Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Obsluhovala jsem kambodžského krále. Na dálkových letech jsme měli kuchaře, vzpomíná bývalá letuška ČSA

Lidé

  5:00
PRAHA - Vařila čaj „na hlasivky“ Karlu Gottovi. V době, kdy se jen málokdo dostal za hranice Československa, ona procestovala půlku světa. O své službě a zážitcích z létání vyprávěla pro server Lidovky.cz bývalá letuška Radmila Altnerová, která začala pracovat u Československých státních aerolinií v roce 1961.

Letušky ČSA. foto: Radmila Altnerová

Kariéře v oblacích se Radmila Altnerová věnovala až do roku 1978, celých 17 let trávila většinu času ve výškách, z nichž sledovala svět z ptačí perspektivy. Ve věku 37 let odešla do předčasné penze.

Lidovky.cz: Jaké požadavky musela potenciální letuška splňovat pro vstup do státního dopravce? Mohl už tehdy nastoupit muž - stevard?
Musela jsem mít nejméně středoškolské vzdělání s maturitou, plynně mluvit minimálně dvěma jazyky, mít všeobecný přehled, nadprůměrný vzhled a perfektní zdravotní stav. Už tehdy byli součástí palubního personálu i muži. V roce 1961, kdy jsem k ČSA nastoupila, bylo v našich řadách asi 40 zaměstnanců. Roku 1978, kdy jsem společnost opouštěla, nás bylo kolem 400 a počet stále rostl. 

Na palubě.
Athény.

Lidovky.cz: Jakými jazyky mluvíte?
Anglicky, rusky, španělsky a francouzsky. 

Lidovky.cz: Jak probíhal následný výcvik?
Během počátečního výcviku jsme měli čtrnáctidenní praxi v hotelu, poté proběhl dril různých bezpečnostních postupů, trénovali jsme hlášení a typovky (detailní výcvik pro různé typy letadel, v té době ČSA vlastnilo flotilu s Tupolevy - Tu-104, Tu-124, Tu-134, Jak-40 a letadla značky Iljušin, pozn. red.) Kurz trval dva měsíce. Poté následovalo přezkoušení. Nouzové přistání a evakuaci do vody jsme nacvičovali v bazénu na Kubě.

Lidovky.cz: Kolik jste vystřídala uniforem během své kariéry?
Uniformy se měnily podle sezony a posledních módních trendů. Za dobu svých služeb jsem měla, myslím, pět různých uniforem. Měli jsme i odlehčenou verzi, pro lety do tropů. I exkluzivní uniformu na lety do New Yorku, ta se ale nikomu nelíbila.

Lidovky.cz: Jaké služby byly za letu cestujícím k dispozici?
Na kratších linkách jsme podávali studenou svačinu a nápoje. Na některých byl navíc i palubní prodej - parfémy, alkohol, cigarety. To jsme potom sotva stíhali. Ke každé prodané miniatuře musíte podávat pohár s ledem, aby to mělo úroveň. Navíc dostáváte peníze v různých měnách. Někdy jsme měli třeba i pět různých měn z jednoho letu. Takže to následné počítání bylo zdlouhavé. To bylo vlastně na svou dobu dost netradiční - normálně se cizí měna nesměla vyvážet, ale my jsme jich měli plné měšce (smích).

Výstup cestujících v Damašku.

Na dálkových letech jsme vozili kuchaře, který za letu servíroval čerstvé bifteky s hranolky. Nebo řízky, které jsme ještě potom, kdy všichni dojedli, ještě roznášeli na stříbrném podnose na přidání.

Lidovky.cz: Bývalo za letu běžné něco, co dnes už není možné?
Asi nejvýraznějším rozdílem je zákaz kouření v letadle. Za mých služebních let kouření bylo normální věc. A další tehdejší kuriozitu jsem si vybavila, když jsem dohledávala fotografie pro tento rozhovor. Nemohla jsem přijít na to, jak je možné, že z prvních 7 let žádné nemám. A potom mi došlo, že se do letadla nesměly nosit fotoaparáty. Prý kvůli prevenci špionáže. V odletové hale vždy probíhalo hlášení: „Odevzdejte fotoaparáty a střelné zbraně.“ Poté byly vybrané předměty odevzdány posádce a po příletu jsme je rozdávali zpět. První fotky, které jsem našla, jsou až z roku 1968. 

Dále si vzpomínám, že po příletu na pobyt do Rabatu, kde jsme měli strávit měsíc, byla celá naše posádka vyzvána ke vstupnímu pohovoru na místním velvyslanectví. Tam nás upozornili, že bychom se neměli bavit o státních tajemstvích. Nebo například v Moskvě, v místním hotelu Peking, bylo prý v lampě odposlouchávací zařízení, tak jsme se často bavili tím, že jsme nahlas vyslovili urážku na nějakého významného ruského státního představitele, ale nikdy jsme kvůli tomu neměli žádný průšvih. Naštěstí. 

