Čtvrtek 18. dubna 2024, svátek má Valérie
130 let

Lidovky.cz

ANKETA: Kde byli prezidentští kandidáti v roce 1989? A jak uctí 17. listopad?

Lidé

  5:00
PRAHA - V pátek uplyne již 28 let ode dne, kdy se Česká republika začala vracet mezi demokratické státy. Lidové noviny proto položily čtyři anketní otázky všem prezidentským kandidátům; pouze stávající prezident Miloš Zeman neodpověděl.

Mezi prvními známými kandidáty na prezidenta byli (zleva) Jiří Drahoš, MIloš Zeman a Michal Horáček. foto: Matouš René

POLOŽENÉ OTÁZKY

1. Jak uctíte 17. listopad? 2. Kde jste trávil 17. listopad 1989 a jaké místo máte s tímto dnem nejvíce spojeno? 3. Má tento významný den stejnou symbolickou hodnotu, nebo se již „něco“ vytratilo? 4. Jakou ideu byste – coby hypotetický nový prezident ČR – chtěl vetknout do oslav 17. listopadu v příštím roce 2018?

Michal Horáček

Michal Horáček při oznámení kandidatury na prezidenta.

1. Před 28 lety jsem byl v listopadové revoluci aktivním aktérem. Iniciativa Most, kterou jsem založil s Michaelem Kocábem, přivedla za jeden stůl zástupce občanských hnutí a premiéra komunistické vlády. Tím se jednak totalitní moc začala hroutit – funguje jen když ovládá „totál“ všechno a jakýkoli dialog s oponenty ji podlamuje –, jednak nedošlo ke krveprolití. Napsal jsem o tom všem deník, knižně vydaný pod titulem Jak pukaly ledy (ve druhém vydání vyšel s předmluvou Václava Havla). A s touhle knihou v ruce půjdu Prahou a všem, které to zajímá, udělám komentovanou návštěvu všech důležitých míst.

2. Byl jsem náhodou na Národní třídě, ovšem z druhé strany policejního kordonu. Obíhal jsem pak všechny postranní ulice a všude to bylo stejně neprůchodné. Lidé se shromažďovali a hlasitě protestovali, policajti mlčeli. Bylo to celé hrozivé, podivné. Ale bylo jasné, že něco se děje.

3. Jak pro koho. Pro mě jsou ty listopadové dny pořád živé, inspirující, skoro zázračné. Nedoufal jsem, že se dožiju konce totality, vždyť ta tu měla být „na věčné časy“. A přece se to stalo. Od té doby věřím, že v dobré se může obrátit úplně všechno.

4. Že život ve svobodné společnosti není samozřejmý. A právě pro tu listopadovou naději, pro ten étos, pro víru v moc lidí, kteří se kvůli tomu, co považují za důležité dokáží spojit a svou vůli prosadit, bychom měli 17. listopad skutečně slavit, s radostí i vděčností. A každý rok si tak zpřítomňovat den, o který můžeme opírat svou národní hrdost.

Jiří Drahoš

Jiří Drahoš už má téměř 80 tisíc podpisů.

1. Jako vždy: účastí na pietní akci u Hlávkovy koleje jako připomínky odporu studentů v roce 1939, vzpomínkou památky Jana Opletala a Václava Sedláčka v Žitné ulici a poté položením kytice k 17. listopadu 1989 na Národní třídě. Večer budu na slavnostním koncertu v Karolinu.

2. Ve dnech 17.–18. listopadu jsem byl se sborem Canticorum iubilo na Jihlavském vokálním festivalu. Už tam jsme slyšeli, že se na Národní třídě něco semlelo, podrobnosti jsme se dozvídali po návratu do Prahy. Symbolickým místem je pro mne Národní třída.

3. Pro mne je stále 17. listopad a události, které následovaly, jedinečnou inspirací. Vzpomínka na ty obrovské emoce mi dodává sílu. Neměli bychom nechat toto datum ztrouchnivět v učebnicích dějepisu, stále nese odkaz touhy nás všech po lepší budoucnosti.

4. Dnes nám nikdo a nic nebrání budovat svobodnou, prosperující a solidární společnost. Jen my sami si můžeme uškodit, pokud nevyužijeme této příležitosti, budeme se utápět v malicherných sporech a nebudeme mít na paměti prospěch naší vlasti.

Pavel Fischer

Ředitel agentury STEM Pavel Fischer

1. Položím květiny k památníku na Národní třídě, podívám se na Albertov a Václavské náměstí. Plánuji také vyjet za Prahu a setkat se s bývalými politickými vězni. Den zakončím na předávání Cen Paměti národa v Národním divadle a zdravicí na velkém koncertě na Václavském náměstí.

