Jeho čin byl ale rychle zapomenut. Ve své vlasti je Lux dnes úplně neznámou osobností. LN se pokusily zmapovat jeho čin a život.
Lux již v roce 1936 velmi jasnozřivě odhalil podstatu nacismu. V memorandu, které napsal dva dny před smrtí a které adresoval britskému ministru zahraničí Anthonymu Edenovi, píše: "... skupina, jež tak svévolně a troufale řídí osudy někdy tak velikého německého národa, jest bez výjimky skupinou zjevných zločinců".
Stefan Lux
|
Lux si byl vědom toho, že Hitlera může zastavit jen široká mezinárodní koalice. Vyzývá proto britského ministra zahraničí, aby urovnal spor s Itálií, která byla od konce roku 1935 na pranýři Společnosti národů - předchůdkyně dnešní OSN - za svoji agresi v Etiopii. S pomocí Itálie by Británie podle Luxe mohla "ještě dnes zločince sevřít, neboť jako všichni zločinci jsou zbabělí a ihned uhnou, jakmile se střetnou s rozhodnou energií a pevnou vůlí." Jinak hrozí "nejstrašnější exploze světa".
Stefan Lux se střelil do prsou na tribuně vyhrazené fotoreportérům v jednací síni Společnosti národů, kam se dostal díky doporučení šéfredaktora Prager Presse, 3. července 1936 v půl jedenácté ráno. Zemřel o deset hodin později v ženevské nemocnici. O jeho činu informovaly všechny velké evropské noviny, většinou však zdůrazňovaly skandální aspekt činu. Německý tisk ho označil za idiota a italský pro změnu psal, že se zastřelil na protest proti utlačování Slováků Čechy.
Muž, kterému se vyburcovat veřejné mínění proti nacismu nepodařilo, byl tři dny po svém činu pochován na ženevském židovském hřbitově ve Veyrier. Na jeho slova došlo o tři roky později.
Celý příběh Stefana Luxe čtěte v Příloze Orientace
