Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Lidé

Příprava na Bez vědomí? Nebylo to jako nastudovat si od píky situaci ve Rwandě, říká herečka Táňa Pauhofová

Herečka Táňa Pauhofová. foto:  David Neff, MAFRA

Rozhovor
Slovenská herečka Táňa Pauhofová o práci na novém seriálu odehrávajícím se v přelomovém roce 1989, o rolích ve Slovenském národním divadle a o tom, že v herecké práci se člověk nikdy necítí jistý v kramflecích.
  5:00

Když chce, člověk si jí skoro nevšimne: je droboučká, umí se schoulit do sebe a splynout s davem. Ale když má být vidět, je nepřehlédnutelná: rozzáří celou místnost ohnivou hřívou a zaplní prostor pocitem, že mluví přímo k vám. Táňa Pauhofová má to, co dělá z „běžné“ herečky hvězdu, ať už tomu říkáme kouzlo osobnosti, nebo třeba aura.

Celý rozhovor s herečkou Táňou Pauhofovou o novém seriálu Bez vědomí, práci v divadle a životě filmové hvězdy si přečtěte v magazínu Pátek LN, který vychází 29. listopadu.  

O chameleonských schopnostech jedné z nejobsazovanějších hereček česko-slovenské kinematografie svědčí i to, že je v současnosti k vidění ve dvou zcela protikladných polohách. Na plátnech kin v komedii Poslední aristokratka coby suverénní, živočišná a nekomplikovaná kadeřnice Jess. A na kanálu HBO v šestidílném špionážním dramatu Bez vědomí jako vzdělaná a kultivovaná houslistka Marie, která se po návratu z emigrace do předlistopadového Československa ocitá zcela ztracená v nebezpečném světě, jemuž nerozumí.

Herečka Táňa Pauhofová.
Táňa Pauhofová. Seriál Bez vědomí (2019). Režie: Ivan Zachariáš.

LN: Vaše postava Marie v seriálu Bez vědomí nic neví a ničím si nemůže být jistá: je cizinkou v cizí zemi a zdá se, že na dění kolem sebe nemá sebemenší vliv. Bezbranná a nejistá žena je ve vaší filmografii dost nová poloha. Jak jste se do ní dostávala?
Ano, ta poloha je pro diváky možná nová, protože jsem ve filmu doteď dostávala spíš role charakterizované jinými rysy. Ale zároveň to neznamená, že by mi ta poloha byla cizí. Já jsem enormně křehký člověk a ten pocit bezmocnosti nebo bezbrannosti je mi důvěrně známý.

Nemusela jsem ho ze sebe nijak dolovat, což neznamená, že ty měsíce strávené v roli Marie nebyly nesmírně intenzivní a těžké. Jsem ohromně vděčná režisérovi Ivanu Zachariášovi, že mi dal možnost vystoupit z hereckého stereotypu. To, jakou polohu můžete ukázat, je totiž do velké míry i otázkou důvěry jiných a štěstí, zda k vám taková možnost přijde. Můžete v sobě mít hereckých poloh až do aleluja, ale když se po vás chce pořád jen ta jedna, je těžké je využít.

LN: Ptám se právě proto, že v posledních letech jste na plátně k vidění většinou jako sebevědomá, úspěšná a sexy žena – třeba v romantických komediích Poslední aristokratka nebo Po čem muži touží…
Já to takhle nevnímám. V rámci své profese mám rovnoměrně zastoupený film a televizi, tedy kameru – a na druhé straně divadlo. V rámci témat a poloh jedno vyvažuju druhým – nebo to tak ke mně prostě samo přichází. V divadle často hraju úplný protipól těch filmových rolí, různé křehké a zraněné bytosti, duševně nebo tělesně defektní ženy včetně Hedy Gablerové (ze stejnojmenné inscenace norského dramatika Henrika Ibsena), která navenek působí cynicky a suverénně, ale uvnitř je také zraněná. Divadelní i filmové role se mi spojují v jeden kompaktní celek.

Táňa Pauhofová. Seriál Bez vědomí (2019). Režie: Ivan Zachariáš.

LN: Co je pro vás tedy těžší – hrát suverénky, nebo zraněné bytosti?
Poloha těch suverének může působit stereotypně, ale pro mě je zahrát rozevlátou sexy dračici paradoxně největší výzva, protože já taková rozhodně nejsem. S takovou ženou mám daleko méně společného než s bezbrannou Marií. A ta mě zase víc bolí, protože se v její kůži musím podívat z očí do očí vlastním strachům a úzkostem. Je to pro mě osobnější.

LN: V roce 1989, v němž se z velké části odehrává seriál Bez vědomí, vám bylo šest. Jak na tu dobu vzpomínáte a co jste si o ní musela kvůli roli Marie nastudovat?
Tam nešlo o nastudování, pro mě to byl přirozený proces. Na tu dobu mám jen drobné, spíš úsměvné dětské vzpomínky. Ale byla součástí mého dětství, stejně jako změna, která nastala potom. Pocházím z rodiny, která se z politicko-společenské situace nevyčleňovala, takže se u nás doma neustále mluvilo o tom, co se děje. Nebylo to tak, že bych nic netušila a najednou se dozvěděla, co se stalo 17. listopadu 1989.

Spíš se mi ty informace postupně doplňovaly. Jako šestiletá jsem samozřejmě nerozuměla tomu, co konkrétně se děje, ale i jako prvňačka jsem cítila, že nastává nějaká změna. Nabalovaly se mi na to další zkušenosti i informace od jiných lidí a složila jsem si z toho svou vlastní interpretaci. Protože nic jiného než interpretace na základě posbíraných informací nám stejně nezbývá: i kdybych tehdy sama cinkala klíči na náměstí, měla bych na to vlastní pohled. Takže připravit se na Bez vědomí pro mě nebylo jako nastudovat si úplně od píky situaci třeba ve Rwandě – události kolem 17. listopadu jsou mojí přirozenou součástí.

Slovenská herečka se v českých filmech objevuje poměrně často.

Tatiana Pauhofová v kůži Lídy Baarové.

LN: Jak jste slavila letošní třicáté výročí?
Na slavnostním předávání Bielej vrany. Tohle ocenění se dává osobnostem, které prokázaly občanskou statečnost a svými postoji nebo činy upozorňují na společenské problémy. A to přesto, že se jim to ve většině případů osobně nevyplatí, nebo že si svými aktivitami dokonce způsobují velké problémy. Takže pro mě bylo velkou ctí strávit den ve společnosti vzácných lidí, kteří pro mě jsou hrdiny dnešní doby. Můžu jim takhle aspoň poděkovat a vzdát čest. Je to mimořádné a v dnešní době bohužel neobvyklé.

V magazínu dále najdete:

  • Fotoreportáž z parforsního honu, ve kterém však jezdci neštvou živou zvěř.
  • Rozhovor s restauratérem Nilsem Jebensem o jeho pražském podniku, kde si hollywoodské hvězdy podávají dveře.
Autor: