POHNUTÉ OSUDY: Letenku nezměnil, chtěl ušetřit 750 dolarů. Gretzkého eso zabili 11. září teroristi

Když se někde sešly rodiny s dětmi, dokázal Garnet Bailey bavit malé i velké napodobováním hlasů hrdinů televizních kreslených příběhů. Ti, co ho znali, se shodují, že v něm kus dítěte zůstal. „Nikdy nevyrostl. Což jsem někdy těžce nesla, ale on byl pořád tím malým klukem, co mluvil řečí kačera Donalda a smál se dětským vtipům,“ popisovala vdova Katherine.

Kromě dětí miloval Bailey ještě jednu věc. A tou byl sport zvaný lední hokej. A bylo to osudové spojení – vždyť díky němu se seznámil i se svou manželkou. Katherine byla letuškou a oni se poznali při letu z New Yorku do Bostonu po zápase NHL.

Rodák z kanadského Saskatchewanu se zhlédl ve svém otci, který byl hokejovou hvězdou dvacátých a třicátých let minulého století v Torontu. Jeho následovník strávil dětství na rodinné farmě, kde se staral o kachny a krůty, které oslovoval „holky“.
A on jako každý správný kanadský kluk „mydlil“ na zamrzlých plochách hokej. Ten mu náramně šel, takže strávil juniorské roky v týmu Edmonton Oil Kings a už tehdy pomáhal k vítězství. V roce 1966 slavil Memorial Cup.

Pak si jej vybrali slavní Boston Bruins a důrazné levé křídlo začalo v roce 1970 hrát nejlepší ligu světa NHL. A hned v prvním roce zvedl nad hlavu Stanley Cup. Úspěšné tažení za touhle trofejí Medvědi zopakovali o dva roky později. Bailey se v prvním divokém finále (6:5) blýskl vítězným gólem do sítě New York Rangers. I proto pak dostal přezdívku Ace (Eso).

Bailey se rok nato stěhoval na dvě sezony do Detroitu, dva ročníky strávil v Saint Louis a poté čtyři roky hrál ve Washingtonu. Působení v NHL zakončil s bilancí 583 zápasů a 284 bodů. Brusle v onom roce 1978 ale nepověsil na hřebík. Přešel do tehdy konkurenční soutěže WHA a upsal se týmu Edmonton Oilers.

Wayne Gretzky a Garnet Bailey se Stanley Cupem v Edmontonu.

Tehdy mu tam dali do útoku hubeného sedmnáctiletého nováčka. Byl jím Wayne Gretzky, asi nejlepší hokejista světa všech dob. „Ace mě naučil spoustu věcí. Bylo mu třiatřicet a měl ženu a syna Todda. Přesto mě vzal pod svá křídla a stali jsme se nejlepšími přáteli. První, co mě naučil, bylo, že musím mít rezervní klíče od auta. Jen tak se dá přijet na zápas a zamknout auto se zapnutým motorem. Takové byly v Edmontonu mrazy,“ popisoval Gretzky ve svém životopise z roku 1990.

Přibitý vánoční stromek

Tihle dva spolu vyváděli na ledě i mimo něj. Vtipálek Bailey jednou originálně (a nelegálně) zastavil soupeře. „Když jsme hráli ve Winnipegu, tak jsem měl v patách otravu, který mě celou dobu hlídal. Nakonec ke mě Ace přijel a řekl, že ho zastaví, jen ho musím dostat ke střídačce. Získal jsem tedy puk a přijel s tím klukem v patách před střídačku. Pak už jsem slyšel jen píšťalku. A kluk ležel na ledě – Ace ho z lavičky podrazil hokejkou. Když se všichni začali dívat, kdo to udělal, ukazoval Ace prstem do diváků a křičel: ,Někdo z davu něco hodil! Vyveďte ho!‘“

S Gretzkým provedli mnoho šíleností – třeba když je Baileyho žena poslala pro vánoční stromek, dlouho bloumali městem a nic neobjevili. Tak prostě uřízli ten, co byl na Baileyho zahradě. A týden po Vánocích ho hřebíky přitloukli zpět na místo...

Po roce Edmonton ve WHA skončil a zamířil do NHL. Tím se Baileyho hráčská kariéra prakticky uzavřela. Z prostředí ledových arén ale nezmizel. V sezoně 1980–1981 trénoval tým Wichita Wind v nižší CHL. A pak se vrátil do Edmontonu za svým kamarádem – nyní už jako skaut vyhledávající pro Oilers mladé talenty.

Gretzky dál jezdil do domu Baileyových, kde mu jeho oblíbené Eso chystalo v kuchyni oblíbené pokrmy. „Vždycky jsem si Garneta dobíral, že kdyby byl aspoň z poloviny tak dobrý hokejista, jako je kuchař, už by byl dávno v síni slávy,“ vzpomínal Gretzky. Ke dvěma prstenům za Stanley Cup přibylo do rodinné sbírky dalších pět. Ty získal jako skaut za vítězství Oilers v sezonách 1984, ’85, ’87, ’88 a ’90. Když pak ve „výměně století“ putoval Gretzky do Los Angeles, Bailey ho později následoval.

I u týmu Kings pracoval jako skaut, později šéf skautů. A i tam hvězdnému hokejistovi vařil – tentokrát však se synem Toddem jezdili ke Gretzkému domů. Bailey pak u Kings zůstal, i když už tam hráč s číslem 99 dávno nepůsobil. Zůstali ale přáteli, chodili spolu hrát golf, jejich rodiny se navštěvovaly. Idylický život v Los Angeles ale přervalo září 2001.

