Pondělí 26. října 2020svátek má Erik 12 °C zataženo Předplatné LN
Lidovky.cz > Zprávy > Lidé

POHNUTÉ OSUDY: Národ slavil Nagano, nadějný judista ležel v nemocnici a necítil nohy

Bývalý talentovaný judista Radek Pokorný při hodu diskem | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Bývalý talentovaný judista Radek Pokorný při hodu diskem | foto: Archiv Radka Pokorného

PRAHA Toho rána před patnácti lety byl národ na nohou. Hokejisté v památném olympijském turnaji v Naganu porazili Kanadu a vykročili do finále. Všichni jásali, jen on nemohl. Ležel v královéhradecké nemocnici, po nezaviněné autohavárii měl natrženou míchu a necítil nohy. Po čase mu navíc museli amputovat levou nohu, byť i ona byla nepohyblivá. Ležel na lopatkách, ale odmítl zabouchat pěstí do žíněnky na znamení, že svůj boj vzdává.

Život se mu převrátil naruby. Odborníci jej považovali za velký talent juda, rýsovala se před ním slibná kariéra. Stačil ale jeden jediný okamžik na silnici do Černilova kousek za Hradcem, a všechno bylo jinak.

Jméno: Radek Pokorný, tehdy dvaadvacetiletý judista PSK Hradec Králové. Místo: silnice ze Slatiny do Černilova. Čas: pátek 20. února 1998, sedm dvacet ráno.

V televizi běžel přenos hokejového semifinále Česko - Kanada v Naganu. A sotva zápas skončil, u Pokorných v Trutnově zazvonil telefon.

„Volala sestřička z hradecké nemocnice, aby někdo přijel. Že tam přivezli Radka, který je po autonehodě vážně zraněný. Víc neřekla. Rozklepala jsem se, brečela jsem,“ vyprávěla Jana Pokorná, judistova matka, a hlas se jí zlomil.

Do nemocnice odjeli její manžel se starším synem. Právě vstali od televize, ale čas na vítězný jásot neměli. „S Radkem pak mluvili ještě před operací, prý jenom říkal: Táto, já za to nemohl.“

Co se tehdy vlastně stalo?

„V klubu museli šetřit, takže několik z nás dostalo jen poloviční úvazek a já začal dělat zedníka, kterým jsem se vyučil. A kamarád z práce mi brzy ráno volal na ubytovnu – přijeď, začal hokej s Kanadou a právě se mi narodil syn. Tak jsem nasedl do auta a jel za ním do Černilova,“ líčil v roce 2013 pro LN Radek Pokorný.

People take park in a candlelight vigil to mark the 27th anniversary of the...

Viditelnost už byla dobrá. „Za Slatinou mě chtěl kdosi předjet. V protisměru se sice blížilo auto, ale stihl by to v pohodě. Jenže on se asi lekl, chtěl se zařadit zpátky, a přitom mi bouchl do zadní části auta. Hodilo mě to do příkopu, auto se převrátilo. Bohužel jsem se nepřipoutal, bouchlo mě to do hlavy a částečně jsem vypadl ven. Oba řidiči mě vytáhli, neměl jsem nic zlomeného, jen jsem necítil nohy...“

Ještě ten den mu operovali částečně přerušenou míchu, poslední krční obratel byl vyvrácený, další zle pochroumané. „Tím, že to byl krční obratel, to zasáhlo i část hrudníku a prsty na rukou, nehýbu s nimi tak dobře,“ hodnotil věcně.

Definitivní ztráta naděje ale přišla až později. Absolvoval rehabilitaci, učil se znovu psát. V Praze začal se speciálními cviky, což mu domluvil jeho trenér Pavel Petřikov.

Ze sportovních úspěchů Radka Pokorného

Před úrazem:

judo

  • 1995 juniorský mistr ČR, účast na juniorském ME
  • 1996 2. místo na mistrovství ČR mužů
  • 1997 5. místo na mistrovství ČR mužů

Po úrazu:

plavání

  • 2003 3. místo na mistrovství ČR vozíčkářů

atletika

  • 2004–2007 3. místo na mezinárodním mistrovství ČR v hodu diskem vozíčkářů

curling

  • 2002–2004 mistr ČR vozíčkářů (tehdy soutěžili jednotlivci)
  • 2006 vicemistr ČR vozíčkářů v týmu SK Nové Město n. Metují, 4. místo v kvalifikaci o MS za ČR
  • 2007 6. místo v kvalifikaci o MS za ČR
  • 2008 mistr ČR vozíčkářů v týmu SK Nové Město nad Metují, 4. místo v kvalifikaci o MS za ČR
  • 2010 mistr ČR vozíčkářů v týmu SK Nové Město nad Metují
  • 2011 10. místo na MS vozíčkářů za ČR

„Já se s tím, že nechodím, nechtěl smířit, byl jsem odhodlaný cvičit. Třeba se to zlepší, doufal jsem. Ta paní mě šikovně rozhýbala, už jsem se uměl stavět na čtyři, překulit se po zádech. Po čase mě zkoušela postavit úplně, jenže jsem si pořád připadal jako gumový panák. Ke konci podzimu mi bylo jasné, že je to v pytli.“

Co ho štvalo zejména? „To bylo ještě dřív. Nikdo mi v nemocnici nechtěl říct, že budu na vozíku. Že prý se ještě uvidí. Vždycky jsem se dozvěděl až od rodičů, co se mnou je, jim to řekli,“ popsal.

