OSUDY 11. ZÁŘÍ11. září 2001 došlo v USA k největšímu útoku džihádistů na západní civilizaci. Po úderu čtyř buněk Al-Káidy zahynulo v New Yorku, Washingtonu a Shanksville 2977 lidí. Server Lidovky.cz při příležitosti 15. výročí největšího teroristického útoku v dějinách připravil seriál, který bude vycházet mezi 1. - 11. zářím. Přiblížíme v něm 11 osudů – 11 příběhů onoho tragického dne. |
Pro posádku měl být tenhle let z 11. září 2001 rutinou, navíc jednoduchou. Na palubu Boeingu 757-222 se vejde 182 cestujících, na let United 93 z Newarku v New Jersey do San Franciska se přihlásilo jen 37 pasažérů. Zaplněná tak byla jen pětina letadla, sedmičlenná posádka se neměla téměř o koho starat.
Varování
Větší starosti dělal ranní ruch na letišti. United 93 měl odstartovat přesně v osm hodin. V 8.01 se sice boeing odpoutal od brány terminálu, ale do vzduchu se vznesl až v 8.42. Let 93 začal stoupat a pak vyrazil směrem k San Francisku. Čtyři minuty po startu United 93 začal nejhorší teroristický útok v dějinách. Manhattan je od Newarku vzdálen jen něco přes 20 kilometrů. Když se let 93 od Newarku vzdaloval, blížil se velkou rychlostí k Manhattanu unesený let American Airlines 11. V 8.46 narazil do Severní věže World Trade Center.
Boeing 757-222 United Airlines, registrační číslo N591UA na snímku z 8. září 2001, tři dny před únosem.
V 9.02 United 93 dosáhl nařízené letové výšky 11 000 metrů. O minutu později jiný let stejné společnosti, unesený United 175 narazil do Jižní věže WTC. Po druhém nárazu bylo jasné, že ve vzdušném prostoru nad USA se děje něco strašného. Jednotlivé letecké společnosti začaly posílat svým letounům varování.
V 9.23 varování od dispečera United Airlines Eda Ballingera dostal i kapitán letu 93 Jason Dahl. „Pozor na vniknutí do kokpitu - dvě letadla narazila do Světového obchodního centra“. Dahl odpověděl o tři minuty později. „Ede, potvrzuji poslední zprávu - Jason“. O minutu později se posádka normálně spojila řízením letového provozu.
Mayday! Mayday! Vypadněte odsud!
V 9.28 čtyři teroristé al-Káidy začali únos. Vedl je Ziad Jarrah, šestadvacetiletý Libanonec z bohaté rodiny, který se toužil stát pilotem. Přestěhoval se do Německa a začal studovat na vysněnou dráhu pilota, ale místo toho se v Hamburku zradikalizoval a na začátku roku 2000 odcestoval do Afghánistánu, kde se setkal i s šéfem al-Káidy Usámou bin Ládinem.
Dalšími únosci byli Ahmed al-Nami (24 let), Ahmed al-Haznawi (20) a Saeed al-Ghamdi (21) všichni tři původem ze Saúdské Arábie. Když vnikli do kokpitu ozbrojení noži a řezáky na papír, zakřičel druhý pilot LeRoy Homer do rádia nouzový signál „Mayday! Mayday! Vypadněte odsud!“ V pozadí byl slyšet hluk potyčky.
Řídící středisko v Clevelandu na to reagovalo dotazem, zda je někdo volal. Pětatřicet sekund po prvním nouzovém volání následovalo další. „Mayday! Mayday! Vypadněte odsud. Nebo všichni zemřeme!“ křičel Homer. Poté se let 93 náhle propadl o 209 metrů. Není jasné, kolik únosců zaútočilo na kokpit, ani jak rychle se ho zmocnili. Další únosce nebo únosci hlídali cestující, v šachu je zřejmě drželi imitací bomby kolem pasu.
  |
Únosci podle všeho piloty nezabili, jen pobodali. Na záznamu z kokpitu je pak slyšet sténání z podlahy. V 9:31 Jarrah vysílal hlášení na paluby, které ovšem bylo slyšet i v řídícím středisku. „Dámy a pánové, tady je kapitán. Prosím, sedněte si, zůstaňte sedět. Máme na palubě bombu. Tak seďte.“
Na nahrávce je slyšet, že letuška říká: „Prosím, prosím, neubližujte mi. Nechci umřít, nechci umřít.“ Na to jeden z únosců arabsky odpovídá, že je vše v pořádku a že skončil. Jarrah další podobné hlášení o tom, aby pasažéři zůstali v klidu, zopakoval v 9.39. V tu dobu už cestující svými mobilními a také palubními telefony volali své nejbližší či úřady.
Proboha. Je to sebevražedná mise....
Thomas Burnett.
