Když jsme přijeli na poušť, kde je Mars Desert Research Station, která vypadá jako pravá stanice na Marsu - snaží se totiž simulovat život na této planetě, aby opravdoví vědci měli možnost najít veškerá úskalí budoucího života na této planetě pro nás lidi.
Mladí a neklidníJsou mladí, talentovaní a mají kuráž. Navíc mají nadhled a chuť podělit se o střípky svých životů s ostatními. To vše spojuje herce Tomáše Dianišku, Ondřeje Bretta, Jacoba Erftemeijera a jejich kolegyně Terezu Dočkalovou a Petru Nevačilovou. V novém seriálu serveru Lidovky.cz můžete sledovat jejich kariéru a zážitky. Jak žijí mladí čeští herci? |
Ač vědci nejsme, tak i my jsme se tam dostali. Číslo naší crew bylo 154. Já, Jirka Havelka, Halka Třešňáková, Petr Prokop, Tomáš Jeřábek, Tereza Nvotová, Ondřej Doule (věděc ze Space Academy NASA ), režisér Benjamin Tuček, producent Zdeněk Janáček a zbytek štábu.
Když jsme přijeli v ten osudný den na stanici a seznámili jsme se svými kajuty, které byly bez oken o velikosti takové, že stačila jen na to, aby se člověk mohl otočit a vyjít ven na chodbu, rozhodla jsem, že si kajutu vymaluju.
Našla jsem totiž barvu. Říkala jsem si, že jí budu mít krásně čistou a vyzdobím si jí vánočními světýlky, které jsem si vzala s sebou. Dokonce jsem všem nabídla, že jim vymaluji i ty jejich. Zavřela jsem se do kajuty a nádhernými tahy jsem do detailu ji vymalovala. Otevřela jsem dveře, aby mohla barva, co nejrychleji schnout. Posadila jsem se v místní naší Space kuchyni, kde jsme k jídlu měli jen dehydrovanou stravu jako správní kosmonauti. Dala jsem si sušené mléko s muslli. A začalo peklíčko!
  |
Bežela jsem na toaletu. A začala všechno jídlo zvracet. Dostala horečky a nemohla se hýbat. Dovedli mě do karavanu, kde bydlel celý štáb filmu. Lehla jsem si. A nekonečné zvracení všeho, co jsme měla v sobě pokračovalo. A bylo k nezastavení. Všichni začali zkoumat barvu a jídlo, které jsme měla. Nic nenašli.
Petra NesvačilováPetra Nesvačilová se narodila v Táboře, ale vyrostla v Českých Budějovicích. Chodila na dramatické kroužky, zpěv a tanec. Když studovala na gymnáziu, šla za školu a jela tajně na konkurz do Divadla Na zábradlí. Konkurz vyhrála a získala roli v představení Gazdina roba. Později vyhrála konkurz na hlavní roli ve filmu Pusinky a vzali jí na FAMU na katedru dokumentární tvorby, kde vystudovala režii. Nyní hraje hlavně v divadle Ungelt, VOSTO5 a Bratrů Cabanů v představení Bond a Medea. Je módní tváří návrhářky Josefíny Bakošové. Také režíruje. Za svůj první celovečerní film Zákon Helena byla nominována na cenu Českého lva. |
Ale asi kombinace natírání po dlouhém letu a cestě s pojené se sušeným jídlem nebyla ideální. Pamatuji si, jak jsem vždy otevřela oči, celý štáb seděl u postele a nahlas přemýšlel, co se mnou. Padly i návrhy, že zavolají vrtulník. Ale když jsem si představila, že poletím vrtulníkem do americké nemocnice za několik set dolarů, řekla jsem, že to zvládnu. Ač v duchu jsem si přála, aby to bylo za mnou.
Z okna karavanu jsem viděla hvězdy. Snažila se přesným pojmenováním hvězdných soustav zapomenout na bolest, která prostupovala celé mé tělo. Měla jsem obrovské křeče. Načež přišla Halka. Sedla si ke mě se lžičkou vody. Věděla jsem, že i z vody mi je zle. A taky, když jsem ji dostala do úst, vše jsem opět vyvrhla. Celou noc u mě trpělivě seděla a prosila mne ať alespoň po lžičkách do sebe dostávám vodu a já jí zase prosila ať mne nechá, že i ta voda mne nutí vše ze sebe dostat ven.
Halka přesto držela a každou hodinu mne budila se lžičkou vody. Trvalo to tři dny! Natáčení začalo beze mne. Každopádně potom jsem se vzchopila. Otrava byla pryč! Halka mne zachránila a já šla natáčet. Děkuji Halko a všem z Marsu! Film už je hotov a jde už do světa! Konečně! Právě 5. července má premiéru náš film MARS na festivalu ve Varech! A na podzim bude pražská premiéra a film jde do kin. Tak se vidíme v kině kamarádi!!!
