Informoval o tom list Trouw, který se odvolává na v úterý zveřejněné válečné deníky ministra zahraničí nizozemské exilové vlády Eelca Nicolaase van Kleffense.
Královna Vilemína v březnu 1945 požádala ministra van Kleffense, aby se prostřednictvím Vatikánu pokusil zjistit, zda by bylo možné dosáhnout propuštění belgického krále Leopolda III., který byl v té době i s manželkou a třemi dětmi internován v Rakousku. Belgický král v roce 1940 odmítl - na rozdíl od nizozemské panovnice Vilemíny - uprchnout před nacisty z vlasti do zahraničí, a stal se proto zajatcem.
Nizozemská královna se loučí. Teď kraluje Willem-Alexander |
Deník Trouw připomněl, že nizozemská královna během války vystupovala protiněmecky a výhrady měla i vůči Svatému stolci. V zájmu záchrany belgického krále ale byla podle něj ochotna ze svých zásad ustoupit. Z van Kleffensových deníků vyplývá, že se obávala, že by nacisté mohli kvůli blížící se porážce ve válce belgického panovníka s rodinou zlikvidovat.
Jaké kroky královna a nizozemská vláda v této věci dále podnikly, není jasné. Vatikánské archivy z doby Pia XII., který byl papežem i v době druhé světové války, by se měly otevřít v březnu příštího roku, a mohly by tak přinést další informace. Diplomatické úsilí nizozemské královny nicméně k osvobození belgické královské rodiny nevedlo. V květnu 1945 byla osvobozena americkou armádou.
Bratry z Nizozemska, kteří v Praze zbili číšníka, poslal soud na 5 a 6 let do vězení |
Belgická exilová vláda vinila Leopolda III. z kolaborace s nacisty. Král byl sice očištěn, řada Belgičanů si ale přesto nepřála jeho návrat do vlasti, a monarcha tak žil i s rodinou po válce v exilu ve Švýcarsku. Po návratu do Belgie v roce 1951 Leopold abdikoval ve prospěch svého syna Baudouina.
Vilemína (Wilhelmina), prababička současného nizozemského krále Willema-Alexandera, vládla Nizozemsku v letech 1890 až 1948. Tři roky po konci druhé světové války abdikovala ve prospěch své dcery Juliány. Zemřela v roce 1962.