Začaly ale komplikace s proleženinou. Do rány se dostala infekce a následovala série dalších operací na pražské Bulovce.

„Koncem března roku 1999 mi volali, že je nutné provést amputaci nohy, hrozila totiž gangréna. To byl další šok. A že potřebují můj písemný souhlas. Když mi ale pan doktor slíbil, že syna zachrání, podepsala jsem to,“ líčila paní Pokorná. Amputace v den narozenin Nohu mu amputovali 2. dubna. „Na moje narozeniny,“ řekl, ale bez známky hořkosti. „Bylo mi to trochu jedno. Věděl jsem, že chodit už stejně nebudu,“ krčí rameny judista, v tu chvíli již bývalý.

Ten, který se o pár let dříve prosadil až do juniorské reprezentace.

„Radek byl hodně šikovný. A skromný, žádný frajer. Prováděl specifickou techniku – naznačil přehoz seoinage, pak ale změnil směr a provedl úplně jiný chvat, te guruma, při němž ruka útočí na nohy soupeře. A byl v tom úspěšný,“ pamatuje si Jaromír Lauer, který v polovině devadesátých let vedl české juniory. „Jenže pak ho ten chlap vystrčil ze silnice,“ chmuřila se.

Na judistu Pokorného vzpomíná i Petr Lacina, současný kouč reprezentace a také české hvězdy Lukáše Krpálka. „Byl to hrozně nepříjemný soupeř, dobře stavěný a silný chasník, bojovník. Každé utkání s ním představovalo nesmírnou dřinu,“ vybavil si.

Po základce v Trutnově zamířil Radek Pokorný do Hradce, jednoho z opěrných sloupů českého juda.

„Byl to proti mě mladý kluk, o tři roky mladší, ale úžasný a bezkonfliktní,“ líčila Radka Coufalová-Štusáková, která v letech 1994 až 2001 přivezla z evropských šampionátů čtyři medaile. „A dodnes mu nikdo z hradeckých judistů neřekne jinak než Koudy, což byl hrdina amerického televizního seriálu – pohodový a vysmátý chlapík. Právě takový totiž Radek byl. A je pořád, občas se vidíme v Hradci. Nebo, dokud házel diskem, jsme jezdili na jeho závody do Nového Města nad Metují. Dělal to s obrovskou chutí, stejně jako judo,“ dodala.

Nejslavnější česká judistka jde ve svých úvahách ještě dál.

„Jako by se na judo se svojí trochu flegmatickou povahou nehodil. Neuměl se totiž vztekat, všechno řešil s velkým nadhledem. Kdo ví, možná, kdyby šel do zápasu s tím, že soupeři rozbije hubu, by byl ještě lepší. Anebo taky ne, vytočený judista spíš udělá chybu,“ přemítala.

U curlingu je i sranda

S nadhledem vyřešil Pokorný i svůj další život, tedy život na vozíku. Po dvou třech těžších letech si našel nové sporty, plavání, zmíněnou atletiku a nakonec curling, o němž se říká, že je hrou džentlmenů.

„Je to hodně o strategii. Curling vozíčkářů se liší od toho normálního v podstatě tím, že se po odhození kamene nemete. A my jej posunujeme tyčkou,“ popisoval rozdíly. „Jedná se o sport družstev, tudíž je u toho i sranda. A v týmu se radost z úspěchu násobí,“ uvedl.

Na počítači, který mu pořídili judisté, si přivydělává k invalidnímu důchodu. Dostával rovněž jistou rentu z pojistky viníka.

Tím byl poměrně vysoký policejní činovník, kterého odsoudili k podmíněnému trestu. „Šel jsem tehdy za ním, že ho seřvu,“ vyprávěl Pavel Petřikov, Pokorného bývalý trenér. „Ale jak byl starý, tak měl doma dvě mrňavé děti. Nezmohl jsem se na nic,“ přiznal.

A co kamarádi? Zůstali všichni? „Všichni. Já totiž kamarádil především s judisty. Ale mám i spoustu nových, co taky sportují na vozíku,“ usmál se Radek Pokorný.

Feťáci lásky stále hledají, ale nikdy nenajdou, říká párový terapeut Vojtko

Psycholog Jan Vojtko | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Lásku si často pleteme se zamilovaností, ale vztah je práce, která nikdy nekončí. „Tolerance není ten správný klíč ke...

Můžete skoro všechno, nemusíte nic. Jak probíhají swingers party v Česku

ilustrační snímek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Swingers kluby, tedy místa neřesti, kde si páry mezi sebou střídají partnery a užívají si i těch nejdivočejších...

Střeva můžou i za naše štěstí či obezitu, říká molekulární biolog Ryšávka

Molekulární biolog Petr Ryšávka | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Za civilizační choroby (např. alergie), ale i za vážné nemoci může mimo jiné vybíjení bakterií ve střevní mikroflóře....