15. září 2017 13:00 Lidovky.cz > Zprávy > Lidé

POČTOVÁ: Konečně pátek? Kdybych měla volno, napsala bych, že půjdu na houby a na pivo

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
Jana Počtová, dokumentaristka. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Jana Počtová, dokumentaristka. | foto: Richard Cortés, Lidové noviny

PRAHA Ani nevíte, jak ráda bych napsala, že konečně... Že třeba konečně nebudu pracovat a budu mít víkend. Za poslední týdny se mi to podařilo jen párkrát. Každopádně nechci si stěžovat, protože všechna ta práce se brzy zúročí.

Takže moje „konečně“ tentokrát neplatí na víkend, ale až na čtvrtek 21. září, kdy půjde do kin náš další celovečerní dokument Nerodič. Já a moji kolegové jsme na něm pracovali pět let. Je to taková mozaika šesti příběhů o různých podobách současného rodičovství mimo klasickou rodinu. Novodobé formy. A já jsem strašně zvědavá, jestli film dojde pochopení a český divák zvládne mít oči otevřené, pozorně poslouchat a nesoudit příliš rychle. Jak občas čtu diskuze pod různými články o našem filmu, jsem překvapená, kolik lidí právě tohle nezvládá.

Až tedy konečně odpremiérujeme film a já dodělám jeden díl Genu, jeden díl do nového cyklu o Rodinných konferencích a další dvě zakázky, s chutí se pustím do psaní scénáře na film další – tentokrát o podobě partnerských vztahů ve 21. století. Sbalím si počítač, odjedu na pár dní pryč, vypnu telefon a budu psát. Ale to už jsme u zimy a ne u víkendu.

Ale kdybych to volno přece jenom měla, napsala bych něco prostého a banálního, protože to mi poslední dobou v životě chybí. Napsala bych, že jsem ráda, že konečně budu moct jít do lesa na procházku a sbírat houby. Napsala bych, že konečně najdu energii jít s přáteli na pivo a zůstanu tam bez výčitek nejmíň do tří do rána, strašně si to užiju a když nebudu mít kocovinu, půjdu další den na výstavu Krištofa Kintery do Rudolfína. 

Odpoledne zas konečně zajdu navštívit moji babičku, které bude v lednu sto let a já na ni nemám tolik času, kolik bych si přála. Přitom jediné, co ještě ode mě potřebuje, je právě ten čas. No a večer si konečně sednu do křesla a začnu číst knížku... zkrátka takové ty obyčejné věci, které se o víkendu dělají. Místo toho ale sobotu strávím přípravou dalšího dokumentu do střižny a neděli pro změnu budu v té střižně sedět. Ale jednou, jednou ten vysněný víkend konečně budu mít.

Jana Počtová, dokumentaristka
  • 0Diskuse




Najdete na Lidovky.cz