1. června 2017 13:26 Lidovky.cz > Zprávy > Lidé

Vnesl do filharmonie zázrak, vzpomíná na Bělohlávka šéf brněnské opery

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
Jiří Heřman | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Jiří Heřman | foto: ČTK

PRAHA Ve věku 71 let zemřel ve čtvrtek v noci po dlouhé nemoci šéfdirigent a umělecký ředitel České filharmonie Jiří Bělohlávek. Jak na něj vzpomínají kolegové? „Pan dirigent byl nenahraditelný v tom, co vytvářel. Chtěl, aby všechno dávalo smysl,“ říká v rozhovoru pro server Lidovky.cz umělecký šéf opery Národního divadla Brno Jiří Heřman.

Lidovky.cz: Odešel člověk, se kterým jste v minulosti spolupracoval...
Ano, já jsem měl jsem to štěstí, že jsem mohl s Jiřím Bělohlávkem spolupracovat na opeře Hry o Marii (opera měla premiéru v roce 2009, pozn. red.)... Mohu říci, že to byl srdeční umělec a obrovská osobnost.

Lidovky.cz: Jak se s panem Bělohlávkem pracovalo?
Záleželo mu na tom, aby opera byla prezentována jako gesamtkunstwerk (dílo, v němž je spojeno více druhů umění, pozn. red.). Aby její hudební podoba byla podpořena i tou inscenační stránkou, aby všechno dávalo smysl. Pro mě to byla asi ta nejzásadnější spolupráce, která mně samotnému dala strašně moc.

Jiří Heřman

Vystudoval zpěv na konzervatoři v Plzni a operní režii na pražské AMU. V současné době patří k nejvýraznějším českým operním režisérům. V letech 2007–2012 byl šéfem Opery Národního divadla v Praze, kde režíroval operu Hry o Marii. Na té spolupracoval společně s dirigentem Jiřím Bělohlávkem. Od ledna 2015 je uměleckým šéfem opery Národního divadla Brno.

Lidovky.cz: Jak na pana dirigenta vzpomínáte?
Naposledy jsem se s ním setkal při obou premiérách Lásky na dálku (opera Národního divadla v Brně, kterou Heřman režíroval, měla premiéru 24. března 2017, pozn. red.), kterou jsme v Brně uvedli.

Pro mě to byla opravdu velká rána, protože jsem měl pořád na mysli, že všechno jde už tím lepším směrem.

Václav Havel a Jiří Bělohlávek
Dvořákova Praha – Colection III - Antonín Dvořák: Žalm 149, V přírodě, Othello, Karneval, Bohuslav Martinů: Polní mše. Česká filharmonie, dirigent Jiří Bělohlávek,

Lidovky.cz: Měli jste po opeře Hry o Marii v plánu nějakou další vzájemnou spolupráci?
Spolupráci přímo ne, ale s Českou filharmonií jsme jednali o zahájení Janáčkova festivalu na rok 2018, kam měl být pan dirigent Bělohlávek pozván.

Lidovky.cz: Dokázal byste říci, o jak velkou osobnost Česká filharmonie odchodem pana dirigenta přišla? Existuje například někdo jemu podobný?
Myslím, že každý umělec je osobitý. Z mého pohledu byl pan dirigent nenahraditelný v tom, co konkrétně vytvářel. Proto to, jaké úspěchy Česká filharmonie pod jeho vedením zaznamenala, byl pro mne opravdu velký zázrak. Věřím a přeji si, aby filharmonie převzala tu jeho pozitivní myšlenku, aby našla další schopné vedení. To se bude odvíjet od další osobnosti, která přijde. Každá osobnost totiž vtiskne uměleckému tělesu jisté specifikum, které je od ní neodpojitelné. Myslím si, že to, co se teď díky němu stalo, bylo obrovské nastartování a umělecký zázrak.

Čas přináší situace, se kterými my všichni nějakým způsobem zacházíme. Všechno se vyvíjí, včetně kultury. Osobnosti přicházejí a odcházejí, ale tenhle odchod je velkou tragédií. Nejsem schopen k tomu v tuhle chvíli říci víc. Je to člověk s velkou pokorou, který opravdu žil tím, co dělal. Správně řečeno, nikdo takový, jako byl on, není. Zároveň to byl člověk, který uvedl na světové scény další naše české dirigenty, ať už je to Tomáš Hanus, Jakub Hruša. Byl profesorem na Akademii hudební fakulty, kde učil i Tomáš Netopil, takže i tahle jeho činnost, to, že předal svůj pohled a že své zkušenosti sdílel s dalšími mladými českými dirigenty, byla důležitá. Svým způsobem pro mě nikdy neodejde, protože tady vždycky budou ti, kteří s ním studovali, a jeho hudba a um budou pořád s námi.

Jiří Bělohlávek

Pražský rodák (24. února 1946) začínal jako violoncellista, ale záhy u něj převládlo dirigování. Už za studií na AMU, které dokončil v roce 1972, se stal finalistou Karajanovy dirigentské soutěže. Samostatně začínal Bělohlávek u Státní filharmonie Brno. Od roku 1977 vedl 12 let Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK a naplňoval svou "vidinu vytvoření konkurenčního ansámblu výkonnostně srovnatelného s Českou filharmonií".

Po dvouletém šéfování ČF vytvořil z mladých hudebníků v roce 1994 Pražskou komorní filharmonii, kterou vedl až do roku 2005. Od roku 1995 též vyučoval dirigování na Hudební fakultě AMU, kde vychoval řadu výborných dirigentů mladé generace - Jakuba Hrůšu, Tomáše Netopila či Tomáše Hanuse.

Ne vždy se ale všechny záměry zdařily. Nesplnění dohodnutých podmínek znamenalo, že v roce 1997 odmítl místo šéfa opery Národního divadla, stejně jako v roce 2004 odešel z funkce designovaného uměleckého ředitele Slovenské filharmonie.

Bělohlávek byl ženatý, měl dvě dcery.

  • 0Diskuse




Najdete na Lidovky.cz