2. Dne 17. listopadu 1989 jsem jako turista jel do knihovny v jižní Francii, abych dokončil svoji diplomovou práci. Seděl jsem ve studovně, když jsem se dozvěděl o násilí na Národní třídě. Další dva dny jsem strávil v telefonní budce a řešil, zda se mám vrátit a zapojit se do revolučního dění, nebo dostudovat. Nakonec jsem se do Prahy vrátil asi po týdnu.

3. Když to pojmu v dějinném kontextu, od potlačené demonstrace na 28. října 1939 za okupace, kdy zahynul Jan Opletal, přes popravené studentské vůdce a zavření vysokých škol, má to pro mne velkou sílu. 17. listopad 1989 tak byl jen další příležitostí ukázat, že boj za svobodu nepatří do historie, ale může mobilizovat i naši současnost.

4. Přál bych si, aby se naše pozornost více stočila ke studentům, kteří bojují za svou svobodu dnes. Třeba v Číně, Ázerbájdžánu nebo v Bělorusku.

Petr Hannig

Petr Hannig

1. Budu na Národní třídě na akci s heslem „volit je cool“.

2. Byl jsme se svou kapelou Maximum na „šňůře“ na Moravě a spali jsme v noci ze 17. na 18 .listopadu v hotelu v Pohořelicích, kde jsme z rádia Svobodná Evropa slyšeli o událostech v Praze.

3. Den 17. listopadu byl vzpomínkou na rok 1939, kdy byly zavřeny všechny české vysoké školy, 1200 studentů posláno do koncentračních táborů a devět studentů popraveno. Odkaz 17. listopadu 1989 je spojován se změnou režimu a mnoho se z něj v současné konzumní době vytratilo.

4. Chtěl bych, aby se vzpomnělo na to, že 17. listopad byl pro nás milníkem, který nám vrátil možnost se svobodně vyjadřovat. Budu apelovat, aby svoboda slova nebyla postupně omezována.

Marek Hilšer

Marek Hilšer

1. Tradičně půjdu na Albertov uctít památku českých studentů zavražděných nacisty v roce 1939. Také navštívím Národní třídu a zapálím svíčku, abych si připomněl události sametové revoluce. Věřím, že tentokrát se na Albertově k památníku dostanu na rozdíl od roku 2015, kdy prezidentská ochranka studenty a akademiky k pamětní desce nepustila.

2. V roce 1989 mi bylo 13 let a pobýval jsem s rodiči pátý měsíc v emigraci ve Španělsku. Vzpomínám si, jak jsme s napětím u televize sledovali podzimní události v zemích východního bloku, pád Berlínské zdi a netrpělivě jsme čekali, až se ledy prolomí i u nás. Když se 17. listopadu spustil obrat u nás, byli jsme šťastní, že se budeme moci vrátit do svobodného Československa. Bylo nám však líto, že jsme u listopadových událostí nemohli být a viděli je jen na televizních obrazovkách.

3. Datum 17. listopadu 1989 symbolizuje návrat svobody. Konec doby, kdy jsme nahlas mohli říkat jen to, co bylo oficiálně dovoleno, jinak by přišel trest. Polistopadový vývoj však přinesl i řadu zklamání z politiky. A lidé jako by se kvůli tomu začali obracet k minulosti a vzpomínat na ni v dobrém. Mnohým připadne, že za mlada bylo lépe. A to možná pro některé oslabuje symboliku a význam 17. listopadu jako návratu svobody. Hodnoty, která pro mnohé přestává být důležitou, dokud ji zase neztratí.

4. Chtěl bych, abychom si jako polistopadová generace připomněli, že naši rodiče a prarodiče bojovali za to, abychom se měli lépe, abychom žili ve svobodném světě, a že se jim to podařilo. A je nyní na nás, jak s tímto darem do budoucna naložíme.

Jiří Hynek

Jiří Hynek

1. S mou rodinou a přáteli půjdu ve 13.30 hodin položit květinu na Albertov a následně ve 14.30 na Národní třídu. V 15.00 mám pak na svém stánku na Národní třídě setkání se svými podporovateli. Časově jsem program musel přizpůsobit dvouletému synovi. On totiž před polednem spí.

2. V ten den, v roce 1989, mě po drobném chirurgickém zákroku propustili z karlovarské nemocnice do domácího ošetřování. O tom, co se děje, jsem se dozvěděl pozdě večer z německého televizního vysílání. Jakmile jsem mohl, odjel jsem do Prahy. Dodnes si tu atmosféru pamatuji a z mé paměti nevymizí.

3. Osobní zážitek je nesdělitelný, takže chápu, že pro řadu mladých je to nezajímavá minulost. Ale pro mě dnes má ještě větší hodnotu, neboť cítím, že se společnost vzdává toho, čeho se tehdy dosáhlo. A to svobody vyjádřit svůj názor. Svoboda totiž není samozřejmost, a na to bychom nikdy neměli zapomínat.