To však pro Baileyho začalo jeho obvyklými vtípky. Jeden z funkcionářů Kings pár dní před 11. zářím vdával dceru, Na obřad mířil i Bailey s tehdejším koučem farmy Kings Brucem Boudreauem. „Když jsme dojeli do hotelu, měli jsme oba velký hlad. V pokoji bylo šero a my jsme se začali shánět po něčem k snědku. Ace mě navedl na misku s brambůrkami. Začal jsem je jíst, i když chutnaly divně. Když Ace rozsvítil, zjistil jsem, že do sebe láduju sušené květiny pot-pourri. Ace pak nezapomněl každému na svatbě vyprávět, jaký jsem hlupák,“ povídal současný kouč Minnesoty

„Potřásli jsme si rukou a objali se.“

Když se pak loučili, dohadovali se, že by spolu vyrazili na začátek tréninkového kempu. Boudreau měl původně letět v úterý 11. září. Týden předtím ale hlavní kouč Kings Andy Murray nakázal, že chce mít Boudreaua na kempu už o den dřív. V neděli po svatbě tedy začal Boudreau přesvědčovat Baileyho, ať s ním letí už v pondělí.

Ten nebyl proti, ale zjistil, že by přebookování stálo klub 750 dolarů. „Ace tedy řekl, že poletí podle původního plánu. Potřásli jsme si rukou, objali se. Loučil se se mnou slovy: ,Uvidíme se v úterý,“ líčil Boudreau ve své autobiografii.

Jenže let 175 United Airlines z Bostonu do Los Angeles nikdy svého cíle nedosáhl. V 8.47 odbočil Boeing 767 ze své trasy a čtveřice únosců se vydala směrem na New York. Krátce poté se Bailey snažil z paluby dovolat své ženě. Neúspěšně.

Jiní se však se svými blízkými spojili. „Táto, je to špatné. Mají nože a pobodali letušky. Taky řekli, že mají bombu. Letadlo dělá divné pohyby, podle mě ho neřídí pilot. Asi chtějí letět do Chicaga nebo někam a narazit do budovy. Neboj tati, pokud k tomu dojde, bude to rychlé.“ Telefonát svému otci Peter Hanson končí zvoláním: „Můj bože!“ Pak jeho hlas utichl a v pozadí byl slyšet už jen ženský výkřik.

V 9.03 narazil Boeing – v přímém přenosu většiny televizních stanic po celém světě – do jižní věže Světového obchodního centra. Všech 64 lidí na palubě okamžitě zemřelo. Na sedadle vedle Baileyho zahynul i další člen organizace Kings – jednatřicetiletý skaut Mark Bavis. Absolventa Bostonské univerzity draftovali v roce 1989 New York Rangers, ale do NHL se nikdy neprosadil. Později dal před hokejem přednost trénování a poté skautingu.

Nikdo dlouho nemohl uvěřit, že onen třiapadesátiletý usměvavý chlapík Bailey je pryč.
„Byli jsme samozřejmě otřeseni. Ale prvních pár dní jsme věřili, že každou chvíli projde našimi dveřmi. Garnet byl po celý život nepřemožitelný. Pořád jsme čekali, že se vyhrabe z trosek,“ popsala televizi ESPN jeho sestra Barbara Pothierová.

Otřesený Gretzky

Gretzkého 11. září hluboce zasáhlo. „Tehdy přišlo o život mnoho lidí. Já jsem ztratil opravdu drahého člověka. Jeho smrt mě zničila. Byl to jeden z nejsmutnějších dnů v mém životě. Kvůli hokeji jsem nalétal tisíce hodin. A právě létání a terorismu jsem se bál ve svém životě vždy nejvíc. Mému strachu z létání se Ace přitom jenom smál. Je tak zvláštní, že Garnet zahynul právě při teroristickém útoku v letadle. Těžko jsem to prožíval,“ přiznala legenda.

Manželka Katherine prvních několik dní téměř nic nejedla, z depresí a smutku ji vytrhl nápad na založení dětské nadace Ace Baileyho. Ta si jako první cíl vytyčila přeměnu dětského pokoje v jedné bostonské nemocnici. Z šedivé místnosti připomínající spíše skladiště udělali místo plné zábavy pro malé i dospělé. Nad dveřmi se skví nápis „Ace place“.

„Je tak utěšující vidět tam jeho jméno. I po smrti dokáže u lidí a hlavně dětí vyvolávat radost,“ říkala Baileyová. Od té doby nadace vykonala už řadu projektů, jedním ze stálých podporovatelů je i Gretzky. „Víc než život miloval Ace právě děti. Jeho odkaz takhle žije dál.“ A dětské úsměvy vyvolává Bailey i na každém zápase Kings. Klub totiž po dohodě s rodinou takhle pojmenoval maskota – usměvavého lva.

Rodinní příslušníci Bailyeho a Bavise u památníku Světového obchodního centra se Stanley Cupem v roce 2013.

Když 11. června 2012 Los Angeles vyhrálo poprvé v historii Stanley Cup, obletěly svět NHL snímky kšiltovky Kings položené u jména Ace Bailey na pamětním panelu u paty Světového obchodního centra. „Jako fanoušek LA v New Yorku jsem nemohl nechal Marka Bavise a Ace Baileyho zmeškat oslavy,“ napsal na Twitter David Krasne.