Lidovky.cz: Pozorovala jste, že v průběhu let upadala obecná úroveň letectví?
V průběhu mých služebních let byl stále znát obrovský rozkvět. Cestující byli vždy slušně oblečeni, jakoby šli na společenskou událost. Během roku 1977 jsme soukromě vyrazili s manželem na dovolenou do Peru v džínách. Měli jsme letět Business třídou s Air France, která se držela společně s Lufthansou na tehdejší světové špičce. Letuška toho letu nás vykázala se slovy, že se musíme převléci, jinak neletíme. Po roce 1989 se podle tehdejších standardů stala z létání už naprosto běžná věc.

Paní Altnerová u Tádž Mahalu.

Lidovky.cz: Jaké výhody tenkrát neslo být zaměstnancem takové společnosti?
Všichni znali náročnost tohoto povolání, proto nám byly zaměstnavatelem hrazeny každoroční lázně. Dále mezi výhody určitě patřily i letenky, které jsme měli zdarma s naší společností i s těmi spřátelenými (např. s Lufthansou nebo Air France). Až to trvalo až do doby, kdy letiště zavedly poplatky kvůli zvýšeným bezpečnostním kontrolám a s nimi spojenými náklady. Další výhodou byla bezesporu možnost odejít do předčasného důchodu. 

V Americe už byli v trendu úpadku úrovně napřed. Vzpomínám si na naší další cestu do USA se společností Delta. Už tehdy americké společnosti neměly pro letušky věkové, vzhledové, ani znalostní omezení, aby se nejednalo o diskriminaci. Podobně jako proslulá společnost PAN AM. Což byly jedny z prvních aerolinek, v nichž se přestalo zdarma nabízet občerstvení.

Lidovky.cz: Jaké podmínky byly pro odchod do důchodu?
Jako letušky jsme musely mít odpracovaných minimálně 12,5 roku, tedy polovinu toho, co ostatní zaměstnání. Věkový limit pro odchod byl 40 let. Stejnou výsadu dostali i zaměstnanci vládní letky, vojáci, policie a horníci. V prvních jednáních parlamentu po změně režimu v roce 1989 zněl návrh na zrušení těchto výsluh, ale s právní pomocí jsme to vybojovali zpět.

Lidovky.cz: Vzpomínáte na nějaké známé osobnosti, které jste doprovázela?
Z umělců mi, samozřejmě, nejvíce utkvěl v paměti Karel Gott. Na krátké lince do Frankfurtu, kde jsme podávali jen studené občerstvení a nebylo běžné dávat teplé nápoje, si mistr „strašně slušně“ vyžádal teplý čaj na hlasivky, tak jsem mu samozřejmě vyhověla. On byl bezvadný. Také byl velký zážitek, když jsme vezli do Prahy moskevský balet. A Evu Pilarovou na Kubu.

Machu Picchu.

Jako na další velký zážitek si vzpomínám, že jsme vezli do Prahy Norodoma Sihanuka (bývalý král Kambodže, pozn. red.). Tehdy nás při přistání slavnostně doprovázely stíhačky a vystupovalo se na červený koberec. Celá posádka od něj dostala krásné dárky.

Lidovky.cz: Zažila jste nějakou nouzovou situaci během letu?
Během tolika let jsem naštěstí žádnou krizovou situaci nemusela řešit. Ale kuriózních příběhů, které mohly skončit neštěstím, mám v zásobě spoustu. Například případ, který už by se dnes pravděpodobně stát nemohl. Šlo o let z Prahy do Jakarty, kam letadlo mířilo s několika mezipřistáními. Právě v Jakartě pak zůstávalo přes noc, druhý den jsme do něj nastoupili my jako nová posádka a letěli jsme zpět do Prahy, mezipřistání jsme měli v Singapuru.

Hned při vstupu do letadla jsme se ale pozastavili nad tím, že chyběl závěs mezi kabinou pro cestující a přední galley (kuchyňkou u pilotní kabiny, pozn. red.), ale situaci jsme nijak zvláště neřešili. Ovšem v Singapuru s ostatními zavazadly nakladači vyložili i cestujícího - jejich kolegu, nakladače zavazadel z pražského letiště. Později posádka v tomto prostoru poblíž kyslíkových přívodů našla několik nedopalků cigaret a závěs, který tento nevítaný cestující používal jako deku. Výlet se mu ale nevydařil, byl s pouty a doprovodem odvezen tím stejným letem zpět do Prahy. 

Autor:

VIDEO: Střílej po mně! Kameraman natočil téměř celý útok v centru Prahy

Premium Ve čtvrtek zemřelo rukou střelce Davida K. 14 obětí, 25 lidí je zraněných, z toho deset lidí těžce. Jedním z prvních na...

Máma ji dala do pasťáku, je na pervitinu a šlape. Elišku čekají Vánoce na ulici

Premium Noční Smíchov. Na zádech růžový batoh, v ruce svítící balónek, vánoční LED svíčky na baterky kolem krku. Vypadá na...

Test světlých lahvových ležáků: I dobré pivo zestárne v obchodě mnohem rychleji

Premium Ležáky z hypermarketů zklamaly. Jestli si chcete pochutnat, běžte do hospody. Sudová piva totiž dopadla před časem...

Rozdáváme hygienické pomůcky ZDARMA!
Rozdáváme hygienické pomůcky ZDARMA!

Hledáte udržitelnou a kvalitní hygienickou péči pro sebe i vaše miminko? Už dál nemusíte. Zapojte se do testování a vyzkoušejte produkty ECO by...