4. Myslím, že se hodně zapomíná na 17. listopad 1939. Na tehdejší řádění německých okupantů na českých vysokých školách. Popravení a umučení studenti si zaslouží naši úctu. Za svou odvahu svobodu bránit.

Vratislav Kulhánek

Byznysmen Vratislav Kulhánek, fotografováno pro časopis Téma, 2016.

1. Nikdy jsem neměl potřebu dojímat se na Národní třídě, či tam dokonce pokládat květiny. Radost ze svobody si užiji s partnerkou v jejím rodném Jeseníku, kde se vždy lidi uměli ohánět a naučili se porážet vše nepříjemné, bez ohledu na dobu, ve které žili.

2. Jako každý všední den jsem trávil v práci. Protože byl pátek, šel jsem také jako obyčejně večer na volejbal. Neobyčejné věci se začaly dít vzápětí a mnou poprvé prostoupily v mých Českých Budějovicích. Uprostřed přátel, kteří byli stejní před i po revoluci.

3. Každý den, bez ohledu na to, jestli je anebo se později stane svátkem, se snažím prožít stejně hodnotně. Jinými slovy, jestliže někdo žádné hodnoty nikdy necítil, nemůže o ně ani přijít. A naopak, kdo si umí vážit událostí znamenajících podstatné změny, na ně nezapomíná.

4. Na minulost můžeme pozapomenout, pokřivit ji různou interpretací, ale určitě ne změnit. Co na základě minulých zkušeností měnit můžeme, je budoucnost. Skvělé je, že 17. listopadu 1989 nezemřel žádný člověk, a přece bylo učiněno mnoho zásadního pro naší dnešní svobodu.

Mirek Topolánek

Mirek Topolánek oznamuje, že bude kandidovat na prezidenta.

1. Samozřejmě půjdu se ženou na Národní třídu. Chodíme pravidelně. Nejde ale jen o výročí sametové revoluce, ale také připomínka nacistické okupace, uzavření vysokých škol a hrdinného odporu českých studentů. Oba tyto dny mají velký symbolický význam a přesah, kdy zejména mladí lidé vzdorovali totalitě a zapsali se tím nejen do českých, ale i do světových dějin.

2. Je třeba vědět, že do Ostravy přišla Sametová revoluce o něco později. Teprve jak se vraceli lidé z Prahy, tak jsme začali tušit a doufat, že se něco děje. Vím, že 17. listopadu a v následujících dnech lehce sněžilo a my jsme na náměstích sice vymrzlí, ale s nadšením a očekáváním hltali každé slovo. Byl to normální standardní komunistický den, kdy jsme nic netušili. Až v těch následujících dnech jsme se aktivně zapojili a začali sami něco podnikat. U mě v práci byly kopírky, tak jsme v prvních dnech aspoň rozmnožovali materiály. Vzrušená doba naděje a paprsků svobody.

3. Samozřejmě má a v čase čím dál tím vyšší. Právě proto, že se bohužel postupně na ten den zapomíná. Lidé, co cinkali klíči, jsou z velké části už v důchodu. Vyprchaly sny a iluze, s nimi i silný pocit národní jednoty a přišla všední, pro řadu lidí tvrdá realita, kdy museli řešit své osobní starosti. O to více má 17. listopad hodnotu symbolickou, kdy bychom si měli připomenout, o co tehdy šlo. O svobodu! Toto výročí by nám mělo připomínat, že svoboda se nedědí, ale že o ni musíme bojovat. Aby zůstala i pro nové generace těch, kteří totalitu nezažili a už ani nevěří, co to bylo a jak to poznamenalo generace předků.

4. Nemyslím si, že je třeba k významu obou výročí dodávat něco nového. Prezident se k 17. listopadu má postavit stejně jako Václav Havel a další demokrati. Co platilo tehdy, platí i dnes. Jde o svobodu, demokracii a lidská práva. Nemám pocit, že se na tom má něco měnit. Prezident má být nositelem těchto hodnot a pokračovatelem polistopadové tradice. Musí upozorňovat na rizika ztráty svobody a pojmenovávat negativní symptomy návratu zpět. Takovým prezidentem bych chtěl být.

Zeman bude tiše vzpomínat

Miloš Zeman se setkal s občany Lipníku nad Bečvou.

Miloš Zeman jako jediný na dotazy neodpověděl. Avizoval, že oslavy 17. listopadu vynechá. „Pan prezident věnuje této události tichou vzpomínku,“ uvedl jeho mluvčí.

Pronájem bytu 3+1, Předměřice nad Labem.
Pronájem bytu 3+1, Předměřice nad Labem.

Školská, Předměřice nad Labem, okres Hradec Králové
13 000 Kč/měsíc