniku vypilovanou. Vysvětlovala mi třeba, že vejce má dvě líčka a uprostřed je cesta – i řadu dalších věcí.

LN Kolik vás je, krasličářek, které se věnují slámové technice?
Šikovných děvčat znám spoustu. Ale když se jich zeptám, kolik času stráví nad jedním vejcem, mnohdy odpovídají, že dvacet minut, maximálně půl hodiny. Důvod je prostý: používají větší střihy, a tak mají třeba sluníčko přes celé líčko. Já sedím nad vajíčkem třeba i šestnáct hodin, protože na jeho vyzdobení použiju osm set až tisíc kousků. A pak jsou vajíčka, která jsou dělána z kousků vyražených razníky. Bývají překrásná, ale je snazší je vytvořit. Já razníky nepoužívám.

LN Vzory si na vajíčka malujete, nebo je děláte popaměti?
To je právě to, co u mě odborníci oceňují – žádný vzor si nemaluji. U mě si to vajíčko samo řekne, co chce. Navíc si vždycky rozdělám víc vajíček, která zdobím. Když na ně lepíte slámu a otáčíte jimi v ruce, s čerstvě nalepenými dílky byste si mohli pohnout a na lepidle by mohly ujet. Takže většinou dělám dvě tři vajíčka najednou. Každý vzor je jiný a každý si musím pamatovat. Nesmím to splést – a to mám v hlavě.

LN Na vašich vajíčkách jsou nejčastěji dílky ve tvaru jakéhosi kosoúhelníku, ale viděl jsem vajíčka i s jinými tvary, než používáte vy. Jak se dělají třeba kolečka do středu květů?
Snažím se dodržovat tradiční postupy. Proto se raději držím nůžek, kterými si připravenou slámu stříhám do tvaru, který jste zmínil. Je to tvar obilného zrna. Na jiné tvary, jako jsou kolečka, půlkruhy či srdíčka, se používají zmíněné razníky. Také existují řezačky na proužky. Nepoužívám je, ale tyto techniky neodsuzuji, je dobře, když se tradice vyvíjí.

Marcela Hrabovská z Želešic u Brna pro zdobení využívá malé kousky slámy

Marcela Hrabovská z Želešic u Brna pro zdobení využívá malé kousky slámy

LN Kde sháníte slámu?

No, dřív jsem s nadsázkou říkala, že práce na vejci zdobeném slámou začíná o žních a že musím být rychlejší než kombajn, ale tak to není. Sláma se dá sehnat kdykoli během roku. Dokonce jsem si za tu dobu vybudovala síť přátel, kteří mi vozí různé druhy slámy z celé republiky. Třeba z jižních Čech, z oblasti, kde je rašelina, mi vozí tmavé odstíny. Z Vranovic a ze Žabčic mám zase ty světlejší. Stačí, když se podíváte, co mám tady na stole – skoro každá sláma má jiný odstín: zlatavý, bílý, hnědý, růžový… Nic z toho není barvené. Třeba zelená sláma se získá tak, že obilí utrhnete ještě nezralé a usušíte je ve tmě.

LN Jak se sláma na vajíčka lepí?
Nastříhané kousky nanáším na vajíčko špendlíkem. A hlavně rozlišuji – musím sledovat, která část je lesklá a která hrubší, matná. Lepidlo musím nanášet z matové strany, protože to je strana, která saje, a lepidlo tak přilne k vejci. Kdybych ho nanesla na tu hladkou, do druhého dne by sláma uschla a nalepený kousek by spadnul. Musíte dodržovat sklon řezu slámy. Úhel střihu je důležitý, aby k sobě dílky pasovaly.

LN A jak to děláte s barvením vajec? Používáte přírodní barvy?
Snažím se dodržovat tradiční postupy i při barvení a používám různá přírodní barviva. Vajíčka sama o sobě mají různé barvy od bílé až po hnědou, ale třeba vlaštovičník udělá barvu žlutozelenou, červené zelí zase modrou. Žlutou udělá šafrán nebo kurkuma, tmavě hnědou dělám pomocí ořechového listí a slupek. Hnědočervenou získáte, když povaříte vejce v cibulových slupkách, hnědé vejce v modrém zelí vám dá šedou. Růžová vzniká díky březuli, což je exotický strom. Jeho kůru k nám dováželi původně na barvení kůží, ale teď jsem si větvičky a kůru přivezla z Ameriky.

LN Je nějaká symbolika v motivech, které používáte?
Symboliku naleznete už v základním dílku, který představuje obilné zrno, symbol hojnosti. Svatební vejce třeba neslo symbol rybí šupiny. Tato vejce se dávala nevěstám, aby měly hodně dětí a peněz. Pak se dělá třeba sluníčko, což symbolizuje hojnost a úrodu. Kruhové propojení naznačuje spojení domu, hospodářství a pole. Nebo je motiv, kterému se říká slepičí tlapka. Odkazuje k tomu, že v hospodářství nežijí jen lidé, ale i zvířata. A když dáte do kruhu tyhle ťapky, je to vlastně spojení rodiny, zvířat a hospodářství. Proto se vejce nosí do kostela posvětit – tím světíte nejen úrodu, kterou jste sklidili, ale také tu budoucí, protože zrno i zasadíte.

LN Všiml jsem si, že na některých vejcích je i had...
Had je ochráncem domu. Z jednotlivých symbolů pak na vajíčko skládám celé vzory. Těch významů v symbolech je spousta. Dříve, v době bez televize a internetu, si lidé různé věci sdělovali právě takto. Bohužel řadu těch sdělení dnes už ani neumíme přečíst.

LN Jak se díváte na nové techniky zdobení vajec?
Lidé se ptají, co říkám třeba na ubrouskovou techniku nebo drátkování. Nejsou to tradiční techniky, jsou nové, ale tradice zdobení vajec se tím jednoznačně udržuje. A je dobře, že zůstává živá. Jsem ráda za každou maminku, která místo nákupu plastových vajec vajíčka uvaří a s dětmi je zdobí. Znám paní, která sbírá šišky a lepí jednotlivé šupinky na vajíčka.

LN Proč jsou některá vajíčka plná a některá se naopak vyfukují?
Původně se dávala uvařená. Vyfouknutá vejce se začala zdobit až v druhém roce první světové války, protože bylo málo jídla a bylo třeba nakrmit vojáky. Vařená vejce se proto nesměla zdobit. A tak si je ženské začaly vyfukovat, protože pro řadu krasličářek z jihu Moravy to byla slušná obživa – nazdobená vajíčka se vozila až do Vídně na trhy.

LN Kdyby si někdo chtěl slámovou techniku zkusit, co byste mu poradila?
Ať začne lepit na plné uvařené vejce nebo na vyfouknuté vajíčko obarvené v akrylátové barvě. Tak to dělám i já ve školách, když učím děti práci se slámou. Taková vajíčka jsou pevnější. Další věc, která to ulehčí, je používání větších kousků slámy. A začněte se solárním motivem. Jedno slunce vytvořené z osmi dílků je většinou přes celou plochu líčka. To je základ pro všechny, kteří začínají. Čím déle to budete dělat, tím víc budete chtít, aby se vám toho na vejce vešlo víc – a budete dílky zmenšovat. Nebojte se taky „opisovat“ vzory. Vezměte si na pomoc knížku, časopis nebo třeba starou pohlednici.

Tomáš Hájek, fotograf a novinář

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!