Thomas Burnett, viceprezident společnosti na výrobu lékařského vybavení, několikrát volal své manželce. Té řekl, že letadlo bylo uneseno muži tvrdícími, že mají bombu. Dodal, že jeden pasažér byl pobodán a že si myslí, že bomba je jen zástěrka pro udržení kontroly nad pasažéry. Manželka mu během jednoho hovoru řekla, co se stalo v New Yorku a on odpověděl, že únosci „mluvili o zničení tohoto letadla... Proboha. Je to sebevražedná mise.... Neboj se, něco uděláme“.
Jeremy Glick.
Prodejní a marketingový manažer Jeremy Glick se své ženě dovolal v 9.37 a mluvil s ní celých 20 minut. Mimo jiné jí řekl, že pasažéři se rozhodovali, zdali mají na únosce „vlítnout“. Todd Beamer, prodejní manažer v počítačové firmě Oracle, se manželce nedovolal. Místo toho se spojil s telefonní operátorkou. Té řekl, že jeden z únosců měl kolem na svém těle červeným opaskem připevněnou bombu.
Todd Beamer.
Teroristé otočili letadlo na Washington, jejich cílem byl zřejmě Bílý dům nebo budova kongresu Kapitol. Část pasažérů hlasovala a rozhodla se na teroristy zaútočit. Jedna z letušek ohřívala horkou vodu, kterou chtěli na teroristy vylít. Jako „úderné komando“ se vydali na boj s teroristi čtyři statní muži, kteří měli zkušenosti z tvrdých nebo bojových sportů - Bingham, Beamer, Glick a Burnett.
Mark Bingham.
Tou dobu už třetí unesené letadlo - Let American Airlines 77 - zasáhlo Pentagon. Pasažéři United 93 věděli, že i jejich únosci chtějí dopravní letoun použít jako zbraň. Tomu se rozhodli zabránit. V 9.55 Beamer řekl: „Hoši, jste připraveni? OK. Jdeme na to!“ Pak zavěsil telefon. Jejich akce začala v 9.57, čtveřice se začala dobývat do kokpitu. Na to jeden z únosců vykřikl: „Co se tam děje? Rvačka?“
Jarrah, který letadlo pilotoval, začal s boeingem provádět divoké manévry, které měly pasažéry, útočící na kokpit, setřást. Jednomu ze svých kompliců Jarrah řekl: „Chtějí se sem dostat. Udrž je venku. Udrž je venku. Udrž je.“
Černá skříňka z kokpitu zaznamenala zvuky nárazů, výkřiků a tříštění skla. V 10:00 se Jarrah dalšího ze teroristů zeptal: „Je to ono? Máme to skončit?“ Odpověď zněla: „Ne. Ještě ne. Až se sem dostanou, skončíme to.“ Jeden z pasažérů zakřičel: „Do kokpitu. Jestli to nezvládneme, zemřeme.“ Jiný zas hlásil: „Jdeme na to“.
Konec letu 93 ve snímku United 93 Paula Greengrasse
V 10.02 se zřejmě únosci rozhodli letadlo nasměřovat k zemi. „Strhni to dolů! Strhni to dolů!“ řval jeden z nich, další vykřikoval Alláhu akbar. Letadlo začalo prudce klesat dolů, Jarrah zatočil kniplem prudce vpravo a letadlo se ve vzduchu přetočilo břichem nahoru. V pozadí byl slyšet dál zvuk útoku, není však jasné, zda se čtveřici cestujících podařilo dostat do kokpitu.
Let United 93 v 10:03:11 narazil v rychlosti 906 km/h do pole poblíž městečka Shanksville v Pennsylvánii, 210 km od Washingtonu. Všichni na palubě okamžitě zahynuli. Letadlo se rozpadlo na malé trosky a vytvořilo 3 metry hluboký a 12 metrů široký kráter. Síla nárazu byla tak obrovská, že nekteré lehké trosky se rozlétly do vzdálenosti 2,4 km od kráteru.
Prezident George Bush nařídil před desátou hodinou sestřelení letadel, která nebudou dispečerům odpovídat. Proti letu 93 vystartovaly ze základny Andrews dvě neozbrojené stíhačky, jejich pilot a pilotka chtěli boeing zastavit jako kamikaze - nárazy do kokpitu a do ocasu letadla. Dřív než se přiblížil let 93 do oblasti, kde stíhačky F-16 hlídkovaly, narazil do země...
Reportáž CNN
Největší část lidského těla, které byla nalezena, byl kousek páteře. Celkem byla posbíráno 1500 malinkatých lidských pozůstatků, zbytek zničila síla nárazu, výbuch a oheň. Koronerům a vyšetřovatelům se podařilo identifikovat všech 44 lidí na palubě i pomocí DNA až 21. prosince.
V zemi zarytý motor Boeingu 757.
