Málokdy je při natáčení přítomna osobní ochranka...
Ochranka pana prezidenta, kterou Václav Havel nazývá pistolníky, to byli docela roztomilí kluci, které člověk při natáčení ani nevnímal. Jeden z nich vypadal jako socha černého anděla s nastavenými dlaněmi od Jiřího Davida, která je na zámku v Třebešicích - nejdřív jsem si chodila hladit tu sochu, teď pistolníka.. A je od nich hezké, že hlídají Václava Havla a jeho okouzlující ženu Dášu.
Čím vás vaše herecká kolegyně tak okouzlila?
Vážím si jí z mnoha důvodů. Samozřejmě že je to skvělá herečka, ale obdivuji ji i proto, jak dokáže zvládat ten neuvěřitelný tlak, pod nímž neustále žije. Kdyby na mě byla upřena taková pozornost médií, tak už se dávno zblázním. Podnikaly jsme s Dášou pochodové túry po okolí a neustále nám byli v patách paparazzi. Tak jsme je aspoň trochu prohnaly po kopcích, aby se při své práci konečně pořádně zapotili... Někdy to bylo i docela srandovní - to když se procházíte přírodou a najednou na horizontu vidíte s vypětím všech sil utíkat někoho s obrovským pupkem, ověšeného spoustou foťáků, kdo se vás snaží nadběhnout, aby na vás vyskočil z nějakého křoviska a nafotil, jak jste na výletě. Bavilo nás měnit trasy, schovávat se jim, vytvářet falešné stopy, ale oni pak, bohužel, začali používat nefér prostředků - asi už nemohli dál, tak si na naše pronásledování brali auto.
Celý rozhovor s Bárou Seidlovou čtěte zítra v magazínu Pátek.
